Listy o boji s ohněm v Řecku i situaci v Iráku
Zahraniční listy informují o rozsáhlých požárech na jihu Řecka, a připojují i komentáře. Pozornost se ale zaměřuje také na Irák, a rakouský magazín Profil přinesl rozhovor se šéfem Mezinárodní atomové agentury, který se dotknul i českého Temelína.
Lesní požáry na jihu Řecka si v posledních třech dnech vyžádaly desítky mrtvých a velké materiální škody. Kolébku olympijských her a cenné archeologické muzeum v Olympii se hasičům nakonec podařilo od plamenů uchránit. A i to se dostalo do komentářů.
Německý list Frankfurter Rundschau upozorňuje, že přírodní katastrofa může mít důsledky pro svět politiky - konkrétně pro parlamentní volby 16. září. "Premiér Karamanlis vyhlásil předčasné parlamentní volby kvůli nutnosti získat podporu pro další ekonomické reformy. Vítězství měl téměř jisté, teď se musí strachovat, zda ho tato ohnivá katastrofa o šance nepřipraví. Kvůli požárům čelí ostré kritice," píše list. "Už po červnových a červencových požárech se hovořilo o nedostatečné výzbroji požárníků a chaosu při likvidaci požárů, teď po víkendové katastrofě otázek přibývá. Obyvatelé a místní politici se také ptají, proč je z plánovaných dvanácti tisíc míst požárníků obsazeno pouze 8 tisíc, nebo proč na záchranu vesničanů uvězněných mezi plameny nebyla nasazena armáda," připomíná německý list Frakfurter Rundschau.
Irácký premiér Núrí al-Málikí se dostal pod palbu kritiky - podle zprávy amerických tajných služeb není schopen efektivně vládnout Iráku. Kritizoval ho také francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, který v rozhovoru pro americký Newsweek požadoval jeho odstoupení.
"Vztahy mezi Málikím a americkou administrativou jsou v poslední době napjaté. Například americký velvyslanec v Bagdádu Ryan Crocker označil iráckou vládu za velké zklamání - ovšem vzápětí jeho výrok diplomaticky zjemnil prezident Bush," doplňuje informace dnešní vydání britského deníku The Independent. A kritika iráckého kabinetu premiéra Málikího zní i v amerických denících. Američtí politici se podle nich obávají stále více jednostranného prošíitského zaměření irácké vlády. A to i přesto, že v Bagdádu sešli politici všech tří hlavních iráckých etnik. Z deníku New York Times cituje zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandr Pícha.
Deník New York Times popisuje, jak irácký premiér napadá zahraniční politiky za to, že kritizují jeho vládnutí. Al-Málikí nejprve podrážděně reagoval na nespokojenost prezidenta Bushe s postupem politických reforem v Iráku. Teď napadl i francouzského ministra zahraničí Kouchnera, který ho rozčílil přímou výzvou, aby byl Málikí vystřídán. Na kritiku amerických demokratických i republikánských kongresmanů, kteří navštívili Bagdád, zas Al-Malíki uštěpačně řekl, že by si neměli plést Irák z některým z amerických měst. New York Times dále upozorňuje, že iráckou vládu poznamenává odchod dalších politických sil. Cituje také bývalého iráckého premiéra Ajada Alávího, podle něhož současná Málikího vláda ztratila důvěru, že je schopná řešit bezpečnost Iráku a posunout ho kupředu.
Jak už jste možná slyšeli v našem zpravodajství, dnešní vydání rakouského týdeníku Profil přineslo rozhovor se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammadem Baradejem. Zastává se v něm Temelína - což hned napadla rakouská protiatomová organizace Atomstopp. Co přesně Baradej pro magazín Profil uvedl?
Muhammad Baradej v rozhovoru mluví především o nebezpečí nového atomového zbrojení. K otázce Temelína se rakouský týdeník Profil dostává až v předposlední, 18. otázce - "Rakušané se bojí jaderné nehody v Temelíně. Jak se k tomu stavíte?" Baradej v odpovědi vysvětluje, jak je dnes jaderná energie důležitá, a teprve v následující otázce se dostává k jihočeské jaderné elektrárně: "Rakousko bude mít za 20 až 30 let také jaderné elektrárny. Je jedno, jestli stojí v Rakousku nebo na hranicích." Baradej ujišťuje Rakušany, že reaktory v okolních zemích nemají nic společného s Černobylem, ovšem zároveň přiznává, že nikdy neexistuje 100procentní záruka. "O Temelín si ale nedělám nejmenší starosti. Můžu to říct s čistým svědomím, protože sám také žiju v Rakousku," uvádí v rozhovoru pro dnešní vydání Profilu Muhammad Baradej, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která sídlí ve Vídni.
