Po pádu diktátora občanská válka. Proč se bojuje o Tripolis a kdo chce vládnout v Libyi?
Desítky mrtvých už si vyžádaly boje o libyjské hlavní město Tripolis. Jednotky maršála Chalífy Haftara se snaží město, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda, už týden dobýt. Rezoluci Rady bezpečnosti OSN vyzývající Haftara k ukončení ofenzivy zablokovalo Rusko. Z Tripolisu už utekly přes dva tisíce lidí, další jsou uvěznění mezi bojujícími stranami. Mezinárodní letiště je mimo provoz. Kdo stojí proti komu? Přinášíme přehled o situaci v zemi.
Co se v Libyi děje?
Pokračuje občanská válka. Země je v krizi od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Proti sobě stojí několik ozbrojených skupin, aktuální střet se týká dvou vlád: východní, která má podporu Libyjské národní armády (LNA), a západní, kterou uznává OSN.
Boje v Libyi eskalují, stály život nejméně 32 lidí. Americký ministr zahraničí vyzval k ukončení bojů
Číst článek
Oba kabinety mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost. Geograficky vlády odráží historické libyjské regiony: Kyrenaiku na východě a Tripolsko na severozápadě.
Obě hlavní vlády ještě na konci února opětovně dohodly na volbách a sjednocení – 14. dubna měla začít ve městě Ghadámis na západě země národní konference, na které se měl termín parlamentních a prezidentských voleb dohodnout. Na začátku dubna ale vytáhla Libyjská národní armáda polního maršála Chalífa Haftara na Tripolis.
OSN se nepodařilo zavést klid zbraní, boje naopak v neděli eskalovaly asi 24 kilometrů jižně od hlavního města, sídla mezinárodně uznávané vlády. Od začátku bojů minulý čtvrtek zemřely desítky lidí, včetně civilistů, další desítky lidí se zranily. Z milionového Tripolisu podle agentury Reuters uprchlo před útokem jednotek LNA už na 2800 lidí, z Tripolisu už své občany evakuovaly některé státy. Vládní síly ohlásily protiútok.
Běžní obyvatelé Libye se už léta potýkají s vysokou inflací, znehodnocováním měny, výpadky elektřiny, ale i násilím mimo jiné ze strany islamistických skupin.
Co je Libyjská národní armáda?
Jednotky, které podporují vládu na východě země a které zformoval polní maršál Chalífa Haftar.
Poprvé se střetly jednotky v květnu 2014 v Benghází s islamisty. Střety mezi znepřátelenými milicemi pak eskalovaly v červenci a vedly k rozdělení země.
Pod Haftarovým velením před třemi měsíci začala LNA s vojenskou ofenzivou. V únoru letectvo bombardovalo ropná pole na jihozápadu země a později získalo kontrolu nad největším ropným polem Aš-Šarára. Na začátku dubna se pak armáda vydala směrem k Tripolisu.
Kdo je maršál Haftar?
Kaddáfího důstojník, zajatec, uprchlík a teď vojevůdce vítaný v Moskvě jako hlava státu.
Chalífa Haftar se narodil v roce 1943 na východě Libye a v roce 1969 patřil do skupiny mladých důstojníků vedené Kaddáfím, která svrhla krále Idríse. Později postupoval po služebním žebříčku a v 80. letech jej Kaddáfí pověřil vedením intervence v africkém Čadu, kde Libyjci bojovali již od roku 1972. Libyjské síly ale byly poraženy a Haftar skončil v zajetí.
Kaddáfí, který oficiálně zapojení do bojů v Čadu odmítal, se Haftara zřekl a ten spolu s dalšími zajatci nakonec získal azyl ve Spojených státech. Tam se během 20 let zapojil do několika pokusů o svržení Kaddáfího, podle médií navíc navázal úzké styky s americkými zpravodajskými službami. Po vypuknutí občanské války v roce 2011 a svržení Kaddáfího s podporou NATO se Haftar vrátil do Libye a stanul v čele rebelů na východě.
Haftar postupně vybudoval silnou vojenskou jednotku LNA, které se podařilo z východu země ovládnout velkou část území Libye, včetně ropných terminálů a jihu i západu země. K armádě se navíc připojily i další milice a polovojenské skupiny.
Podporu má Haftar z Moskvy, kde ho v minulosti přijali jako hlavu státu, podporují ho také Egypt a Spojené arabské emiráty, které v něm vidí spojence v boji proti islamistům. Haftarovi byla ještě před tažením na Tripolis nakloněna i Francie.
Co Haftar chce?
Posílit svou pozici. Haftarovi může jít o dobytí Tripolisu, což by bylo důležitým symbolem. Pravděpodobnější ale je, že chce posílit své pozice před nadcházející konferencí o volbách v zemi a o dalším uspořádání. Maršál se tak snaží o rozšíření území a vytvoření spojenectví.
Libyjský maršál Haftar táhne na Tripolis. Vládní síly odpovídají operací Vulkán hněvu
Číst článek
Německý server Deutsche Welle připomíná, že hlavním jádrem konfliktu je soupeření mezi islamistickým a nacionalistickým táborem, etnická a klanová řevnivost, stejně jako silná identifikace a identita tvořená na lokálním a regionálním základě.
Dalším silným zdrojem konfliktu je boj o ropu, ale také křivdy z minulosti. Lidé na východě si například stěžují na to, že k nim dlouhodobě neputovalo dostatek financí, ačkoli drží 80 procent ropných zásob.
V jaké situaci je vláda v Tripolisu?
V komplikované. Jediné fungující letiště v Tripolisu bylo v pondělí po náletu uzavřeno. Cestující museli opustit terminál. Před boji z města uprchlo 2800 civilistů a dá se čekat, že budou utíkat další. Podle OSN mají teď humanitární agentury zdravotnické vybavení a léky, jež umožní ošetření až 210 000 lidí po tři měsíce.
V Tripolisu sídlí mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže od března 2016 v Tripolisu. Převzala vládu od dříve neuznávané islamistické vlády Chalífy Ghvíla, původem zejména z milice Fadžr Libya (Libyjský úsvit). Příslušnou dohodu pomáhala vyjednat OSN. Podporu má vláda například z Říma.
Zatím naposledy spolu oba libyjští vůdci jednali letos v únoru pod záštitou OSN v SAE, v krátkém prohlášení Podpůrné mise OSN v Libyi (UNSMIL) tehdy stálo, že se Sarrádž s Haftarem shodli, že je nezbytné ukončit přechodné období, a to volbami a sjednocením.
Ještě loni v listopadu si Haftar na mezinárodní konferenci o Libyi na Sicílii potřásal rukou s premiérem západolibyjské vlády Fáizem Sarradžem. Konference nepřinesla konkrétní výsledky, ale byla vnímána jako krok k budoucí politické stabilizaci země.
Mluvčí vládních sil plukovník Muhamad Gnunú v neděli oznámil zahájení protiofenzivy proti Haftarovým silám. Operace nazvaná „Vulkán hněvu“ má umožnit „vyčištění všech libyjských měst od agresorů a nelegitimních sil“, uvedl Gnunú v tiskovém prohlášení vydaném v Tripolisu.
Jak reaguje svět?
Žádá příměří. O to se o víkendu snažila OSN, ale nedodržuje se, a libyjští záchranáři se do oblasti bojů nemohou dostat.
Česko
České ministerstvo zahraničních věcí v pondělí uvedlo, že zprávami o eskalaci situace v Libyi znepokojeno. „Vyzýváme všechny strany k obnovení tolik potřebného dialogu, zamezení násilí a vyvinutí maximální snahy o uklidnění situace. Podporujeme v tomto ohledu veškeré úsilí generálního tajemníka Antónia Guterrese, a zvláštního představitele Ghassana Salamého,“ napsal úřad na twitteru.
1/2 @Ministerstvo zahraničních věcí je znepokojeno posledními zprávami o eskalaci situace v Libyi. Vyzýváme všechny strany k obnovení tolik potřebného dialogu, zamezení násilí a vyvinutí maximální snahy o uklidnění situace.
11:56 – 08. 04. 2019
Ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD doufá, že nové boje neovlivní migraci. „V tomto směru ale EU musí být připravená, že další eskalace konfliktu by mohla vést k nárůstu uprchlíků ve Středozemním moři,“ dodal Petříček.
Evropská unie
Země Evropské unie vyzvaly k okamžitému humanitárnímu klidu zbraní, uvedla v pondělí po jednání ministrů zahraniční v Lucemburku šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Podle ní by se měly všechny strany konfliktu zdržet dalších vojenských akcí a vrátit k vyjednáváním. Výzva je podle Mogheriniové směřovaná především generálu Chalífu Haftarovi. „Můj osobní dojem je, že Libyjci další boje nepotřebují, potřebují dialog a politickou dohodu,“ prohlásila Mogheriniová.
Libye je přitom pro Evropu jedním z klíčových míst při zvládání migrační krize. EU například podporuje budování tamní pobřežní stráže, která brání vyplouvání plavidel s migranty či je zachytává ještě v pobřežních vodách této severoafrické země. Nevládní organizace i agentury OSN ale kritizují situaci v libyjských uprchlických střediscích.
USA
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, že Spojené státy jsou „hluboce znepokojeny“ nejnovějšími událostmi v Libyi, a zároveň vyzval k okamžitému ukončení bojů.
„Dali jsme jasně najevo, že jsme proti vojenské ofenzivě Chalífy Haftara, a vyzýváme k okamžitému ukončení těchto vojenských operací namířených na libyjské hlavní město,“ uvedl. Doplnil, že libyjští vůdci by měli své spory řešit u jednacího stolu za účasti zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Ghassana Salamého.
Rusko
Rusko v neděli v Radě bezpečnosti zablokovalo přijetí deklarace, jež měla Haftara vyzvat k zastavení postupu na Tripolis. Ruská delegace chtěla, aby dokument požadoval zastavení bojů od všech účastníků, nejenom LNA.
