Lídři zemí EU jednají o plánu na zastavení proudu uprchlíků do Evropy

Najít dohodu s Tureckem na zastavení přílivu uprchlíků do Evropy. To je hlavní cíl summitu Evropské unie, který začal v Bruselu. Evropští lídři na něm posoudí návrh Ankary, že bude přijímat z Řecka všechny nelegální migranty. Vracení do Turecka má uprchlíky odradit od cesty do Evropy. Státy unie by si na oplátku měly rozdělit tisíce syrských běženců v tureckých táborech nebo zrušit Turkům víza.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídři zemí Evropské unie jednají na summitu v Bruselu o plánu, který má zastavit proud uprchlíků z Turecka do Evropy | Zdroj: Reuters

Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera by ztratilo smysl, aby lidé platili pašerákům za plavbu do Řecka. Měli by totiž jistotu, že budou vráceni zpět do Turecka. Otázkou ale je, jestli Řecko zvládne tisíce lidí vracet.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lídři zemí EU jednají o plánu na zastavení proudu uprchlíků do Evropy. Mluvil o tom zpravodaj ČRo v Bruselu Ondřej Houska a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek

„Jsem v této věci hodně skeptický. Bude to vyžadovat silný tlak na Řecko,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD s tím, že Česko dohodu s Tureckem na zastavení proudu uprchlíků do Evropy podporuje.

Stejnou obavu má řada politiků a diplomatů. Proto chtějí země Unie Řecku poskytnout masivní podporu.

Výměnou za každého Syřana, které Turci přijmou zpět, by měly země Unie přesídlit jiného Syřana přímo z Turecka. Ale maximálně do výše už schválených kvót.

Přehrát

00:00 / 00:00

Summit EU - Turecko sleduje zpravodaj ČRo v Bruselu Ondřej Houska. Pohled z turecké strany nabízí zvláštní zoravodaj ČRo v Turecku Jaromír Marek

Visegrádská čtyřka prosazuje, aby rozdělování syrských uprchlíků z Turecka bylo dobrovolné. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico.

„Především trváme na dobrovolnosti mechanismu přesídlování migrantů z Turecka do EU. Je to v souladu s našimi dosavadními postoji,“ zdůraznil Robert Fico.

S přerozdělováním syrských uprchlíků z Turecka nesouhlasí hlavně Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán už dříve prohlásil, že jeho země žádné běžence z Turecka přijímat nechce.

Podle navrženého plánu by si členské státy měly rozebrat zhruba 72 tisíc migrantů na základě už loni schváleného systému kvót. Na Českou republiku by z toho připadlo zhruba 1800 lidí.

Dohoda musí být přijatelná pro všechny země Unie, jak zdůraznil předseda Evropské rady, tedy evropských summitů Donald Tusk. Narážel tak hlavně na Kypr, protože Turecko jeho existenci právně neuznává.

Dohoda může být zvratem v současné uprchlické krizi, jak tvrdí třeba německá kancléřka Angela Merkelová: „Budeme jednat o tom, jak zastavit ilegální migraci. Musíme ale respektovat práva každého jednotlivého uprchlíka.“

Bude dohoda legální?

Podle známého návrhu dohody by azyl dostali jen ti, kteří by byli schopni věrohodně prokázat, že pro ně osobně není Turecko bezpečnou zemí. Jinak Evropská unie využije možnost vracet žadatele o azyl do první bezpečné země, kterou na své cestě přišli. Turecko bude prohlášeno za bezpečnou zemi, i když kvůli tomu bude země muset změnit část zákonů. Podle kritiků ale Turecko bezpečnou zemí není.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová řekla, že záměr dohody mezi Evropskou unií a Ankarou o vracení všech migrantů do Turecka je na hraně mezinárodního práva.

Evropská komise tvrdí, že migranti budou vraceni na základě několika právních postupů, a že vše je legální.

„Já jako právník, který se specializuje na mezinárodní právo, musím říci, že obrysy dohody, jak je nyní známe, nejsou v souladu s mezinárodním právem. A ani s evropským právem na ochranu lidských práv. Evropská úmluva zakazuje kolektivní vyhoštění cizinců. To, co se plánuje, kolektivní vyhoštění je. Také jsem neviděl záruky, že je Turecko bezpečnou zemí. Otázkou je, jestli Turci budou schopni přes noc svůj azylový systém zlepšit natolik, aby se dali označit jako bezpečná země,“ říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

„Nedovedu si představit, že by v Řecku, které dodnes nebylo schopno zaregistrovat všechny běžence, bude probíhat několikastupňový návratový proces, kde bude každému cizinci po ověření totožnosti vydáno návratové rozhodnutí o tom, že se má vrátit do Turecka, jak je vyžadováno evropským právem. Nevěřím, že takto rychle bude nový systém fungovat a že vůbec bude fungovat,“ dodává Rozumek.

Ondřej Houska, Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme