Téměř polovina lékařů v posledních dvou letech opustila Libanon. Na vině je ekonomický kolaps země
Libanon opustila během posledních dvou let skoro polovina lékařů. Nebývalý ekonomický kolaps nutí k emigraci každého, kdo si to může dovolit. Měna ztratila 90 procent své hodnoty a lidé přišli o úspory. Dlouhé výpadky dodávek vody a elektřiny nejsou výjimkou, v obchodech chybí zboží. Situaci ještě zhoršila diplomatická roztržka se Saúdskou Arábií, která je důležitým odbytištěm pro libanonské exportéry.
„Moji rodiče jsou skoro dvacet let v důchodu. A nikdy by nečekali, že budou muset svou zemi opustit. Jenže situace je opravdu těžká. Týká se to základních potřeb: každou chvíli přestane téct voda, přerušují se dodávky elektřiny, a bylo to v poslední době často na víc než 24 hodin,“ popsal Radiožurnálu Abdalláh Súfán.
Libanonci houfně opouštějí svou zemi, během ekonomického kolapsu odešla už skoro polovina lékařů. Více si poslechněte v reportáži zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpána Macháčka
Ten má rodiče v jiholibanonském Sidonu. Sám žije a pracuje v zahraničí. Teď je ale v Libanonu, kam přijel rodičům pomoci se stěhováním. Odjíždějí do Egypta, kam už dříve emigrovala část rodiny.
„Hlavně maminka se začala bát o bezpečnost, bát se toho, co přijde. Před dvěma lety přišli devalvací měny o všechny své úspory, takže jim nezbylo nic, z čeho by v důchodu žili. Celý život nikoho nepotřebovali, aby jim pomáhal. Teď se najednou situace úplně změnila,“ vysvětlil.
I když jim Abdalláh a jeho sourozenci vydatně pomáhají, v Libanonu je nechat nechtějí. „Každý, kdo má teď možnost opustit Libanon a emigrovat, tak odchází kamkoliv, kde se uživí. Zajímavé je, že jsou nové destinace, kam Libanonci dřív tolik neemigrovali, jako je Turecko nebo Egypt. A kdo má peníze, koupí třeba pozemek na Kypru, což mu umožní snadný přístup do Evropské unie,“ dodal.
Práce přibylo
V údolí Biká, v městečku Badnájel, působí ortoped Husajn Hajdar, který vystudoval v České republice. „Patřím k těm, kdo váhají, jestli zůstat, nebo ne. Ta situace je opravdu těžká.“
Česko pomáhá s opravou Bejrútu, postavilo dětské hřiště. Město se stále vzpamatovává z ničivé exploze
Číst článek
Říká, že uvažuje, že by opustil Libanon. Na otázku, jestli má třeba ve svém okolí přátele, kteří už někam odcestovali kvůli ekonomické krizi, odpovídá: „Předevčírem jsem mluvil se šéfem zdejší lékařské komory a on mi říkal, že za rok 2021 odešlo 5451 doktorů. Myslím, že 40 procent, 45 procent doktorů už je určitě pryč.“
Převážně odjíždějí do zemí, kde studovali: „Znám hodně lidí, kteří jeli do Francie, kde studovali, dost také do Ameriky, do Ruska, do Polska, do Prahy. Kamkoliv, kde najdou práci. Lékař, když je šikovný, tak se uplatní všude.“
Husajnu Hajdarovi klesl během krize příjem na méně než polovinu. A práce mu přitom výrazně přibylo: „Já to dělám rád, mám tu práci rád. Libanonci ale teď žijí ze dne na den. Když jde manželka nakoupit třeba zeleninu na vaření, tak co koupila předtím za 50 tisíc liber, což bylo 500 korun, teď to koupí krát pět, tedy za 250 tisíc, na což lidi nemají. Já tady vydržím ještě chvilku, doufám, že se něco změní. A tak za rok si to doma vyhodnotíme.“
Hizballáh má větší počet mužů ve zbrani než libanonská armáda. Hnutí tvrdí, že jich je 100 tisíc
Číst článek
George je průvodcem po libanonských horách. Ani přes obrovské potíže by prý ale nikam neodešel: „Tohle je moje země. Patřím k ní a cítím se v ní dobře. Venku bych byl svým způsobem vždycky cizinec. Určitě bych se přizpůsobil, myslím, že jsem ten typ. Ale moje země je Libanon. Miluju naše hory, mám tu své kamarády.“
George už přišel o řadu svých známých a kamarádů, kteří v posledních měsících zvolili emigraci: „Bohužel spousta mladých Libanonců odešla. Odcházejí do Kanady, odcházejí do Francie, bohužel. Já ale zůstanu. I když bych mohl, tak já nikam neodejdu,“ tvrdí horský vůdce, který provází Libanonce i cizince třeba po Libanonské horské trase, pěší stezce, která prochází zemi od severu k jihu.
