Lavrov vyznamená Němce, kteří bojovali v Rudé armádě
Němečtí váleční veteráni, kteří bojovali za druhé světové války s Rudou armádou, dostanou dnes na ruském velvyslanectví v Berlíně vyznamenání. Předá jim ho ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který je na oficiální návštěvě Německa.
Šlo většinou o válečné zajatce, sdružovali se v takzvaném "Národního výboru Svobodné Německo" nebo ve Svazu německých důstojníků čili takzvané "Seydlitzově armádě".
Váleční veteráni, kteří za války stáli na straně Sovětského svazu, ale bývají dodnes předmětem kontroverzí a sporů. Podle historika vojenského historického ústavu Jana Borise Uhlíře je ale takřka přirozené, že se Němci dívají na zmíněné vojáky jako na kolaboranty s komunistickou mocí.
Lavrov předá vyznamenání Něcům, kteří bojovali v Rudé armádě. Téma pro historika Vojenského historického ústavu Jana Borise Uhlíře.
"Nebylo zvykem kolaborovat s Rudou armádou. I nyní se veřejnost dívá na takové vojáky s odstupem," řekl Uhlíř Rádiu Česko.
Základ zmíněné armádní skupiny tvořili převážně zajatci z východní fronty, konkrétně pak z bojů u Stalingradu. Navíc v srpnu roku 1944 se připojil ke svazu i polní maršál Friedrich Paulus.
"Hodnost polního maršála získal Paulu těsně před porážkou u Stalingradu, protože se nepředpokládalo, že by tak vysoká šarže padla do sovětského zajetí. Očekávala se spíše jeho sebevražda," upřesnil Uhlíř.
Z naší válečné historie se nabízí paralela s armádou generála Vlasova, což byli ruští vojenští zajatci, kteří bojovali na straně Německa. Někteří z odporu vůči Stalinovi, jiní nikoliv. Na konci války byl generál Vlasov v kontaktu s českým odbojem a podporoval pražské povstání. Podle Uhlíře je ale právě tato paralela složitá a rozdíly mezi oběma skupinami jsou nejméně tři.
"Vlasovova armáda vznikla až na podzim roku 1944, Národní výbor Svobodné Německo je podstatně starší. Vlasovci navíc byli skutečně bojově nasazení, což se nedá s určitostí tvrdit o členech zmiňovaného německého výboru. Vlasov navíc doufal v osvobození Sovětského svazu Německem. Německý národní výbor naopak doufal v pád Hitlera a návrat k tradičním dobrým vzájemným vztahům. Jedinou paralelu spatřuji v otřesných podmínkách ruských i německých zajateckých táborů," uzavřel Uhlíř pro Rádio Česko.
