Listy hodnotí ruské parlamentní volby

Komentáře zahraničního tisku jsou ve znamení ruských parlamentních voleb, které s převahou více než šedesáti procent vyhrál strana Jednotné Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem. Deníky se ptají, co Putin s tímto vítězstvím udělá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Dalším tématem zahraničního tisku je začínající konference o boji s klimatickými změnami na indonéském ostrově Bali. Zatímco některé deníky s jistou obezřetnosti dávají naději na výsledky konference, další ji rovnou odsuzují paradoxně jako obrovský příspěvek ke globálnímu oteplování. Německý deník Berliner Zeitung se zabývá možným zákazem neonacistů v Německu a španělský deník El País si povzdechnul nad úrovní španělského středního školství - a to na základě zprávy OECD.

Dlouho předpovídané Putinovo vítězství se stalo realitou, ale podle deníku The New York Times také otevírá nové období politické nestability. Nikdo totiž přesně neví, co Putin udělá. "Jak Putin shromaždoval moc a popularitu, zároveň vyvolával hlubokou nejistotu ohledně svých záměrů a zcela znemožnil odpověď na základní otázku o ruské budoucnosti - kdo bude u moci příští jaro," píše list a dodává: "Putin nechce odhalit, co bude dělat po ukončení prezidentského mandátu. Proto propukl v Kremlu vzájemný boj a jako houby po dešti se objevily konspirační teorie, jako by jich až do té doby nebylo dost. Někteří spojenci mu doporučovali najít skulinu v zákoně, aby mohl zůstat v úřadu. Jiní spekulují o tom, že dosadí k moci důvěryhodného pomocníka, kterým bude manipulovat nebo ho přiměje k rezignaci pár měsíců po převzetí úřadu."

Australský deník Sydney Herald Morning souhlasí s tvrzením, že se neví, co bude v Rusku dál, ale dodává, že na pozoru by se měla mít zejména Evropa. "Jen jednotná Evropská unie může mít nějaký vliv. Pokud jde o Rusko, je zatím sedmadvacítka hrozivě rozdělená. A co hůře, obvyklá olivová metoda Evropské unie spočívající v povzbuzování k ekonomické a právní změněn výměnou za členství v případě Ruska nepůsobí. Rusko nebylo přizváno k členství a ani o to zatím neprojevilo," píše australský deník.

Podle německého deníku Putin sice nedosáhl na dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře parlamentu, státní Dumě, ale může ji mít, když přizve ochotné pomocníky ze dvou menších stran. "Tím chce ruský establishment v příštích letech zabránit nemalým rizikům nestability. Přitom pod zářícím sluncem petrodolarů zučivě přeteká korupce, roste zahraniční zadlužení částečně státních podniků, které teď činí 353 miliard dolarů. Putinová politická autoritářská konstrukce není připravena těmto problémů čelit," dodává deník.

Britský deník The Independent dává začínající konferenci o otázkách klimatických změn na indonéském ostrově Bali naději na úspěch, byť omezenou. Konference za účasti zástupců 191 zemí má přinést náhradu za Kjótský protokol, který vyprší v roce 2012. Zatím ale neexistují odpovědi na základní otázky, "Proto také organizátoři zdůraznili, že cílem konference není hledat konkrétní odpovědi, ale stanovit realistický rámec a časový rozvrh pro další hledání. Nejtvrdší vyjednávání se odehraje příští týden, kdy dorazí většina delegátů na ministerské úrovni. Přesto nemá smysl konferenci předem odepisovat. Opravdu tu je ještě prostor pro optimismus. Už jen s ohledem na to, že právě končící rok přinesl největší pokrok v uznání klimatických změn za hrozbu, která vyžaduje soustředěné mezinárodní úsilí," píše list.

Konferenci jako zcela neužitečnou naopak odepisuje britský deník The Telegraph. "Je to plýtvání tak nehorázné, že hraničí až pokrytectvím. Patnáct tisíc politiků, byrokratů, všudybylů a členů aktivistických organizací se snesou na Bali k potlachu, který vyprodukuje více než 100.000 tun kysličníku uhličitého. A co je cílem jejich výletu ? Diskutovat o tom, jak emise oxidu uhličitého snižovat. Asi stěží by se tolik pozorovatelů a zvědavců sešlo, kdyby se taková sešlost pořádala dejme tomu v Düsseldorfu," píše list.

Německý deník Berliner Zeitung označuje za dobré, když se proti pochodu 550 neonacistů v Berlíně postavilo přes 700 jejich odpůrců. Podle listu lze ale stěží vyslyšet požadavek na zákaz neonacistů, který odmítl před čtyřmi lety i ústavní soud. "Stranu NPD je zapotřebí potírat politicky. A to právě v Berlíně, kde je přítomna v zastupitelstvech několika čtvrtí, kde roste propast mezi chudými a bohatými obvody a kde lidé slyší na stále jednodušší a rychlá řešení slibující prohlášení," píše list.

Na nedostatečnou pozornost ke střednímu školství si stěžuje španělský list El País. V komentáři k výsledkům šetření OECD El País poznamenává, že Španělsko nepřikládá vzdělání význam, který by si v moderní době zasloužilo. "V zemích, které zaznamenaly lepší výsledky, existuje jasní chápaní významu vzdělání a úctě se těší úsilí potřebné k učení i výuce. Na rozdíl od frivolnosti nebo dokonce podceňování těchto témat ve Španělsku. Je to problém, který se týká politiků, ale nejen jich, Na debatě o nápravných opatřeních by se měla podílet celá společnost. A to s vědomí, že přes jejich účinnost se prokáže jejich užitečnost až po čase. Je to o důvod víc začít co nejrychleji," píše deník.

Lenka Kabrhelová, Vlastimil Milý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme