Lisabonská smlouva oslaví rok. Experti prodebatují změny, jež přinesla

O Lisabonské smlouvě a o změnách, které přinesla, diskutují odborníci na mezinárodní konferenci s názvem „První rok Lisabonské smlouvy“. Právě v těchto chvílích začíná v Praze. Ve středu 1. prosince totiž uběhne přesně rok od doby, kdy začal tento dokument, jež sliboval demokratičtější a transparentnější Evropu, platit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie | Foto: Emanuel Macoun

Podle Vladimíra Bartovice, experta sdružení Europeum a jednoho z řečníků na konferenci, po roce fungování Smlouvy ještě nelze hodnotit, že Unie dokáže lépe a rychleji rozhodovat.

Podobně mluví i první náměstek ministra zahraničí Jiří Shneider. „Co se před rokem vůbec neočekávalo, je nyní na stole. V důsledku krize se debatuje o velmi drobné, ale přesto změně Smlouvy. To je něco, čemu měla Smlouva předejít.“ Podle něj se s novým rámcem měla Unie sžívat déle a je to prý věc, která komplikuje, aby po roce již byly vidět výsledky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s náměstkem ministra zahraničí Jiřím Schneiderem o Lisabonské smlouvě

Dokument zvýšil pravomoce Evropského parlamentu, což bylo například patrné na schvalování rozpočtu, který zatím není rozhodnut. Podle Bartovice posílil Parlament především v oblasti justice, vnitra a spolupráce mezi členskými zeměmi, kde získal stejnou váhu jako tyto země.

„Europarlament byl vždy tím proaktivním tělesem, které se snažilo maximálně využít všechny nové pravomoci. Zároveň každá nová smlouva mu dávala další. Nejviditelněji se to projevuje v rozpočtu na příští rok,“ vysvětluje.

Jak také Bartovic dodává, už i český senát uplatnil novinku, kterou smlouva zavedla – právo národních parlamentů dožadovat se u Evropské komise, aby přehodnotila své návrhy, pokud by byla pochybnost, že překračuje své kompetence.

Německo musí změny řešit kvůli vlastní ústavě

Lisabonská smlouva se možná ještě bude měnit, hlavně z iniciativy Německa a Francie, protože do ní chtěli začlenit princip pomoci zemím v ekonomických potížích. Vládne ale obava, že by taková změna musela projít referendem a tím by se opět zablokovala. „S výsledky referend v některých zemích totiž jsou negativní zkušenosti, v poslední době například v Nizozemí či ve Francii,“ říká expert sdružení Europeum.

Náměstek Jiří Shneider se domnívá, že EU se bude muset zabývat tím, co dělat v situaci, kdy se země eurozóny dostane do problémů.

„Němci vědí, že mechanismus, který se použil pro Řecko, nebude právně přijatelný pro jejich ústavní soud.“ Dodává, že Německo tedy bude chtít projednat změny.

Otázka prý také je, jak se bude celá evropská integrace vyvíjet. „Řeší se problémy jednotlivých ekonomik, které patří do eurozóny, což má dopad i na státy mimo ni. Věc nás tedy zajímá, jakkoliv my eurem neplatíme,“ zdůrazňuje náměstek.

Díky prezidentovi a ministryni je Evropa přehlednější

Lisabonská smlouva zavedla evropského prezidenta, stal se ji jím Herman van Rompuy, a ministryni zahraničí, kterou je Catherine Ashtonová. „Evropská unie se tak stala pro zahraniční partnery přehlednější,“ míní expert Bartovic. „Paní Ashtonová ale zatím nemá k dispozici nejdůležitější nástroj, službu vnější akce, která by měla začít fungovat příští rok. Když se to povede, můžeme hodnotit, jak se zhostila své funkce,“ dodává.

Služba vnější akce, neboli jakýsi diplomatický sbor ministryně Ashtonové, je podle náměstka Schneidera nová instituce, která se teprve buduje.

Důležitý dokument překonal překážky jako irské referendum a odpor českého prezidenta Václava Klause. Měl změnit život téměř 500milionům Evropanů.

Velkým zemím přibyly hlasy na úkor malých. Od roku 2014 tak musí některé zákony schválit 55 procent členských států, ve kterých zároveň žije 65 procent obyvatel Unie. Čtyři nejlidnatější státy tak spolu mohou zablokovat cokoli. Novinkou je i plánované snížení počtu eurokomisařů o třetinu. Od roku 2014 má mít každá země komisaře ve dvou pětiletých obdobích a ve třetím bude bez něj.

Dále smlouva posílila hlas euroobčanů. Milion obyvatel Unie může iniciovat vznik nového zákona. Příležitost zatím zůstala nevyužita. Stejně jako další novinka, kterou Lisabon přinesl, možnost z Evropské unie vystoupit.

Martina Mašková, Markéta Bartošová, Veronika Sedláčková, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme