Po pádu diktátora občanská válka. Proč se bojuje o Tripolis a kdo chce vládnout v Libyi?

Desítky mrtvých už si vyžádaly boje o libyjské hlavní město Tripolis. Jednotky maršála Chalífy Haftara se snaží město, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda, už týden dobýt. Rezoluci Rady bezpečnosti OSN vyzývající Haftara k ukončení ofenzivy zablokovalo Rusko. Z Tripolisu už utekly přes dva tisíce lidí, další jsou uvěznění mezi bojujícími stranami. Mezinárodní letiště je mimo provoz. Kdo stojí proti komu? Přinášíme přehled o situaci v zemi.

Otázky a odpovědi Tripolis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vládní jednotky bránící hlavní město Tripolis před ofenzivou Libyjské národní armády

Vládní jednotky bránící hlavní město Tripolis před ofenzivou Libyjské národní armády | Foto: Hani Amara | Zdroj: Reuters

Co se v Libyi děje?

Pokračuje občanská válka. Země je v krizi od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Proti sobě stojí několik ozbrojených skupin, aktuální střet se týká dvou vlád: východní, která má podporu Libyjské národní armády (LNA), a západní, kterou uznává OSN.

Boje v Libyi eskalují, stály život nejméně 32 lidí. Americký ministr zahraničí vyzval k ukončení bojů

Číst článek

Oba kabinety mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost. Geograficky vlády odráží historické libyjské regiony: Kyrenaiku na východě a Tripolsko na severozápadě.

Obě hlavní vlády ještě na konci února opětovně dohodly na volbách a sjednocení – 14. dubna měla začít ve městě Ghadámis na západě země národní konference, na které se měl termín parlamentních a prezidentských voleb dohodnout. Na začátku dubna ale vytáhla Libyjská národní armáda polního maršála Chalífa Haftara na Tripolis.

OSN se nepodařilo zavést klid zbraní, boje naopak v neděli eskalovaly asi 24 kilometrů jižně od hlavního města, sídla mezinárodně uznávané vlády. Od začátku bojů minulý čtvrtek zemřely desítky lidí, včetně civilistů, další desítky lidí se zranily. Z milionového Tripolisu podle agentury Reuters uprchlo před útokem jednotek LNA už na 2800 lidí, z Tripolisu už své občany evakuovaly některé státy. Vládní síly ohlásily protiútok.

Běžní obyvatelé Libye se už léta potýkají s vysokou inflací, znehodnocováním měny, výpadky elektřiny, ale i násilím mimo jiné ze strany islamistických skupin.

Co je Libyjská národní armáda?

Jednotky, které podporují vládu na východě země a které zformoval polní maršál Chalífa Haftar.

Poprvé se střetly jednotky v květnu 2014 v Benghází s islamisty. Střety mezi znepřátelenými milicemi pak eskalovaly v červenci a vedly k rozdělení země.

Pod Haftarovým velením před třemi měsíci začala LNA s vojenskou ofenzivou. V únoru letectvo bombardovalo ropná pole na jihozápadu země a později získalo kontrolu nad největším ropným polem Aš-Šarára. Na začátku dubna se pak armáda vydala směrem k Tripolisu.

Vojáci Libyjské národní armády směřující na Tripolis | Foto: Esam Omran Al-Fetori | Zdroj: Reuters

Kdo je maršál Haftar?

Kaddáfího důstojník, zajatec, uprchlík a teď vojevůdce vítaný v Moskvě jako hlava státu.

Chalífa Haftar se narodil v roce 1943 na východě Libye a v roce 1969 patřil do skupiny mladých důstojníků vedené Kaddáfím, která svrhla krále Idríse. Později postupoval po služebním žebříčku a v 80. letech jej Kaddáfí pověřil vedením intervence v africkém Čadu, kde Libyjci bojovali již od roku 1972. Libyjské síly ale byly poraženy a Haftar skončil v zajetí.

Kaddáfí, který oficiálně zapojení do bojů v Čadu odmítal, se Haftara zřekl a ten spolu s dalšími zajatci nakonec získal azyl ve Spojených státech. Tam se během 20 let zapojil do několika pokusů o svržení Kaddáfího, podle médií navíc navázal úzké styky s americkými zpravodajskými službami. Po vypuknutí občanské války v roce 2011 a svržení Kaddáfího s podporou NATO se Haftar vrátil do Libye a stanul v čele rebelů na východě.

Polní maršál Chalífa Haftar | Foto: Philippe Wojazer | Zdroj: Reuters

Haftar postupně vybudoval silnou vojenskou jednotku LNA, které se podařilo z východu země ovládnout velkou část území Libye, včetně ropných terminálů a jihu i západu země. K armádě se navíc připojily i další milice a polovojenské skupiny.

Podporu má Haftar z Moskvy, kde ho v minulosti přijali jako hlavu státu, podporují ho také Egypt a Spojené arabské emiráty, které v něm vidí spojence v boji proti islamistům. Haftarovi byla ještě před tažením na Tripolis nakloněna i Francie.

Co Haftar chce?

Posílit svou pozici. Haftarovi může jít o dobytí Tripolisu, což by bylo důležitým symbolem. Pravděpodobnější ale je, že chce posílit své pozice před nadcházející konferencí o volbách v zemi a o dalším uspořádání. Maršál se tak snaží o rozšíření území a vytvoření spojenectví.

Libyjský maršál Haftar táhne na Tripolis. Vládní síly odpovídají operací Vulkán hněvu

Číst článek

Německý server Deutsche Welle připomíná, že hlavním jádrem konfliktu je soupeření mezi islamistickým a nacionalistickým táborem, etnická a klanová řevnivost, stejně jako silná identifikace a identita tvořená na lokálním a regionálním základě.

Dalším silným zdrojem konfliktu je boj o ropu, ale také křivdy z minulosti. Lidé na východě si například stěžují na to, že k nim dlouhodobě neputovalo dostatek financí, ačkoli drží 80 procent ropných zásob.

V jaké situaci je vláda v Tripolisu?

V komplikované. Jediné fungující letiště v Tripolisu bylo v pondělí po náletu uzavřeno. Cestující museli opustit terminál. Před boji z města uprchlo 2800 civilistů a dá se čekat, že budou utíkat další. Podle OSN mají teď humanitární agentury zdravotnické vybavení a léky, jež umožní ošetření až 210 000 lidí po tři měsíce.

V Tripolisu sídlí mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže od března 2016 v Tripolisu. Převzala vládu od dříve neuznávané islamistické vlády Chalífy Ghvíla, původem zejména z milice Fadžr Libya (Libyjský úsvit). Příslušnou dohodu pomáhala vyjednat OSN. Podporu má vláda například z Říma.

Zatím naposledy spolu oba libyjští vůdci jednali letos v únoru pod záštitou OSN v SAE, v krátkém prohlášení Podpůrné mise OSN v Libyi (UNSMIL) tehdy stálo, že se Sarrádž s Haftarem shodli, že je nezbytné ukončit přechodné období, a to volbami a sjednocením.

Libyjský premiér Fáiu Sarradž si na snímku vz roku 2017 podává ruku s maršálem Chalífou Haftarem při jednání zprostředkovaném francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem (na fotografii uprostřed) | Foto: Philippe Wojazer | Zdroj: Reuters

Ještě loni v listopadu si Haftar na mezinárodní konferenci o Libyi na Sicílii potřásal rukou s premiérem západolibyjské vlády Fáizem Sarradžem. Konference nepřinesla konkrétní výsledky, ale byla vnímána jako krok k budoucí politické stabilizaci země.

Mluvčí vládních sil plukovník Muhamad Gnunú v neděli oznámil zahájení protiofenzivy proti Haftarovým silám. Operace nazvaná „Vulkán hněvu“ má umožnit „vyčištění všech libyjských měst od agresorů a nelegitimních sil“, uvedl Gnunú v tiskovém prohlášení vydaném v Tripolisu.

Jak reaguje svět?

Žádá příměří. O to se o víkendu snažila OSN, ale nedodržuje se, a libyjští záchranáři se do oblasti bojů nemohou dostat.

Česko

České ministerstvo zahraničních věcí v pondělí uvedlo, že zprávami o eskalaci situace v Libyi znepokojeno. „Vyzýváme všechny strany k obnovení tolik potřebného dialogu, zamezení násilí a vyvinutí maximální snahy o uklidnění situace. Podporujeme v tomto ohledu veškeré úsilí generálního tajemníka Antónia Guterrese, a zvláštního představitele Ghassana Salamého,“ napsal úřad na twitteru.

1/2 @Ministerstvo zahraničních věcí je znepokojeno posledními zprávami o eskalaci situace v Libyi. Vyzýváme všechny strany k obnovení tolik potřebného dialogu, zamezení násilí a vyvinutí maximální snahy o uklidnění situace.

11:56 – 08. 04. 2019

3 16

Ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD doufá, že nové boje neovlivní migraci. „V tomto směru ale EU musí být připravená, že další eskalace konfliktu by mohla vést k nárůstu uprchlíků ve Středozemním moři,“ dodal Petříček.

Evropská unie

Země Evropské unie vyzvaly k okamžitému humanitárnímu klidu zbraní, uvedla v pondělí po jednání ministrů zahraniční v Lucemburku šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Podle ní by se měly všechny strany konfliktu zdržet dalších vojenských akcí a vrátit k vyjednáváním. Výzva je podle Mogheriniové směřovaná především generálu Chalífu Haftarovi. „Můj osobní dojem je, že Libyjci další boje nepotřebují, potřebují dialog a politickou dohodu,“ prohlásila Mogheriniová.

Libye je přitom pro Evropu jedním z klíčových míst při zvládání migrační krize. EU například podporuje budování tamní pobřežní stráže, která brání vyplouvání plavidel s migranty či je zachytává ještě v pobřežních vodách této severoafrické země. Nevládní organizace i agentury OSN ale kritizují situaci v libyjských uprchlických střediscích.

USA

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, že Spojené státy jsou „hluboce znepokojeny“ nejnovějšími událostmi v Libyi, a zároveň vyzval k okamžitému ukončení bojů.

„Dali jsme jasně najevo, že jsme proti vojenské ofenzivě Chalífy Haftara, a vyzýváme k okamžitému ukončení těchto vojenských operací namířených na libyjské hlavní město,“ uvedl. Doplnil, že libyjští vůdci by měli své spory řešit u jednacího stolu za účasti zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Ghassana Salamého.

Rusko

Rusko v neděli v Radě bezpečnosti zablokovalo přijetí deklarace, jež měla Haftara vyzvat k zastavení postupu na Tripolis. Ruská delegace chtěla, aby dokument požadoval zastavení bojů od všech účastníků, nejenom LNA.

haf, nol, mac, mš, vid, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme