Lidé z italského San Agostina si zemětřesení připomněli mší pod širým nebem
Týden po ničivém zemětřesení se obyvatelé zničených severoitalských obcí modlí za zemřelé. Při otřesech o síle 6 stupňů Richterovy škály zahynulo sedm lidí a 60 utrpělo zranění. Další tisíce se ocitly bez střechy nad hlavou. Otřesy pobořily i velké množství historických objektů včetně kostelů. Dnešní bohoslužby se proto konaly pod širým nebem.
První z celkem tří dnešních mší v San Agostinu začíná. Lidé se však shromáždili nikoli v chrámu pocházejícímu původně z 16. století, ale v jeho sousedství.
Pomyslný oltář tak představuje obyčejný stůl a vyobrazení křížové cesty nahradily dětské skluzavky a houpačky.
Místní kněz totiž k obyvatelům SanAgostina i několika záchranářům promlouvá ve stanu, který přes týden slouží právě dětem ze školky a v neděli k bohoslužbě.
Po zhruba hodině mše končí, mnozí lidé však zůstávají a diskutují o tom, jaký osud čeká jejich obec, a především pak dvě nejvýraznější památky představující zároveň svět duchovní i světský, tedy kostel a radnici. Obě byly těžce poškozeny.
Někteří mají v rukou i dalekohled, přestože stojí hned vedle kostela obehnaného ochranným plotem. Podrobně zkoumají každou trhlinu, ukazují, kam až vede, jaký problém představuje, vždy se ale nakonec shodnou, že kostelu zřejmě není pomoci.
Chrám totiž neodolal síle přírody a smutným symbolem se staly právě věžní hodiny, které se zastavily přesně ve 4 hodiny a 4 minuty, tedy v okamžik, kdy se v neděli 20. května zachvěla zem.
„Poslední mše v kostele sv. Augustýna se konala v neděli týden před zemětřesením. A jak vidíte, chrám sice ještě stojí, ale jeho statika je narušená a stejné je to i v případě hodinové věže, která je podélně prasklá na dvou místech. Vše bude muset být strženo," ukazuje 56tiletý Giuseppe de Luca.
Příroda navíc podle něj zřejmě neřekla své poslední slovo.„Je to katastrofa, velká katastrofa. A otřesy budou pokračovat," je přesvědčen Giuseppe a muži stojící okolo jen souhlasně přikyvují.
