Leszek Miller: V EU vyslancem Ameriky nebudeme
Na oficiální návštěvu České republiky dnes přijede polský premiér Leszek Miller. Očekává se, že hlavním tématem jeho rozhovorů s Praze bude nadcházející mezivládní konference o Evropské ústavě v Římě, která se koná o víkendu. Rozhovor s polským premiérem nejen na toto téma připravil varšavský zpravodaj Pavel Novák.
Polsko velí jedné ze zón v Iráku. O Polsku se mluví jako o velmi dobrém příteli Spojených států v Evropě. Neočekáváte, že to může mít nepříznivý vliv na budoucí polskou pozici v Evropské unii?
Nedomnívám se, že by se euroatlantické vztahy měly rozvíjet podle pravidla, že Evropa má být protiamerická a Amerika protievropská. To by bylo velmi nešťastné. My se snažíme dělat všechno pro to, abychom zlepšovali spolupráci v rámci Evropské unie se Spojenými státy a také v rámci NATO.
Myslím, že nám nehrozí, že bychom byli považováni za jakéhosi vyslance Ameriky v Evropě, protože Amerika ani takového vyslance nepotřebuje. Není samozřejmě dobře, že je Evropa v pohledu na tu záležitosti rozdělená. Jsem ale přesvědčený, že my všichni Evropané, pokud jde o hodnocení situace v Iráku, dojdeme do stejné pozice. Někteří ale dříve a jiní později.
V sobotu začíná v Římě mezivládní konference o budoucí Evropské ústavě. Má změnit způsob počítání hlasů při rozhodování v Radě EU, dohodnuté v roce 2000 na schůzce v Nice. Jaká stanoviska bude Polsko v Římě zastávat?
Myslíme si, že kompromis, kterého bylo dosaženo před 3 lety v Nice, by měl platit i v Evropské ústavě. Dosud jsem neslyšel žádné přesvědčivé argumenty, proč teď mají být rozhodnutí z Nice změněna. Stalo se snad něco, proč přestává být dohoda z Nice aktuální? To se týká hlavně systému počítání hlasů. To bude takový nejvíce kontroverzní a ožehavý bod jednání.
Pravidlo co členská země, to jeden unijní komisař, myslím, získá podporu všech přistupujících zemí. Měly by přece mít v komisi své zástupce. Pokud jde o odvolání se v preambuli Evropské ústavy na křesťanské tradice, navrhujeme je, protože si myslíme, že taková je historická pravda. Těžko se dá porozumět Evropě a odvolávat se na evropské dědictví a přitom nezmínit křesťanské tradice.
1.října se sejdete na zámku v Dobříši s premiéry zemí Visegrádské skupiny. Příští rok se všechny její členské státy stanou součástí Evropské unie. Jak vidíte budoucnost Visegrádské čtyřky?
Myslím, že Visegrádská spolupráce by měla pokračovat i po přistoupení našich zemí do Evropské unie. Podívejme se na země Beneluxu. Tato skupina se pravidelně schází a spolupracuje, ačkoli jde o země, které jsou už dlouho členy Evropské Unie.
Nepovažuji Visegrád za formu spolupráce jen tak na oko. Přece funguje Visegrádský fond. Vyplácí stipendia a podporuje studenty v našich zemích. Výborně se také pod záštitou Visegrádu rozvíjí regionální spolupráce.
Není to tedy jen takový symbol a nic víc. Je v něm ukrytý bohatý obsah. Visegrádská skupina by měla fungovat i po našem vstupu do Evropské unie.
V poslední době se jak v Polsku, tak i v Česku diskutuje o projektu Evropského centra proti vyhánění. Zvláště o úmyslu německého Svazu vyhnanců vybudovat takové centrum v Berlíně. V jaké podobě a kde by podle vás mohlo takové Centrum vzniknout?
Pokud bychom předpokládali, že to má být místo, kde budou zachyceny dějiny Evropy a nejen jednoho národa, v tomto případě Němců, je třeba hledat takové, které bude dobrým symbolem. Může to být například Štrasburk, když předpokládáme, že Centrum bude fungovat pod záštitou Rady Evropy. Možná by to mohlo být i Sarajevo a možná Ženeva.
V každém případě, má-li centrum splnit svou úlohu, nemůže mít charakter národní a ukazovat utrpení jen jednoho národa. V Evropě je přece mnoho národů, které toho v běhu dějin hodně vytrpěly. Bylo by možná dobře, kdyby iniciativu v tom převzali Češi, Němci a Poláci společně.
V Polsku je oblíbenou českou literární postavou Dobrý voják Švejk. Vy jste znám svým obdivem k českému filmu a literatuře. Patříte i vy k polským milovníkům Švejka ?
"Ano, samozřejmě. Mám doma tu knížku a občas po ní sáhnu. Velmi se mi líbí ten druh humoru ve Švejkovi. Mám také velmi rád ironický odstup ve filmech Miloše Formana a vůbec celé nové české vlny 60.let ve filmu i literatuře. Mám rád ten humor a ten způsob vidění světa."
