Lídry Evropy čeká historické rozhodnutí o Turecku

Otázka, zda Turecko uzná Kyperskou republiku, kdy a za jakých podmínek se ve čtvrtek večer vynořila jako hlavní překážka na summitu Evropské unie. Na ní by se totiž mohlo zadřít jednání o zahájení rozhovorů o přijetí Turecka do unie. Turecký premiér Recep Erdogan vyvolal naděje, když tureckým novinářům v Bruselu řekl, že řešení bude nalezeno do konce summitu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie | Foto: europa.eu.int

Neřekl ale v čem by mělo spočívat. Naopak šéf turecké diplomacie Abdullah Gül naopak přišel se studenou sprchou, když jakékoli uznání řecké části ostrova Ankarou vyloučil. Podle diplomatů by Turci měli uzavřít s Unií zítra jakousi dohodu, která by obsahovala příslib budoucího podpisu protokolu o rozšíření asociační smlouvy mezi společenstvím a Tureckem na deset nových členských států včetně Kyperské republiky. Takový počin by mohl být vykládán přinejmenším jako nepřímé uznání Kypru Tureckem.

Zahájí unie vstupní rozhovory s Tureckem? Jde o velmi kontroverzní otázku. Ve hře je totiž možný vstup chudé muslimské země, která by byla v unii se 70 miliony obyvatel po Německu druhou nejlidnatější. Debata je vášnivá i proto, že na spadnutí je rozhodnutí, které ovlivní celý budoucí charakter Evropské unie.

Turecko klepe na evropské dveře už 40 let. Od roku 1999 je kandidátem. V posledních letech udělala vláda Recepa Erdogana obrovský kus práce, aby zemi přiblížila evropským standardům. To ocenila Evropská komise, která už v říjnu doporučila zahájit vstupní rozhovory, byť s určitými pojistkami. Stejný signál vyslal přitom včera ze Štrasburku i Evropský parlament. Dnes by měly hlavy států a vlád říct ano - ovšem s určitými podmínkami, o kterých se ještě povedou státníci debatu.

Turecko chce plné členství

Mluví se například o požadavku, aby Turecko uznalo Kyperskou republiku. Summit zřejmě převezme formulaci, že jednání je proces s otevřeným koncem, jehož výsledek nelze zaručit. Otázkou bude také definice cíle, kterého se má dosáhnout. Zatímco někteří požadují, aby se mluvilo jednoznačně o členství, ti rezervovaní v čele s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem se budou snažit o jiný jazyk - v této souvislosti se nejčastěji objevuje termín "privilegované partnerství".

Ovšem takové úvahy se Ankaře rozhodně nelíbí. "Nečekáme žádné dodatečné podmínky, které bychom nemohli přijmout. Ovšem pokud se je pokusí stanovit, dali bychom to k ledu a pokračovali svou vlastní cestou," řekl před summitem turecký premiér Recep Erdogan.

Pozice jednotlivých zemí

Turecké ambice nejvíc podporují Velká Británie, Itálie či Španělsko. Podle nich je tato země strategicky velmi důležitá coby most k muslimskému světu. Ve skupině skeptické se výrazně profilují Rakousko, Kypr a nebo Dánsko. Právě tyto země by si představovaly raději nějakou formu speciálního partnerství, než plnohodnotné členství.

Datum

Turci by chtěli, aby vstupní rozhovory začaly nejlépe už příští rok na jaře. Diplomaté mluví spíš o podzimu roku 2005. Paříž tlačí právě na to pozdější datum, tak aby se start přístupových jednání oddálil od chystaného referenda o evropské ústavě, které by mělo být před létem. Francouzi patří k vůbec nejnegativněji naladěným Evropanům v otázce Turecka.

Obavy Evropanů

Politici musí brát také ohled na veřejné mínění ve svých zemích. Mnoho Evropanů není možnému vstupu Turecka nakloněno příznivě. Například ve Francii dva nedávné průzkumy ukázaly, že proti je 56, resp. 67% lidí. Analytička bruselského Centra pro studia evropské politiky Senam Aydin připomíná, že sami Turci do unie chtějí: "75 -76 procent lidí v Turecku je pro vstup do unie. Turci jsou velmi proevropští. Upřímně řečeno, doposud do bylo hodně o tom identifikovat se prostě s Evropou. Ale teď to je jiné. Lidé už začínají cítit ve svých životech důsledky reforem, které se kvůli vstupu dělají. A tak teď už chtějí do unie spíš kvůli tomu, co jim tyhle změny přinášejí. Tenhle pocit je myslím čím dál silnější."

Ředitel bruselského centra pro evropskou politiku John Palmer upozorňuje, že to ještě nebude snadné. I když vstupní rozhovory zřejmě začnou, je podle něj potřeba si uvědomit, že budou náročné. "Vyjednávání a reformy, které zároveň poběží, rozhodně nebudou krátké. Kdybych byl Turkem, byl bych ale vlastně velmi rád, že na to bude potřeba hodně času - deset až patnáct let. Protože změny, které si členství vyžádá, budou ještě traumatické. Bylo to tak v případě Británie nebo třeba Španělska. A neméně traumatické to bude v případě Turecka," řekl Radiožurnálu Palmer.

Milan Kopp, Pavla Kvapilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme