Lidé prchají z Port-au-Prince, bojí se otřesů a epidemií
Haitská vláda se snaží přestěhovat až 400 tisíc obyvatel Port-au-Prince do provizorních táborů mimo město. Bojí se, že ve stovkách stanů, které vyrostly přímo ve městě a tísní se v nich mnoho lidí, vypuknou epidemie.
Každá z nově budovaný vesnic má pojmout 10 tisíc lidí. Jak ale z Haiti hlásí zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák, někteří lidé se snaží metropoli opustit sami a hledají azyl na méně postiženém severu ostrova.
Děsí je totiž neustávající následné otřesy, které vždy znamenají další paniku na ulicích a přerušení záchranných prací.
Američtí vojáci se usilovně snaží znovu zprovoznit hlavní přístav v Port-au-Prince, který pohroma poničila a který zatím funguje z asi deseti procent. Intenzivně pracují hlavně na opravě mola.
Plné obnovení přístavu je zásadní, protože přes něj by se humanitární pomoc dostala k milionům postižených Haiťanů rychleji než přes letiště, která nezvládají nápor letadel. Letiště je denně schopné odbavit až 140 letů, přičemž na odbavení čeká 14 set dalších letů. Spojené státy proto zprovoznily další tři přistávací plochy, z nichž dvě jsou v sousední Dominikánské republice.
Někteří stále hledají své blízké
Život v haitské metropoli je den ode dne těžší. Některými ulicemi projede jen motocykl, trosky domů zasypaly cestu. Lidé prohrabávají sutiny především proto, aby našli jídlo nebo oblečení. Jsou ale tací, kteří stále hledají pod sutinami své příbuzné.
"Dřív to býval dvoupatrový dům, žil v něm pan Nicolas se svou rodinou a měl v něm i malý obchod. Několik známých mu pomáhá najít cestu mezi betonovými deskami. Pod troskami leží jeho žena a mladší bratr. Už devět dní se je snaží dostat ven, jsou ale nejspíš mrtví," popisuje jeden z příběhů zpravodaj Pavel Polák.
Co se stane, až pan Nicolas najde svou ženu a bratra? Pokud má dost peněz, nechá je pohřbít na hřbitově v centru města. Mnohem pravděpodobnější ale je, že skončí v nějakém hromadném hrobě, protože lidé v Port-au-Prince a v celém Haiti jsou velmi chudí.
Oblast podle seismologů čeká další katastrofa
Po zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy škály, které zasáhlo Haiti, zůstalo podle odhadů až 200 000 mrtvých. Pohromu způsobil pohyb Karibské a Severoamerické litosférické desky na zlomu Enriquillo-Plaintain Garden.
Podle seismologů je teď pravděpodobné, že po otřesech menší intenzity, které obvykle po velkém zemětřesení následují, zasáhne region v nejbližších letech nová seismicky významná událost.
"Na zlomech obrovské délky, jako je Enriquillo, se takové věci stávají, ale dominový efekt zpravidla nebývá takový, že silné zemětřesení po sobě následují po několika měsících nebo letech, ale většinou to bývají desítky let," vysvětlil ve vysílání Rádia Česko seismolog Aleš Špičák.
Podél zlomu leží kromě Haiti další hustě obydlené oblasti, kterým by případné další otřesy mohly způsobit velké problémy. Jakým lokalitám katastrofa hrozí, se podle Špičáka nedá přesně předpovědět.
"Zlom prochází úžinou mezi Haiti a Jamajkou, potom prochází jižní částí Jamajky a asi ve stejné vzdálenosti jako hlavní město Haiti od něj leží na Jamajce hlavní město Kingston, které má asi 700 000 obyvatel. Právě Kingston byl poničen zemětřesením v roce 1907," připomněl Špičák.
Samotné Haiti ohrožuje ještě další, významnější zlom. "Na Haiti je seismická aktivita běžná a silná spíše na severním okraji, kde probíhá zlom, který bezprostředně odděluje Karibskou desku od desky Severoamerické. Tam se spíše očekávala silná zemětřesení. V jižní části se něco takového čekalo daleko méně," podotkl seismolog.
Čísla sbírkových účtů:
Lékaři bez hranic: 2101050700/2700, V.S. 111
Člověk v tísni: 40954095/0300, bez V.S.
Charita: 35-1868350237/0100, V.S. 99999
ADRA: 40284028/0300, V.S. 391
Český červený kříž: 222826/5500, bez V.S.
Přispět můžete i prostřednictvím dárcovských SMS a to ve tvaru DMS HAITI nebo DMS SOSHAITI nebo DMS ADRA, na čísle 87777.
