Libye prožívá osudové dny. O pádu jednoho z nejtvrdších a nejdelších diktátorských režimů sice ještě není rozhodnuto, ale lidé na územích pod kontrolou povstalců začínají žít svobodně. Byl mezi nimi i zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

1:39 10. března 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na křižovatce za městem Al Beida stojí čerstvý pomník nedávných hrůz. Je to lehký tank, který Kaddáfího vojáci použili k potlačení demonstrací. Teď jsou jeho pány místní kluci, kteří ho rozebírají.

Kousek odtamtud jsou kasárna obávané Katíby, zvláštního pluku Kaddáfího sil, které prosluly mimořádnou krutostí. „Tady se stal největší masakr,“ vysvětluje doktor Adam Almesmárí, který medicínu vystudoval v Československu.

Před dvěma týdny tady klidně protestovali místní lidé. Ze střech na ně začali střílet najatí zahraniční žoldnéři. Na zemi zůstaly desítky mrtvých. Vrazi se pak ukryli v kasárnách, ale dav si pro ně přišel s takovou razancí, že vojáci nakonec prchli.

„Lidé tady zlynčovali 21 vojáků,“ říká Achmed, který tu byl také. Jedním z důstojníků, kteří v Kaddáfího jednotkách sloužil, byl i Omar Abdal, odmítl ale střílet do lidí a přidal se k povstalcům: „Není možné, aby se sem Kaddáfí vrátil! Zabil mého bratra i bratrance, už se to nedalo vydržet.“

„Chceme konečně žít jako normální lidíé a mít normálního prezidenta, ne psychopata, který vraždí lidi z vlastního národa,“ přeje si Omar.

Události v těchto kasárnách jsou důkazem, že vzpora proti Kaddáfímu není jen záležitostí kmenových vůdců, kteří prahnou po libyjské ropě. 40 let monstrózní a primitivní diktatury vyvolalo bouři zespoda.

Milan Kopp, Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít