Libye se dobrovolně vzdává jaderného programu
Libye přiznala, že v minulosti usilovala o vývoj jaderných zbraní. Režim Muammara Kaddáfího ale nyní hodlá zbrojní programy tohoto druhu zrušit, chce se zapojit do boje proti terorismu a vytvořit z Blízkého východu a Afriky bezjadernou zónu.
Na Kaddáfího slova vzápětí reagovali šéf britského kabinetu Tony Blair a americký prezident George Bush. "Libyjský vůdce, plukovník Muammar Kaddáfí, veřejně potvrdil své rozhodnutí odhalit a následně zlikvidovat všechny zbraně hromadného ničení ve své zemi. Souhlasil s okamžitým a bezpodmínečným vstupem zbrojních inspektorů mezinárodních organizací do Libye," uvedl Bush.
Podle Británie je zbrojní program Tripolisu na daleko lepší úrovni, než se obecně předpokládalo. Libye údajně byla velmi blízko k tomu, aby vyrobila jadernou zbraň. V říjnu a počátkem prosince navštívili zbrojní experti libyjská tajná zařízení s potřebným vybavením k vývoji zbraní hromadného ničení a prohlédli dokumentaci o zbrojním programu trvajícím řadu let.
Podle informací americké tajné služby usilovala Libye zřejmě především o výrobu chemických zbraní a prostředků dvojího využití v biologickém programu. Libye má údajně pravděpodobně k dispozici rakety Scud-B, které mohou zasáhnout cíle vzdálené až 300 kilometrů. Usilovala přitom o střely s možností doletu do větší vzdálenosti. Kaddáfího vláda nepopírá, že na vývoji raket Libye spolupracovala i se Severní Koreou.
O to důležitější je podle prezidenta Bushe závazek Tripolisu, že umožní mezinárodním zbrojním inspektorům, aby její zařízení a materiál zevrubně prozkoumali. Bush dodal, že válka v Iráku a úsilí o zastavení severokorejského jaderného programu vyslalo jasný signál dalším zemím, jako je Libye, aby se vzdaly zbrojních programů tohoto druhu.
Vyjednávání o zbrojním programu mezi Libyí, Velkou Británií a Spojenými státy trvalo devět měsíců. Libye se prý na britskou vládu obrátila v březnu po úspěšném vyřešení kauzy Lockerbie. V srpnu Kaddáfího země uznala odpovědnost za atentát a zavázala se zaplatit pozůstalým celkem 2,7 miliardy dolarů. Předtím vydal soudu původce útoku. Při atentátu proti letadlu PanAm nad skotským městečkem v roce 1988 zahynulo 270 lidí.
Spornou otázku zbraní hromadného ničení Libye chtěla vyřešit v podobně družném duchu. Podle obou státníků by rozhodnutí mělo Libyi pomoci začlenit se zpět do mezinárodního společenství.
