Listy o blízkovýchodní misi šéfky americké diplomacie
Evropský tisk věnuje pozornost palestinsko-izraelské misi americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové, kterou dnes očekává třístranný summit s izraelským premiérem Ehudem Olmertem a prezidentem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem. S ním a s izraelskou ministryní zahraničí Cipi Livniovou se sešla už předtím na oddělených schůzkách.
Ale po oznámení Izraele a Spojených států, že nebudou jednat s palestinskou vládou kvůli neochotě Hamásu uznat právo Izrale na existenci, považuje většina listů naději Riceové na dosažení průlomu za mizivou.
"Condoleezza Ricová chce dnes, v pondělí, dát nový podnět pro návrat k cestovní mapě směřující k míru na Blízkém východě. Po pravdě řečeno jsou ale vyhlídky na úspěch spíše ponuré. Proto se ani nekoná společná tisková konference účastníků summitu v hotelu Davidova citadela v centru Jeruzaléma," napsal rakouský Die Presse. Podobně skeptický je také německý list Die Zeit. "Vrcholem cesty Ricové po Blízkém východě je třístranný summit s Abbásem a Olmertem, který je plánován na pondělí. Podle vyjádření lidí z okolí Riceové ale lze sotva očekávat nějaké zásadní dohody. Půjde spíše o to přimět obě strany k novým rozhovorům," píše Die Zeit.
Izraelský deník Haarec nabádá Izrael ke smířlivosti. "Izrael se musí snažit o urychlení politického procesu, aby prorazil začarovaný kruh násilí, krve a pochyb. Izraelské vedení proto musí sebe i obyvatelstvo připravit na vyvážený a dalekosáhlý plán, třebaže podmínky pro jeho naplnění zatím neexistují," uvádí Haarec.
Podle dánského listu Politiken Izrael stěží nalezne umírněnějšího palestinského partnera k rozhovorům, než je Abbás. Jeho osud drží v rukou izraelský premiér Olmert. Stačí přitom, aby udělal pár neprozřetelných kroků a posílí tím Hamás a ty palestinské síly, podle kterých Izrael rozumí jen řeči síly. List ale upozorňuje na druhou Olmertovu možnost: "Olmert se může také spojit s Abbásem a míru nakloněnými palestinskými silami a zatlačit Hamás do defenzívy. Pokud ponechá Olmert Abbáse a tím i mír a celý Izrael na holičkách, potom stojí za dveřmi třetí intifáda," píše Politiken.
Obrovskou demonstrací proti rozšíření americké základny u městečka Vicenza se zabývá italský tisk. Podle úřadů se ji zúčastnilo 25.000 lidí, podle organizároů přes sto tisíc. Každopádně se obešla bez násilí, kterého se obávaly dopředu úřady i noviny. Tím vyvolávaly očekávání násilí a strachu. A právě tyto aspekty italské deníky rozebírají.
Deník La Repubblica píše: "Lidé, kteří pochodovali Vicenzou po sedm hodin podle všeho věděli, že ten, kdo má strach, je největším nepřítelem sama sebe. A rozhodli se proto, že strach je nesmí zachvátit. Teď si zase musí uvědomit vláda, že strach jako nástroj moci může deformovat svobodu rozhodování a jednání, zrelativizovat kulturní a právní hodnoty, pokroutit identitu a vztahy. Pokud by se z toho vláda poučila, byl by důvod k myšlence, že sobota ve Vicenze byla vynikajícím dnem."
Stejný deník uvádí komentář z pera jiného autora, který nahlíží demonstraci z hlediska dvou druhů pacifismů. Připomíná demonstrace proti válce v Iráku a dodává, že "to byl pacifismus, který mířil proti preventivní Bushově válce v Iráku, která se ukázala jako katastrofa zabřednuvší do bahna. Byl to moudrý pacifismus, který měl realistický a konkrétní cíl. To, co se dělo Ve Vicenze, je spíše utopické a všeobecné. Možná existují dobré důvody nechtít americkou základnu ve Vicenze, ale to je už jiný druh pacifismu. Jde o pacifismus, který bere americkou základnu spíše jako záminku než cíl. Zakládá se spíše na starém ideologickém sloganu -yankees go home-," píše La Repubblica.
Podle deníků je záležitost se základnou pro premiéra Romana Prodiho bolehlavem. Prodi se snaží udržet pohromadě pestrobarevnou koalici a minulý měsíc musel čelit revoltě ze strany bývalých komunistů za to, že neuložil rozšíření základny k ledu. List Corriere della Serra tvrdí, že otázka základny se proto proměnila v ideologickou bitvu. "V Itálii více než v jjiných demokraciích manifestace a stávky ztrácejí ze zřetele problémy, kvůli kterým se pořádají, a mění se v ideologické bitvy. Organizátoři manifestace ve Vicenze museli vědět, že rozhodnutí už padlo a změna linie by vedla k odstoupení vlády. A to je věc, kterou si žádná politická síla z koalice nepřeje. Ale jen málo členů levicových stran přitom dokázalo hodit zpátečku a výslovně se od události distancovat," píše Corriere della Serra.
