Jednotky libyjského generála Chalífy Haftara postupují k Tripolisu. Od čtvrtka dobyly několik měst na pobřeží západně od hlavního města. V Tripolisu sídlí vláda Fájize Sarrádže podporovaná mezinárodním společenstvím. Generál Haftar ji ale neuznává a snaží se získat celou zemi pod svou kontrolu. Tak zvanou Libyjskou národní armádu vybudoval na vzdáleném východě země.

Tripolis 21:30 5. dubna 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Završíme s pomocí Boží své úspěšné tažení. Odpovíme na výzvy svého lidu v nám drahém hlavním městě tak, jak jsme slíbili. Zatřeseme půdou pod nohami utlačovatelů, kteří přivodili zemi neštěstí,“ ohlásil květnatými arabskými obraty generál Chalífa Haftar své tažení proti hlavnímu městu.

Vyzval také své vojáky, aby nestříleli na civilisty a lidi beze zbraní. Haftarovým jednotkám se chtějí bránit tripolské milice. Na pomoc se jim vydali i ozbrojenci z Misuráty, kteří jsou vůči tripolské vládě loajální.

Stabilizace v Libyi bude pokračovat. Obě tamější vlády souhlasí s přípravou voleb v roce 2019

Číst článek

V pátek ráno ale podle agentury AFP vyhnali vojáci věrní libyjské vládě příslušníky Libyjské národní armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara z kontrolního stanoviště 27 kilometrů západně od Tripolisu.

Haftar se rozhodl k přesunu svých lidí v době, kdy se připravuje národní mírová konference pod vedením OSN. Má začít 14. dubna v Ghadámisu na západě země a měl by se na ní dohodnout termín parlamentních a prezidentských voleb.

Panující obavy

Agentura AP ve čtvrtek oznámila, že Haftarovi vojáci převzali kontrolu nad městem Gharján, jež leží asi 50 kilometrů jižně od Tripolisu.

Vláda v Tripolisu v reakci na Haftarova slova vyhlásila bojovou pohotovost všech bezpečnostních sil. Znepokojení nad současnou situací vyjádřil generální tajemník OSN António Guterres.

Obavy z další eskalace bojů ve čtvrtek vyjádřil generální tajemník OSN António Guterres. „Mám velké obavy z vojenských manévrů v Libyi a z hrozby konfrontace. Žádné vojenské řešení neexistuje. Libyjské problémy může vyřešit pouze vnitrolibyjský dialog,“ uvedl na twitteru s tím, že se brzy setká s libyjskými vůdci a vyzývá válčící strany ke klidu zbraní.

V pátek dodal, že je na cestě z Tripolisu do Tobruku a Benghází a že existuje pouze jedno řešení, a to politické.

K deeskalaci napětí vyzvaly také vlády Spojených států, Francie, Británie, Spojených arabských emirátů a Itálie, uvedla agentura Reuters. „Vojenská gesta a výhrůžky jednostranné akce pouze hrozí tím, že se Libye, která se nachází v křehkém přechodném období, znovu ponoří do chaosu. Pevně věříme, že neexistuje vojenské řešení konfliktu v Libyi,“ uvedly ve společném prohlášení.

V podobném, tedy odsuzujícím duchu se vyjádřila také Evropská unie. V pátek Haftarovu akci odsoudilo také Rusko. Kreml doufá, že se Libye vyhne dalšímu krveprolití, uvedla agentura AFP.

Na žádost Británie navíc svolala Bezpečnostní rada OSN na pátek mimořádné jednání za zavřenými dveřmi.

Všechno nebo nic

Ministr vnitra mezinárodně uznané vlády Fathi Bašaga řekl serveru katarské televize Al Jazeera, že Haftarův krok přichází v době bezprecedentního příměří. „Proč používat zbraně i sílu, terorizovat Libyjce, zabíjet je a nutit je, aby přijali pouze jednu věc, kterou je vláda vojenského diktátora? Co činí z Haftara lepšího kandidáta než ostatní Lybijce?“ uvedl.

Podle analytiků byla Haftarova strategie rozšiřovat území, které kontroluje, pomocí vytváření spojenectví a kupování si opozice. Současný krok je pravděpodobně motivován již zmíněnou nadcházející konferencí, uvedla Al Jazeera.

„Haftar by rád zatlačil na OSN a další účastníky, aby ho nevynechali. Bojí se, že by tato konference mohla začít novou etapu Libye v následujících letech a že by z tohoto procesu mohl být vynechán,“ cituje katarská televize Hafeda Al Ghwela z Institutu zahraniční politiky na americké Univerzitě Johnse Hopkinse.

Snaha získat další spojence a vytvořit auru neporazitelnosti je dalším důvodem, proč se Haftar odhodlal k současné eskalaci, píše americký server The New York Times. „Pro Haftara to je buď všechno, nebo nic. Je to jasně snaha získat moc. Ale jestli selže, utrží devastující porážku. Nebude schopen udržet svoje zásobovací linie,“ cituje server Wolframa Lachera z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky, který se Libyi věnuje.

Osm let chaosu

Země bohatá na ropu se propadla do chaosu v roce 2011 poté, co protestující svrhly dlouhodobého diktátora Muammara Kaddáfího za podpory Severoatlantické aliance. Od té doby si Libyi rozdělily soupeřící vlády na východě a na západě. K tomu o moc a zisky spojené s ropou bojuje několik vojenských frakcí.

Německý server Deutsche Welle připomíná, že hlavním jádrem konfliktu je soupeření mezi islamistickým a nacionalistickým táborem, etnická a klanová řevnivost, stejně jako silná identifikace a identita tvořená na lokálním a regionálním základě. Dalším silným zdrojem konfliktu je boj o ropu, ale také křivdy z minulosti. Lidé na východě si například stěžují na to, že k nim dlouhodobě neputovalo dostatek financí, ačkoli drží 80 procent ropných zásob.

Násilný konflikt navíc ovlivňuje i zapojení dalších zemí. Egypt, Spojené arabské emiráty nebo Rusko podporovalo Haftara. Evropská unie, Spojené státy nebo Turecko naopak vládu v Tripolisu. Jenže Itálie a Francie zároveň prokázaly určité sympatie Haftarovi vzhledem k jeho boji s islamisty.

V roce 2015 se podařilo OSN vyjednat dohodu, která vytvořila tzv. prezidentskou radu vedenou právě Fájizem Sarrádžím. Jeho vláda získala mezinárodní uznání, ale nedokázala ovládnout celou Libyi. Postupně se tak vytvořily dvě paralelní struktury na západě i východě – od armády, přes centrální banky až po národní ropné společnosti.

och, mac, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít