Libanon zažívá kvůli krizi solární boom. Závazek na využití obnovitelných zdrojů splní o sedm let dříve
Elektřina ze sítě proudí v Libanonu jen dvě hodiny denně. Náklady na provoz generátorů začínají být neúnosné. Krize tak zřejmě udělá z Libanonu nejrychlejší zemi světa v plnění klimatických závazků. Plán zní získávat v roce 2030 třicet procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Jenže Libanonci říkají, že svého ambiciózního cíle dosáhla země už teď.
Země zažívá doslova solární boom. A může za to finanční krize. Střechy rodinných domů i větších budov se v Libanonu velmi rychle mění v solární elektrárny.
Libanon zažívá solární boom, může za to krize a stoupající ceny nafty. Poslechněte si, jaké dopady má situace na obyvatele
„Generátory v hotelu spotřebují víc než tunu nafty denně, to je asi tisíc dolarů (přes dvacet tisíc korun, pozn. red.) každý den jen za palivo do generátorů,“ řekl elektroinženýr Eli Chátir, který právě instaloval na střechu jednoho bejrútského hotelu solární panely.
Zpravodaji Radiožurnálu na Blízkém východě ukázal místnost s generátory, které byly jediným zdrojem energie pro celý hotel. Jedná se o dva hlučné dieselové motory, které neustále spotřebovávají kvanta drahé nafty.
Elektřina dvě hodiny denně
O alternativním řešení začala přemýšlet také majitelka hotelu Kristína Ázeirová. „Začali jsme o solární energii uvažovat během loňské palivové krize. Nejen, že elektřinu ze sítě máme jen dvě hodiny denně, ale těžko se už sháněla i nafta do generátorů,“ řekla Kristína.
V těchto dnech dokončují technici instalaci první fáze panelů. „Podle našich propočtů, a vzhledem k rostoucím cenám nafty, se nám investice vrátí možná už za rok, maximálně za dva. Cena elektřiny v Libanonu je jedna z nejvyšších na světě, protože si ji vyrábíme sami naftovými generátory,“ vysvětlila majitelka hotelu.
V Libanonu je mají všichni. A to výrazně zhoršilo ovzduší v Bejrútu. Teď se ale všichni snaží nahradit generátory solárními panely.
„Každý, kdo má střechu, montuje si teď solární panely. A je to všechno osobní iniciativa majitelů budov. Od vlády žádná podpora není, žádné dotace, žádná možnost odprodat přebytečnou energii do sítě. Je to na lidech. Jako ostatně všechno v Libanonu,“ potvrzuje Kristína.
Emigrace kvůli krizi
Eli vzal zpravodaje Radiožurnálu na střechu až k nově instalovaným solárním panelům. „Panely budeme muset tak dvakrát, třikrát do roka umýt od prachu,“ řekl Eli.
Na úplné pokrytí spotřeby hotelu solární panely stačit nebudou. V létě, kdy běží klimatizace, prý pokryjí 25 až 30 procent spotřeby, v zimě ale až 70. Drahé nafty určitě ušetří hodně. Navíc Libanon má vysoký počet slunečních dnů v roce, takže účinnost solárních panelů je vysoká.
Libanon v krizi: Kdo měl možnost, už zemi opustil, popisuje zpravodaj Radiožurnálu
Číst článek
„Libanonská vláda měla cíl, že do roku 2030 musí určitá část energie pocházet z obnovitelných zdrojů. A my jsme toho cíle dosáhli už loni, během jediného roku. Takže to je zase druhá stránka energetické krize,“ vysvětluje mi Eli.
Kristína Azeirová s manželem otevřeli hotel před třemi roky, těsně před sérií krizí, které Libanon postihly. Kvůli současným náročným podmínkám manželé přemýšlí o emigraci.
„Upřímně, ano. Zvažujeme, že bychom z Libanonu odešli. Teď jsem o tom mluvila s příbuznými. Prožili tady občanskou válku. Ale to, co zažíváme teď, je jiný druh války. Je to válka psychologická. Ať jste sebevíc silný nebo podnikavý, stejně vás to tu ubíjí. Možná se situace za deset let zlepší. Ale život je krátký a nechcete ho žít takhle,“ řekla Kristína se slovy, že 80 až 90 procent jejích kamarádů už je z Libanonu pryč.