Srbská ústava obsahuje jedno zvláštní ustanovení vycházející z balkáských tradic: Parlamentu předsedá jeho nejstaší poslanec, dokud nebude hlasováním zvolen skutečný předseda zákonodárného shromáždění. Srbský parlament se po nedávných volbách sešel poprvé a předsedá mu 82letá dáma z řad poslanců socialistické strany. To je strana dříve předsedal Slobodan Miloševič. Borka Vučič, jak uvádí srbský týdeník Vreme, byla Miloševičova pokladní.
Borka Vučič se nikdy neptala svých nadřízených proč a na co, ale vždycky obstarala potřebné prostředky. Za Miloševičovy éry byla mimo jiné ředitelkou Bělehradské banky. Ruin bank a podniků po ní ovšem zůstalo víc. Týdeník Vreme uvádí, že banky, ve kterých Borka Vučič pracovala, se zhroutily většinou samy od sebe. Dodnes se také ptají zaměnstnanci mnoha tehjdejších státních firem, kam se z podniků ztratil kapitál a proč fungující firmy přestaly vydělávat a octly se bez peněz.
Vreme nynější předsedkyni parlamentu jako bankéřku líčí v těch nejčernějších barvách. Otázkou je, jestli se socialisté vědomě snažili využít paragrafu ústavy, že v počáteční fázi parlamentu předsedá nejstarší poslanec. Kolega Dimitrije Boarov si myslí, že ano. Socialistická strana šla do voleb bez jediného Miloševičova portrétu, tak chce svým voličům úposkytnout určitou náhradu. Tou je Miloševičova pokladní na čele parlamentu. A není to jen tak: Třeba bude brát do rukou demisi dosluhující vlády, a jestli se strany na skutečném předsedovi nedohodnou, může parlamentu předsedat poměrně dlouho. Že se Borka Vučič dostala do takové funkce, způsobilo v Srbsku pobouření. Dokazuje to i fakt, že Vreme její portrét přináší na první straně.
V Číně začal nový lunární rok, tentokrát ve znamení zlatého prasete. Jak uvádí čínský tisk, oslavy byly mohutné, plné ohňostrojů a petard. Čína má být na co hrdá, alespoň podle výčtu ekonomických úspěchů. Vezme-li se vepř nejen jako symbol hojnosti a dostatku, ale i zemědělství a venkova, musela čínská vláda připustit jisté zakolísání. "Růst přijmů venkovských obyvatel je pomalý, ale v novém roce mají velikou naději na změnu, protože čínská vláda slavnostně slíbila zvýšení investic do venkovských oblastí, aby zúžila ekonomickou nerovnost mezi venkovem a městem, napsal čínský list China Daily.
Německý tisk věnuje nebývalou pozornost plánu na výstavbu americké protiraketové základny v České republice a v Polsku. S odvoláním na prohlášení ministrů zahraničí a obrany píše například Frankfurter Allgemeine Zeitung, že oba plány kritizovali. Die Zeit rovnou uvedl, že "spolková vláda je nespokojena s tím, jak Spojené státy postupují ohledně instalace svého protiraketového systém,u ve východní Evropě." Podotýká, že plány na rozmístění raketové základny kritizoval také šéf německých Zelených Fritz Kuhn. Ten vyzval vládu, aby požadaovala od americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové při její středeční návštěvě Berlína vysvětlení.
Chystanou radarovou základnou se zabývá také britský The Telegraph. V reportáži z Trokavce píše o náladách místních obyvatel, kteří přestáli studenou válku na straně Ruska. "Teď jsou zase vrženi na frontovou linii nové nukleární konfrontace, tentokrát na straně Západu," píše list k základně. Německý Der Tagesspeigel se ironicky vyjadřuje k nedávným protiteroristickým opatřením na ruzyňském letišti, které podnítila vědma. Úřady se pokoušely později věc zahrát do autu nebo alespoň minimalizovat následky svého jednání poukazem na nutnost chránit obyvatelstvo. "Tímto způsobem ochraňovaní Česi se ale spíše bavili na účet divize kouzelníků, kteří berou práci policii. Stačí vzít do práce deset věštkyň a můžeme rozpusit tajné služby. Ušetří se tím spousta peněz," citoval list výsměšný čtenářský e-mail v českém diskusním internetovém fóru.
