Boje v Libyi si vyžádaly život 121 lidí. Obavy o osud civilistů na jižním okraji Tripolisu rostou
Nejméně 121 obětí na životech si vyžádaly boje, které 4. dubna propukly v Libyi. Dalších 561 lidí bylo zraněno. Oznámila to dnes podle agentury AFP Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejnovější vlnu násilí v zemi rozpoutal tamní polní maršál Chalífa Haftar, když dal minulý týden své Libyjské národní armádě příkaz pochodovat na hlavní město Tripolis.
Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) své domovy kvůli probíhajícím bojům opustilo už 13 500 lidí. OCHA v pátek uvedl, že nejtěžší boje jsou v místech Ajn Zára a Svání na jižním okraji Tripolisu a že tam rostou obavy o osud civilistů.
Krize v chaosu
Země bohatá na ropu prožívá další krizi v chaosu, který v této severoafrické zemi panuje od svržení diktátora Muammara Kaddáfího za podpory Severoatlantické aliance v roce 2011. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety.
Moc patří ulici. Súdánská armáda ustupuje demonstrantům, rezignoval i šéf tajné služby
Číst článek
Od té doby si Libyi rozdělily soupeřící vlády na východě a na západě. K tomu o moc a zisky spojené s ropou bojuje několik vojenských frakcí.
Německý server Deutsche Welle připomíná, že hlavním jádrem konfliktu je soupeření mezi islamistickým a nacionalistickým táborem, etnická a klanová řevnivost, stejně jako silná identifikace a identita tvořená na lokálním a regionálním základě.
Dalším silným zdrojem konfliktu je boj o ropu, ale také křivdy z minulosti. Lidé na východě si například stěžují na to, že k nim dlouhodobě neputovalo dostatek financí, ačkoli drží 80 procent ropných zásob.
Národní konference
V roce 2015 se podařilo OSN vyjednat dohodu, která vytvořila tzv. prezidentskou radu vedenou Fájizem Sarrádžím. Jeho vláda získala mezinárodní uznání, ale nedokázala ovládnout celou Libyi.
Postupně se tak vytvořily dvě paralelní struktury na západě i východě – od armády přes centrální banky až po národní ropné společnosti.
Haftarovo počínání souvisí podle analytiků a komentátorů s konáním národní konference. Obě vlády se totiž na konci února opětovně dohodly na volbách a sjednocení.
Generální tajemník OSN António Guterres apeloval již několikrát na všechny strany, aby se zdržely násilí a našly politické řešení.
Na konferenci 14. dubna ve městě Ghadámis na západě země se měl dohodnout termín parlamentních a prezidentských voleb. Kvůli současnému násilnému konfliktu ale bylo konání konference odsunuto.
