Lepší celá paleta než bedýnky. Trhovci z Mercabarny v nezávislosti Katalánska smysl nevidí

Po celém Katalánsku přibývá typických červenožlutých vlajek pověšených na domech a balkonech. Symbolizují identitu, kulturu a boj za sebeurčení tohoto středomořského regionu. V kampani před dnešními volbami do tamního parlamentu slibovalo odtržení od Španělska hned několik stran. Pro samostatnost je v 7,5milionovém Katalánsku čím dál víc lidí - podle průzkumů už víc než polovina. Přesto zůstávají ti, kdo si myslí, že vlastní stát je nesmysl.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Joan Riera Gelabert (vpravo) nakupuje v barcelonské velkotržnici Mercabarna

Joan Riera Gelabert (vpravo) nakupuje v barcelonské velkotržnici Mercabarna | Foto: David Koubek | Zdroj: Český rozhlas

Juan Riera Gelabert je z tradiční katalánské rodiny. Celý život pracuje na poli hned za Barcelonou, v Pratu de Llobregat. Co vypěstují, vozí prodávat na trh do centra katalánské metropole.

„Jsi odpadlík. Nejsi Katalánec," předhazují mu prý ti, kdo jsou pro nezávislost. Ale on říká rád věci tak, jak si myslí. „K čemu jsou ty peníze vydané za předvolební reklamy a letáky? Vždyť se tím nic nezmění."

Přehrát

00:00 / 00:00

Názory na nezávislost Katalánska zachytil v tržnici Mercabarna zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu David Koubek

Každý den zajíždí pan Gelabert se svou dodávkou do obří velkotržnice Mercabarna. Nakupuje tam zeleninu, kterou nevypěstuje na poli, aby byl sortiment rodinného stánku kompletní.

Papriky z Almeríe, pomeranče z Valencie, okurky z Holandska. Ovoce a zelenina z celého Španělska i z ciziny.

Pan Gelabert mezi tím vším předhazuje obchodníkům slovo, které tu mezi přepravkami, kilogramy a eury často nezní. Nezávislost.

Katalánci rozhodují v regionálních volbách hlavně o odtržení od Španělska

Číst článek

„Jedna bedýnka, dvě bedýnky, deset bedýnek. Ale když si někdo koupí celou paletu, to je jiná!"

Tenhle protřelý obchodník prý prodává všem supermarketům. Má v ruce tužku a blok, neustále mu zvoní mobil a zubní protéza, znak dlouholetých zkušeností, se jen tak nezastaví.

„Když jsi velký, hledí na tebe jinak. Když jsi malý, máš smůlu. Ne ne, kdepak, to platí všude!"

Desítka oslovených obchodníků - a pro nezávislost je jen jeden. Ostatní říkají, že to je nesmysl anebo že to je jedno.

Ve velkotržnici Mercabarna u barcelonského přístavu se prodává ve velkém hlavně ovoce a zelenina z celého Španělska | Foto: David Koubek

Sem tam někdo zahartusí, že by vládci v Madridu mohli přisypat nějaké ty miliony na železnice a dálnice konečně taky v Katalánsku, přes které směřuje velká část zboží dál do Evropy.

Zatímco ve zbytku Španělska jsou dálnice většinou zadarmo, tady se platí mýtné. A léta už se čeká, až postaví železnici pro rychlovlaky do Francie.

Nakoupeno, naloženo, odjíždíme a pan Gelabert mi ukazuje směrem, kde má pole, odkud se vrátil už ráno. Další den poctivé práce.

„Čtyřicet let přispívám na sociální pojištění a důchod dostanu od centrální vlády. Když tady zítra vyhlásí nezávislost, kdo dá peníze na důchody?"

Pan Gelabert ví, že bez penze nakonec nejspíš nezůstane. Jedno je ale ještě jasnější: Vyhlásit skutečnou nezávislost bude o mnoho těžší, než ji hlásat v předvolební kampani.

David Koubek, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme