Lichtenštejnsko se kvůli sporu o pozemky s Českem obrátí na Evropský soud pro lidská práva
Lichtenštejnsko se kvůli sporu o majetek v Česku vyvlastněný rodu Lichtenštejnů po druhé světové válce obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Informovala o tom ve středu vláda. Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan.
Podle vlády ve Vaduzu české úřady nerespektovaly dostatečně suverenitu Lichtenštejnska, a proto se rozhodla podat ve středu u soudu ve Štrasburku mezistátní stížnost. Nepřípustné podle ní je to, že lichtenštejnští státní příslušníci jsou opakovaně označováni za osoby německé národnosti a toto označení je uplatňováno jako základ rozsudků českých soudů.
Od Rubense po Makarta. Ve vídeňské Albertině začíná výstava ze sbírek Lichtenštejnů.
Číst článek
Konkrétně se mezistátní stížnost týká verdiktů ve sporu o zhruba 600 hektarů lesů u Říčan. V roce 2015 okresní soud uznal, že Nadace knížete z Lichtenštejna má nárok na dědictví těchto pozemků, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale toto rozhodnutí napadl a uspěl.
Rozhodnutí pozemky Lichtenštejnům nevydat potvrdily všechny odvolací soudy a letos v únoru nakonec i soud ústavní.
Česká republika a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.
O dvě třetiny pozemků přišel rod při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval.
Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.
