‚Máte na palubě bombu.‘ Piloti odkloněného letadla si varování ověřovali, přistáli až po červeném kódu

Běloruské úřady zveřejnily přepis komunikace mezi dispečery a piloty letadla Ryanir, které bylo při cestě do Vilniusu donuceno přistát v Minsku. Tam následně došlo k zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně Sofije Sapegaové. Jak vyplývá z odhalené komunikace, piloti letadla měli o detailech varování o přítomnosti bomby pochybnosti, po mlživých odpovědích dispečerů je přesvědčil až takzvaný červený kód.

Minsk (Aktualizováno: 17:31 27. 5. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Let společnosti Ryanair byl v neděli donucen přistát v Minsku kvůli údajné výbušnině na palubě (ilustrační foto) | Foto: Adrian Pingstone | Zdroj: Wikimedia Commons

Jak uvádí server Rádia Svobodná Evropa, přepis komunikace je jedním z klíčových důkazů, který zatím jako jediný nabízí náhled do neobjasněného dění okolo vynuceného přistání letu společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu, na jehož palubě se měla údajně nacházet výbušnina. To se po přistání nepotvrdilo, v Minsku však došlo k zatčení novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně Sofije Sapegaové, kteří okamžitě skončili v rukou běloruských bezpečnostních složek.

Bělorusko přinutilo přistát letadlo společnosti Ryanair. Na palubě zadrželo Lukašenkova odpůrce

Číst článek

Litevské úřady či Ryanair rádiové nahrávky naopak odmítly zveřejnit. Jedinou dokumentací o komunikaci tak zůstávají právě přepisy, které zveřejnila běloruská státní televize. Jejich důvěryhodnost však podle serveru nebyla ověřena, chyby jsou také například v titulcích, které televize s nahrávkou uveřejnila. Namísto odpovědí tak přepis budí více otázek.

Výbušnina na palubě

Let FR4978 společnosti Ryanair překročil hranice běloruského vzdušného prostoru v neděli 23. května okolo 12.30 místního času (9.30 GMT) – v ten moment přišel první kontakt s kontrolní věží v Minsku.

„Máme informaci od speciálních služeb, že máte na palubě bombu. Mohla by být aktivována nad Vilniusem,“ řekl jeden z dispečerů sedící v běloruské metropoli.

„Ok, můžete zprávu zopakovat?“ reagoval na varování pilot letadla.

„Opakuji, že máme informaci od speciálních služeb, že máte na palubě bombu. Mohla by být aktivována nad Vilniusem,“ zněla odpověď z Minsku.

Havlíček: Česko pozastaví provoz letecké společnosti Belavia kvůli nucenému přistání letadla v Bělorusku

Číst článek

Piloti se snažili získanou informaci okamžitě ověřit a žádali o přesnější detaily. Minsk pouze doplnil, že varování dispečerům „předala letištní bezpečnost od speciálních služeb“.

Na otázku, jestli šlo o letiště ve Vilniusu, nebo v Aténách, odpověděli dispečeři, že „e-mail byl zaslán více letištím“. Později ještě upřesnili, že zpráva byla zaslána v angličtině skrze šifrovanou schránku a jejím autorem mělo být palestinské teroristické hnutí Hamás.

O roli Hamásu později mluvil i běloruský prezident Alexander Lukašenko – akci označil za „plánovanou provokaci“ a uvedl, že výhružný e-mail přišel ze Švýcarska. „Švýcarské úřady nevědí nic o varování před bombovým útokem na let Ryanairu z Atén do Vilniusu,“ uvedlo podle agentury Reuters švýcarské ministerstvo zahraničí.

Na nesrovnalosti upozornily ve společném šetření i organizace The Dossier Centre Michaila Chodorkovského, server The Daily Beast a týdeník Der Spiegel. E-mail, pod kterým byl Hamás podepsaný, měl podle důkazů do schránky minského letiště přijít nejdříve ve 12.57 - dispečeři tak o bombě v letadle informovali piloty o 27 minut dříve, než sami údajné upozornění dostali.

Doporučení z Minsku

Ve 12.41 místního času (9.41 GMT) pilot znovu požádal o detaily navrhovaného manévru. „Tohle doporučení odklonit let do Minsku, odkud přišlo? Od společnosti? Přišlo z místa odletu nebo od úřadů v místě příletu?“

„Tohle je naše doporučení,“ uvedli podle přepisu běloruští dispečeři.

Po více než čtvrt hodině od prvního kontaktu s Minskem, tedy ve 12.45 místního času, obdrželi piloti finální varování o trvajícím vážném nebezpečí, takzvaný červený kód (v anglickém překladu code red, neboli kód značící velmi vážnou situaci či hrozbu, pilot by v takovém případě měl přistát na nejbližším letišti - pozn. red.).

