Libyjští povstalci reorganizují své vojsko a chtějí uzavřít příměří
Při koaličních leteckých úderech zahynulo nejméně deset libyjských rebelů. Podle jednoho z povstalců se Kaddáfího lidé zamíchali mezi rebely a stříleli z protileteckých zbraní, a západní letadla pak začala bombardovat. Podle zatím nepotvrzených informací se protivládním jednotkám podařilo zvítězit v bitvě o město Brega. Libyjští povstalci jsou připraveni uzavřít příměří. Požadují ale, aby Kaddádí stáhl své jednotky z obléhaných měst v západní Libyi a opustil Libyi. Současně povstalci reorganizují své vojsko. Noví velitelé začali zavádět pořádek a disciplínu.
Hlavním velitelem povstaleckých oddílů se stal bývalý ministr vnitra Abdal Fatáh Junís, který se už před časem přidal k opozici. Ta mu s ohledem na jeho minulost příliš nevěřila, dobrovolníkům ale musí velet profesionálové.
Například náčelník města Adždábia zakázal vstup do města a na frontu nezkušeným nebo příliš mladým lidem.
Ti totiž páchají víc škody než užitku a případy, kdy jeden povstalec postřelil nebo i zastřelil jiného jsou toho důkazem. Nové velení také uzavřelo dálnici, vedoucí na bojiště, pro civilisty a novináře.
O osudu země se pravděpodobně rozhodne v boji
Zároveň s těmito kroky se však povstalci také snaží uzavřít příměří. Potvrdili to po jednání se zvláštním vyslanecem OSN pro Libyi Abdeliláhem Al Chatíbem, který v uplynulých dnech jednal V Benghází a v Tripolisu. Povstalci mají však své podmínky. Prozatímní premiér Mustafa Abdul Džalíl uvedl, že Kaddáfího síly musí okamžitě uvolnit blokádu západolibyjských měst a umožnit přístup humanitárním pracovníkům.
Povstalci podle jeho slov nepřistoupí na rozdělení Libye – chtějí dojít až do Tripolisu. To se ale neslučuje s prvním návrhem na příměří, který povstalecká vláda učinila. Zřejmě ani nečeká, že by Kaddáfí na podmínky příměří přistoupil. O osudu země se proto asi rozhodne v bojích.
Role OSN
Jak na Rádiu Česku upozornil Michal Broža, vedoucí informačního centra OSN v Praze, v tuto chvíli není zcela zřejmé, co lze očekávat ze strany Kaddáfího režimu. „Ale každopádně ukončení vojenských akcí je hlavním cílem diplomatických snah OSN,“ dodal.
Připomněl, že OSN má nyní celkem jasný mandát, který je daný rezolucí RB OSN 1973 na ochranu civilního obyvatelstva a to všemi dostupnými prostředky, tedy i vojenskou silou.
„OSN, jako výkonný orgán - a tady asi mluvíme především o sekretariátu OSN, který je reprezentovaný generálním tajemníkem - tak ten se spoléhá v první řadě na diplomacii, vyjednáváni a zprostředkování. Dalším nástrojem OSN jsou i různé humanitární a jiné odborné agentury,“ přiblížil.
Roli OSN v Libyi jsme na Rádiu Česko rozebrali s Michalem Brožou, vedoucím informačního centra OSN v Praze.
Co se týče humanitární situace v Libyi, Broža uvedl, že podle zpráv OSN je vážná situace v zásobování jídla. „V zemi žije více než 6 a půl milionu lidí a 75 procent potravin musí dovážet. A současné zásoby jídla se ztenčují, protože příliv zboží zvenčí je ohrožen,“ přiblížil.
Světový potravinový program podle něj včera oznámil, že musí výrazně posílit humanitární distribuci jídla, protože roste počet hladových. Připomněl, že své domovy opustilo více než 400 tisíc lidí, z nichž většina překročila hranice do sousedních zemí.
„Přístup humanitárních organizací k lidem v nouzi je velmi omezený, spíš špatný. A ztenčují se také zásoby léků a zdravotnického materiálu. WHO už nakupuje nouzové potřeby, které je nutné do Libye dopravit,“ řekl.
