Libanon trpí hlubokou krizí a zločinů z hladu přibývá. Zdražování odnášejí i lidé ve válkou zničené Sýrii

Zakaria Omar právě procházel ulicemi jedné z obchodních čtvrtí v Bejrútu, když se za ním objevil muž s nožem v ruce a chtěl peníze. Noční přepadení nakonec mělo nečekané vyústění, které dokresluje zoufalství lidí v Libanonu zmítaném hlubokou ekonomickou krizí. „Zločiny z hladu“ se stávají stále častějšími, obří krize přitom nedopadá jen na život Libanonců. Situace se odráží i na tamním zdravotnictví a krizi v sousední Sýrii.

Bejrút Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena prochází ulicí Bejrútu po noci dalších protestů, které vyvolala hluboká ekonomická krize a zdražování potravin | Zdroj: Profimedia

„Řekl mi, že mi nechce ublížit. Chtěl, abych mu dal peníze nebo ho vzal do obchodu s potravinami pro nějaké jídlo,“ popisuje pro agenturu AFP svůj nedávný zážitek 37letý grafický designér Zakaria Omar. Když ho zezadu přepadl asi čtyřicetiletý muž s nožem v ruce, byl zprvu vyděšený, nakonec se mu lupiče ale spíš zželelo.

Libanon se potýká s finanční a ekonomickou krizí. Pozastavil splácení dluhu ve výši 1,2 miliardy dolarů

Číst článek

„Říkal, že jeho děti doma pláčou hladem,“ vypráví Omar. Lupič podle něj popadl peníze a spěchal ke své motorce stojící poblíž, pak se ale zastavil a zamířil zpátky k Omarovi. Vysvětloval, že přišel o práci a už nedokáže platit ani nájem.

„Začal brečet a omlouval se mi. Říkal, že není zloděj, ale že má hlad stejně jako jeho děti,“ pokračuje grafik ve svém vyprávění. Lupič mu chtěl peníze vrátit, Omar je ale odmítl a nechal ho jít. „Byl jsem vystrašený, ale když se přede mnou takhle složil, cítil jsem se velmi smutně,“ dodává Omar.

Jeho příběh není v dnešním Libanonu ojedinělým. Země na východním pobřeží Středozemního moře se potýká s nejvážnější hospodářskou krizí od občanské války v letech 1975-1990, rostoucí ceny a ztráta zaměstnání proto přivedly řadu Libanonců do zoufalé situace, která je v nejhorších případech nutí k zoufalým činům.

Podle dat libanonských vnitřních bezpečnostních sil, na které odkazuje agentura AFP, počet krádeží a loupeží v Libanonu v posledních měsících prudce stoupá. Jen v první polovině letošního roku jich úřady zaznamenaly přes 860. Za celý loňský rok to bylo 650.

Omlouvali se, zatímco je okrádali

Nejmenovaný státní úředník, který chtěl zůstat v anonymitě, agentuře sdělil, že míra kriminality v Libanonu za letošní půlrok dosáhla šestiletého maxima. Policisté si podle něj všímají „nového druhu krádeže“, kdy se zloději stále častěji zaměřují hlavně na dětské mléko, jídlo a léky.

Měnící se koronavirová opatření v Evropě. Které země pravidla opět zpřísňují a kde se naopak dál uvolňuje?

Číst článek

Omarovo svědectví prý není ojedinělé – více obětí uvedlo, že se jim lupiči omlouvali, zatímco je okrádali, tvrdí libanonský policista.

Ekonomická krize spojená s vysokou inflací zasáhla Libanon nebývalou silou. Desítky tisíc lidí přišly o práci, a protože je země silně závislá na dovozu, ceny léků, dětské výživy a potravin raketově vzrostly. Téměř polovina Libanonců tak nyní žije pod hranicí chudoby a kritická situace probouzí v ulicích protesty.  

„V Libanonu se rozpadl finanční systém. Banky přestaly fungovat, v zemi přestaly obíhat dolary a libanonská měna se dostala do finanční spirály,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.

Jak zoufalá je situace pro některé obyvatele, popsala začátkem měsíce také agentura Reuters, která informovala o zřejmé sebevraždě 61letého muže přímo na ulici jedné z bejrútských čtvrtí.

Podle výpovědí svědků se muž střelil do hlavy před obchodem s koblihami ve čtvrti Hamrá. U jeho těla ležela libanonská vlajka, čistý výpis z trestního rejstříku a vzkaz v arabštině, na němž stálo „Nejsem kacíř“. Podle Reuters šlo patrně o citát z oblíbené písně, jejíž text pokračuje slovy, „ale kacířstvím je hlad“.

Dopady na zdravotnictví

Kromě života obyčejných Libanonců krize tvrdě dopadá také na tamní zdravotnictví, které je zejména v době šířící pandemie koronaviru pro všechny státy světa naprosto zásadní. Některé libanonské nemocnice patřily v regionu k těm vyspělejším, zdravotní systém ale v současnosti ochromila ekonomická krize.