Kapitán letadla sice nejdříve trval na udržení stávající trasy, o dvě minuty později však na běloruské doporučení přistoupil.

Červený kód (Code red)

Jak vysvětlil serveru iROZHLAS.cz mluvčí Letového provozu Richard Klíma, zmíněný červený kód je jako označení vážné hrozby místní specifikací a v českých a evropských podmínkách se standardně nepoužívá - k tomuto účelu je zavedeno číselné kódování. „Letadlo, které je v ohrožení bombou, dá kód 7500. V tu chvíli je to službě řízení letového provozu známo, bez ohledu kam letadlo poletí,“ popsal Klíma. 

„Vyhlašujeme pohotovost... MAYDAY, MAYDAY, MAYDAY... naším záměrem bude odklonit let na letiště v Minsku,“ potvrdil pilot letadla.

Přibližně čtvrt hodiny před plánovaným přistáním ve Vilniusu, jen nedaleko bělorusko-litevských hranic, tak posádka obrátila stroj k Minsku – ten byl přitom v té chvíli dál než původní cílová destinace.

Letadlo přistálo v Minsku ve 13.15 místního času. Poté, co se na palubě letadla žádná bomba nenašla, pokračovalo letadlo do Vilniusu, kam dorazilo s takřka sedmihodinovým zpožděním.

Ovšem bez opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně Sofije Sapegaové. Ti skončili v rukou policie a následně ve vazbě, kde čekají na soud. Za svou roli, kterou měli sehrát při loňských protirežimních protestech, jim hrozí vysoké tresty.

Kdo rozhodl?

Bělorusko zodpovědnost za konečně rozhodnutí odmítá. Ačkoli u odklonu byla přítomná i armádní stíhačka a přistání je i označováno za vynucené, jak Alexandr Lukašenko, tak například i běloruský ministr dopravy Arťom Sikorski trvají na tom, že konečné rozhodnutí přistát v Minsku učinili piloti.

Letadlo tedy podle Sikorského mohlo případně bez problémů pokračovat až do Vilniusu.

O tom, že oficiální rozhodnutí učinili piloti, hovoří také litevští vyšetřovatelé. „O přistání rozhodl kapitán letadla po konzultaci s managementem společnosti Ryanair,“ prohlásil šéf kriminalistů Rolandas Kiskis.

Litva však o údajné bombě v letadla varována nebyla, odklon byl zdůvodněn konfliktem mezi posádkou a pasažérem. Jak informoval server BBC News, na palubě sice vypukla panika, nikoliv však kvůli sporům, ale strachu, že letadlo havaruje.

Evropská unie se kvůli Bělorusku zlobí. Šance na propuštění Prataseviče podle Jourové nejsou vysoké

Číst článek

Běloruský prezident tak trvá na tom, že akcí mezinárodní právo neporušil. „Jednal jsem zákonně, chránil jsem lidi v souladu se všemi mezinárodními normami,“ prohlásil podle ruské agentury RIA Novosti ve středečním projevu před poslanci.

Vilnius, ale ani Varšava, Lvov a Kyjev nechtěly podle Lukašenka stroj po obdržení zprávy o bombě na palubě přijmout. Zároveň připomněl, že poblíž místa, nad kterým letadlo změnilo směr, stojí jaderná elektrárna. Nebezpečnější by bylo, kdyby skutečně na palubě byla bomba, vysvětlil.

Co chybí?

Server Rádia Svobodná Evropa zároveň upozorňuje na mezery a chybějící dílky v prezentovaném příběhu.

Přepis například neobsahuje komunikaci s běloruskou stíhačkou Mig-29, která k civilnímu letadlu zamířila. Text navíc přímo neuvádí ani její přítomnost. Experti také zpochybňují, proč by k letadlu, na jehož palubě je nahlášena bomba, letěl ještě armádní stroj.

Vzhledem k blízké koordinaci běloruských a ruských úřadů poukazuje server i na chybějící kontakt se zástupci ruské armády, který by při podobném manévru letectva pravděpodobně proběhl.

Rusko důvěřuje Lukašenkově verzi o odklonu letadla. Podle ní mohla být na palubě bomba

Číst článek

„Nakolik tomu rozumíme, (Bělorusko) nenařídilo přistání letadla ze své iniciativy, ale řídilo se přitom odpovídajícími pravidly v případě hrozby,“ řekl k incidentu mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Nevidíme zde žádný důvod nevěřit běloruské straně,“ zdůraznil.

Rádio Svobodná Evropa zároveň nevylučuje, že o akci věděl předem i sám Vladimir Putin.

Někteří představitelé západních zemí, včetně českého premiéra Andreje Babiše z ANO, označili běloruský zásah proti letadlu za „akt státního terorismu“. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pondělí shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku.

V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru. Chtějí rovněž znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států Evropské unie. Běloruský postup zkritizovaly také Spojené státy.

tzr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme