Listy o boji s řeckými požáry i vízové politice USA
Rakouský deník Der Standard si v komentáři všímá zdánlivě nekomentovatelné věci, a sice rozsáhlých požárů v Řecku. Der Standard dává oheň do souvislosti se špatnou situací v řecké společnosti.
Cituje spisovatele Periklise Korovessise, který napsal: Katastrofa na Peloponésu je důsledkem naprosté nekultury Řeků, to se týká jazyka, zacházení s přírodou, i všech ostatních věcí. Může za to samozřejmě i řecká politika, plná korupčníků a ignorantů. Jenže na vině jsou i obyčejní Řekové, protože tenhle systém doteď tolerovali...
V novinách se také znovu objevuje téma amerických protiraketových systémů ve střední Evropě. Polský list Dziennik včera napsal, že Poláci se s Američany o raketové základně prý už brzy dohodnou.
A dnes se plánované základny v Polsku a České republice objevují i na stránkách amerických deníků. Washington Post se v té souvislosti vrací k otázce vízové politiky Spojených států vůči oběma zemím. Píše: "Spojené státy pravděpodobně postupně zruší víza pro obyvatele zemí střední Evropy. Jenomže Washington by neměl čekat, že se jejich krok setká s nadšením. Nová pravidla totiž rozhodně nebudou příjemná.
Lidé budou muset před vstupem na území USA stále procházet celkem zdlouhavým procesem, kterému nerozumí a považují ho za ponižující," konstatuje komentátor listu Washington Post a pokračuje: Spojené státy hrály před více než patnácti lety důležitou roli při transformaci těchto zemí k demokratickému zřízení. Teď by se Američané neměli bránit před návštěvami obyvatel z této oblasti. Nejen z toho důvodu, že chtějí jejich území využít při stavbě protiraketového štítu," uzavírá Washington Post.
Polské noviny píší o předčasných volbách, které Polsko čekají zřejmě na podzim... I když ještě není jistý jejich termín, pomalu se rozbíhá předvolební kampaň. Polští politici proto začali tradičně soutěžit o symboly hnutí Solidarita. V novinách to připomněla známá polská režisérka Agnieszka Hollandová. Z článku cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
V polském veřejném životě si politické strany přivlastňují velké symboly: Jana Pavla II, Varšavského povstání a zvláště hnutí Solidarita. U těch stran, které ze Solidarity pocházejí, by šlo o přirozený jev, kdyby toho cynicky nezneužívaly v předvolební kampani. Lídři těchto stran se neustále častují invektivami, což budí pochybnosti o upřímnosti jejich deklarací. Samo pojetí Solidarity se odvolává na ty nejlepší lidské stránky: na vzájemnost a bratrství. Politici pocházející ze Solidarity na sebe místo toho házejí špínu a vzájemně se obviňují ze zrady společné věci. Je to smutný pohled. Ideje Solidarity jsou ovšem velké a žádný z politiků je nezničí.
Může se ale stát, že se mladí lidé přestanou zajímat o téma, které je každý den zneužíváno ve stranických sporech. Za poslední dva roky konflikty vznikaly především kolem historických témat a ne kolem racionálního řešení existujících problémů. Národní symboly se dají totiž snadno využít - nevyžaduje to žádné velké intelektuální ani organizační úsilí. Říká se, že každý národ má takové politiky, jaké si zaslouží. Jsem hluboce přesvědčená, že Polsko si přesto zaslouží lepší politiky než, ty které má, napsala režisérka Agnieszka Hollandová v listu Dziennik.
Britské deníky se vracejí k příběhu princezny Diany. Od tragické nehody, při které zemřela, totiž zítra uplyne deset let. A britské Timesy si v této souvislosti berou na paškál současnou manželku prince Charlese, Camillu. Ta oznámila, že se zítra zůčastní smuteční bohoslužby za zesnulou princeznu Dianu - i když svou účast původně odmítala. Autorka komentáře píše: "Podle Buckinghamského paláce bylo rozhodnutí Camilly správné. Oddechli si hlavně lidé, kteří mají při podobných událostech na starosti protokol.
Nemusí teď totiž řešit problém s prázným místem vedle prince Charlese," konstatují Timesy a pokračují: "Nejsem si jistá, jestli se mrtví mohou dívat na bohoslužby, které za ně slouží pozůstalí. Ale kdybych byla na místě Diany a zjistila, že na předních čestných místech v kostele sedí má bývalá tchyně, se kterou jsem si nerozuměla, bývalý manžel, který mne podváděl, a hned vedle jeho bývalá milenka, kvůli které jsem se nechala rozvést, asi bych se obracela v hrobě. Nebo bych se vrátila na zem a všechny je strašila i po své smrti. Jenomže přesně to koneckonců Diana dělá. I deset let po její smrti se totiž Buckinghamský palác musí vyrovnávat s tím, jak byla princezna u lidí oblíbená," uzavírají Timesy.