‚Každé ráno bylo jako ruská ruleta.‘ Dokázali se z covidu vyléčit, potíže u řady pacientů ale přetrvávají

Číst článek

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších univerzitních nemocnic v zemi, Americké univerzitní lékařské centrum, podle agentury AP minulý týden musela kvůli „katastrofálnímu“ stavu ekonomiky propustit několik stovek svých zaměstnanců. Ke snižování platů a hromadnému propuštění jsou nuceny sáhnout i další zdravotní zařízení v Libanonu, kterým z velké části vyschly finanční zdroje, protože nedostaly peníze, které jim stát dluží.

Mezi zdravotníky nyní rostou obavy, jak v omezeném režimu zvládnou situaci způsobenou koronavirovou pandemií. Díky rychlé reakci úřadů a přísným karanténním opatřením se na jaře podařilo zabránit výraznějšímu propuknutí nákazy. Sedmimilionový Libanon zatím eviduje lehce přes tři tisíce nakažených a zhruba čtyřicítku zemřelých, tento měsíc ale začala křivka stoupat.

V neděli 12. července se počet nových případů za 24 hodin zvýšil dokonce na 166, od té doby se denní přírůstky drží kolem stovky.

„Nemůžeme bojovat s covidem a zároveň se neustále ohlížet, jestli máme dost finančních a materiálních zdrojů,“ stěžuje si pro agenturu AP Firas Abiád, ředitel fakultní nemocnice Rafíka Harírího, která stojí v první linii boje s koronavirem.

Syřané hladoví a protesty se opět probouzejí. Asadovy problémy přinášejí dilema i do spojenecké Moskvy

Číst článek

Hladoví i Syřané

Libanonská krize se odráží také na dramatické situaci v Sýrii. Jak pro iROZHLAS.cz popsal Jan Daniel, v libanonských bankách měla většina syrských elit uložené peníze, teď se k nim ale nemohou dostat. Co je však důležitější, kvůli problémům v Libanonu není možné do Sýrie dovážet zboží ze zahraničí – to vedlo k inflaci a ztrátě hodnoty syrské měny. 

I ve válkou zničené zemi tak propukla hluboká ekonomická krize, která minulý měsíc vyvolala protesty proti režimu prezidenta Bašára Asada.

„Krize je zásadní, určitě výraznější než v minulosti. Země, která byla už předtím ekonomicky vyčerpaná, je nyní navíc zničená válkou a nemá kde brát další zdroje,“ popsal redakci minulý měsíc odborník Ústavu mezinárodních vztahů. Dodal, že v Sýrii zdražují především věci, které je potřeba dovážet, což je velká většina, a snižuje se i hodnota výplat syrských státních zaměstnanců.

Na problémy spojené s potravinovou nejistotou nyní upozorňuje také česká nezisková organizace Člověk v tísni, která v Sýrii pomáhá. Jen za poslední rok totiž náklady na jídlo vzrostly o 209 procent, mnohé rodiny se tak ocitají ve vážné situaci.

Dokládají to i data Světového potravinového programu. Podle něj se počet Syřanů, kteří nemají dostatek potravin, za poslední půlrok zvýšil o 1,4 milionu na současných 9,3 milionu.

Rimah, vdova ze syrského města Aríhá, se stará celkem o devět dětí. Šest z nich jsou její vlastní a další tři starší zůstaly po jejím zesnulém manželovi. Jedno z nich trpí dětskou mozkovou obrnou. | Zdroj: Člověk v tísni

„Před pár měsíci jsem koupila velkou plechovku másla za 7000 syrských liber (přibližně 130 korun). Teď stojí 30 000 liber (v přepočtu asi 557 korun). Stejně tak olej, dříve stál okolo 800 liber a teď více než 4000,“ stěžuje si Rimah, 41letá vdova a matka šesti dětí z města Aríhá na severu Sýrie. Její manžel zemřel před dvěma lety na rakovinu plic – pouhých 20 dnů poté, co mu ji lékaři diagnostikovali.

Za „zničující“ označuje současnou situaci také 32letý Mohamed. Otec dvou dětí pracuje každý den na trhu, zajistit rodinu je pro něj ale čím dál složitější. Kromě potravin totiž podražily i dětské pleny, léky nebo plynové lahve, které potřebuje k chodu domácnosti.  

„Čím déle konflikt trvá, tím těžší je získat práci. A peníze navíc stále ztrácí svou hodnotu. V posledních několika letech a dokonce ještě před měsíci to bylo tak, že pokud jste měli 1 000 liber, mohli jste si koupit chléb, dva kilogramy brambor, nějakou cibuli a petržel. Ale dnes má jen to balení chleba hodnotu téměř tisíce liber,“ podotýká podle organizace Člověk v tísni Mohamed. Dodává ale, že v podobné nebo dokonce horší situaci jsou v současnosti stovky tisíc Syřanů.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme