‚Potravinové balíčky jen pro ty, kteří je potřebují.‘ Do Libanonu míří rýže z Egypta i olej z Polska
Světový potravinový program OSN pošle do Libanonu padesát tisíc tun pšenice. Mohutný výbuch v bejrútském přístavu totiž zničil i zásoby obilí a kukuřice v tamním silu. Do Libanonu zamířila už i potravinová humanitární pomoc z celého světa. Mnozí lidé v oblastech zasažených explozí přišli o zdroje obživy. Obchody jsou zničené a zásobování vázne.
„Tady jsem dostala pytel brambor, tady v krabici je rýže, sušené mléko, těstoviny, krabička čaje. A tahle lahev, to je olej! No díky Bohu za to! Lidi jsou v háji, nemají peníze, nemají práci,“ zkoumá paní Náhida obsah krabice, kterou právě dostala.
Libanon se stále vzpamatovává z následků exploze, k lidem už dorazila mezinárodní pomoc. Více si poslechněte v reportáži Štěpána Macháčka přímo z Bejrútu
Náhida je vdova a za každou pomoc je teď vděčná: „Byt je naštěstí docela v pořádku, měla jsem otevřená okna, když to bouchlo. Jiní jsou na tom mnohem hůř, ztratili děti, přišli o bydlení. Moje děti dneska šly na pohřeb kamaráda, bylo mu 24, zemřel v přístavu. Co je tohle za zemi? Džibrán Basíl, ten politik, si spokojeně užíval v luxusu na horách, a když to bouchlo, bylo to to poslední, co ho zajímalo.“
Na nádvoří církevní školy ve čtvrti Džemajjize, která byla silně postižená výbuchem, se u vchodu hromadí hlavně starší lidé. Vojáci v uniformách je po jednom pouštějí dál.
„Víte co, spousta lidí si chodí pro pomoc víckrát. Viděla jsem to na vlastní oči. A tenhle pán… vy jste Egypťan? Aha, Syřan. Proč ten si sem chodí pro pomoc? On v naší čtvrti pracuje jako zedník, a jestli chce nějakou pomoc, ať si jde nafasovat k OSN,“ popsala Radiožurnálu paní Náhida.
Rýže i olej
Krabice se základními potravinami a lahve s olejem tady rozdělují vojáci libanonské armády. „Tahle pomoc přišla ze zahraničí už před několika dny, ale museli jsme ji připravit, nabalíkovat - chvíli to trvalo. Je to z různých zemí, třeba rýži poslal Egypt, olej Polsko, a tak dále,“ popisuje kapitánka Dalál.
Čeští záchranáři v Bejrútu splnili úkol a vrací se domů. Do Libanonu pro ně letí vojenské speciály
Číst článek
Ta v maskáčích dohlíží na distribuci a dává lidem instrukce: „Zapisujeme si jejich jména, adresy, čísla telefonů, aby se pomoc nedostala těm, kdo ji nepotřebují. Po městě vzniklo několik distribučních středisek, které obsluhuje armáda. Dneska tu máme asi 1500 potravinových balíčků, ale budeme tu pořád dál.“
Kapitánka Dalál je potěšená, že jsem Čech, před dvěma lety prý byla s dcerami na návštěvě v Praze a moc se jim tam líbilo. „Já bydlím daleko odtud, ale dcery sem hodně chodí za kamarády do podniků, do kaváren. V době výbuchu tu ale naštěstí nebyly,“ popisuje.
Sendviče od dobrovolníků
Na ulicích v poničené čtvrti Ašrafíje se ještě stále zametá, uklízí a nakládá odpad z poškozených domů. Suti a skla už je ale na ulicích a chodníkách o poznání míň, než ve dnech krátce po výbuchu.
Čeští záchranáři se znovu stáhli na základnu. Libanonský prezident mluví o předčasných volbách
Číst článek
Trojice mladých lidí otevřela kufr svého malého peugeotu a vyndávají z něj tašky naplněné sendviči zabalenými v obyčejném papíru. „Dělali jsme je od večera, celou noc, nespali jsme. Džozéf je mazal a já jsem je balil do papíru a do tašek. Teď je tady budeme rozdávat všem, kteří budou chtít. Udělali jsme jich 480,“ popisuje trojice.
Oskar, Džejsa a Džozéf bydlí nedaleko Bejrútu, nemohli prý ale sedět doma se založenýma rukama. „Asi deset kamarádů dalo dohromady peníze, ty sendviče jsou připravené z kvalitních surovin, jsou dobré,“ nabízí mi Oskar klasické arabské placky, a Džozéf mi ukazuje, co je v nich zabalené: „Některé jsou se šunkou a sýrem, některé jen se šunkou, jiné jen se sýrem. Udělali jsme ale také s marmeládou, nebo s chalvou. Nedělali jsme je pro nikoho speciálně, kdo bude chtít, ten si vezme.“
Tisíce dobrovolníků s lopatami a košťaty uvítaly, že také jim jiní dobrovolníci přivezli doma připravené sendviče a lahve s vodou.
