Libanon je v izolaci - Izrael blokuje jeho přístavy i letiště
Izrael stupňuje vojenské akce proti libanonskému radikálnímu hnutí Hizballáh. Jde o odvetu za únos dvou izraelských vojáků. Zahájil blokádu Libanonu a ostřeloval také cíle na jih od hlavního města Bejrútu. Naopak rakety Hizballáhu začaly ve čtvrtek večer dopadat na izraelský přístav Haifa. Konflikt na Blízkém východě žene nahoru cenu ropy - nyní se prodává za rekordních 76 dolarů za barel.
Izrael zablokoval letecké a námořní spojení se svým sousedem. Izraelští představitelé to zdůvodnili snahou zabránit dovozu zbraní, munice a dalšího potřebného materiálu pro Hizballáh. Izraelská armáda také bombardovala strategicky důležité cíle na libanonském území. Náš spolupracovník na Blízkém Východě Michal Kotyk hlásil: "Mezinárodní letiště nedaleko Bejrútu bylo zasaženo několika raketami a je uzavřeno Izrael. Cílem se stala i televizní stanice, která slouží Hizballáhu. V noci bylo také zničeno 12 mostů, které spojovaly jižní část země s hůlavním městem."
Ofenziva si zatím vyžádala 53 obětí mezi libanonskými civilisty. Podle komentátora Radiožurnálu Milana Slezáka se ale dá předpokládat, že izraelská ofenziva proti libanonským extremistů rychle neskončí a počty obětí porostou. "Bohužel, obávám se, že nejvíce na to budou doplácet právě civilisté, protože Izrael sice zaútočil na 40 vojenských cílů, ale jako vždy při těchto masivnějších akcích to odnesli i civilisté."
Na izraelskou Haifu dopadly dvě rakety, libanonský Hizballáh ale útok popřel. Na sever Izraele dnes dopadlo asi 80 raket - zemřela přitom jedna osoba. Z Haify žádné zraněné ani oběti nehlásí, obyvatelé dostali pokyn odejít do krytů. Jak řekl televizi BBC starosta Haify Yonah Yahaz, útok město nezaskočil.
Evropská unie vyzvala všechny strany blízkovýchodního konfliktu ke zdrženlivosti, aby bylo možné vrátit se k jednání. Finsko, které předsedá Unii, označilo izraelské nasazení síly za "nepřiměřené" a blokádu Libanonu za neospravedlnitelnou. Americký prezident George Bush, se zastal Izraele, když řekl: "Izrael má právo se bránit, každá země má právo bránit se teroristickým útokům a vraždění nevinných lidí, to je nezbytná součást 21. století. Jakékoli další jednání Izraele by ale zároveň nemělo oslabit libanonskou vládu a křehkou demokracii v této zemi."
Vrcholní palestinští představitelé vyjádřili obavy z rozpoutání regionální války. Izrael opustil území Libanonu teprve před 6 lety, když si v něm předtím dvě desetiletí udržoval takzvané nárazníkové pásmo na ochranu svých severních oblastí před útoky extremistů z Hizballáhu.
České aerolinie po bombardování mezinárodního letiště v hlavním městě Libanonu zrušily nejbližší lety do Bejrútu a zpět - prozatím bude zákaz platit do úterý. K delšímu rušení provozu by podle ČSA aeroline musely přistoupit, až by mezinárodní letiště v Bejrútu oficiálně vyhlásilo dlouhodobé uzavření.
Nejdelší vojenská operace Izraele v sousedním Libanonu trvala 22 let. Izrael obsadil jih Libanonu v roce 1978 v rámci operace Litání. Bránil se tak útokům palestinských radikálů na sever svého území. Kolem hranic vytvořil takzvané nárazníkové pásmo, ve kterém kromě izraelských vojáků byli také příslušníci spojenecké Jiholibanonské armády.
Rada bezpečnosti OSN vyzvala Izrael k okamžitému opuštění libanonského území. Bezpečnostní pásmo proto pro židovský stát chránila jiholibanonská vojska. O 5 let později vstoupili izraelští vojáci na území svého souseda znovu. Cílem bylo potlačit palestinské hnutí odporu. Tehdy okupovala izraelská armáda skoro polovinu území Libanonu. Definitivně se odtamtud stáhla v roce 2000.
