Listy o debatách kolem eurokonstituce
Podpora nového prezidenta Francie takzvané miniústavě Evropské unie, americké zájmy v Íránu a vyhlídky běloruské opozice - i o tom píší zahraniční komentáře.
Nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy včera řekl, že namísto obsáhlé ústavy by měla být základním dokumentem Evropské unie kratší smlouva. Jak se na jeho slova pronesená asi měsíc před summitem dívají komentátoři v zahraničí?
Tak vesměs se dá mezi řádky vyčíst shoda na tom, že by Evropská unie měla najít způsob, jak efektivně fungovat. A měla by ho najít rychle. Britský Independent k tomu například píše: "Je jasné, že Evropa - rozšířená z patnácti na dvacetsedm členů - potřebuje změnit proces rozhodování. Stoupenci minismlouvy jsou přesvědčeni, že toho lze jejím prostřednictvím dosáhnout. Ale rozšíření společenství vyžaduje také jiný přístup k procesu dosažení shody. A to je právě to, co se snaží Německo a Francie obejít při pokusu o obnovení nadvlády starého jádra," píše deník Independent.
Na adresu Sarkozyho výroku se rozepisuje také britský list Financial Times. Nový prezident je podle něj v zahraniční politice konfrontován s dvojím dědictvím po svém předchůdci - jde o přístup k Iráku a k evropské ústavní smlouvě. "Zatímco s výsledkem Chirakovy politiky směrem k americkému tažení v Iráku Francouzi souhlasí, zkrachovalé referendum, a tedy odmítnutí ústavní smlouvy, znamená méně francouzského vlivu v Evropě. A právě to by měl nový prezident napravit. Dvojí dědictví po Chirakovi tak bude Sarkozyho směřovat k tomu, že se bude víc starat o budoucnost Evropy než Severoatlantické aliance," domnívá se Financial Times.
Německý Tageszeitung se ve svém komentáři ptá, proč Spojené státy odmítají jednat s Íránem o jaderném programu, ale klidně s ním vedou rozhovory o bezpečnosti Iráku.
List odpovídá vysvětlením, že ve skutečnosti Washingtonu v tuto chvíli nejde o řešení jaderného programu Teheránu, ale o svržení tamního režimu. A Tageszeitung pokračuje: "Většina Íránců by jistě demokracii uvítala. Ale jen do té chvíle, než nahlédne k sousedům - do Iráku a Afghánistánu. Ve srovnání s takovým vývojem dávají přednost Ahmadínežádovi jako menšímu zlu. Místo riskování dlouholetého teroru a války se v případě nutnosti nejspíš většina Íránců postaví za jeho režim," konstatuje deník.
Íránský prezident Ahmadínežád se v tomto týdnu vypravil na návštěvu Alexandra Lukašenka do Běloruska. A právě tam také uzavřeme ranní přehled zahraničního tisku. Nebudeme se sice zabývat vztahem Běloruska s Íránem, který Lukašenko nazval "strategickým partnerstvím", ale naopak Lukašenkovou opozicí.
Ta se zítra schází na kongresu demokratických sil. Polský tisk si ale všímá nejednotnosti opozice proti Alexandru Lukašenkovi a obává se jejího rozpadu. Pokračuje náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.
Zkrachovaly naděje na sjednocení protivníků běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Vůdce opozice Alexander Milinkievič zítra vystoupí proti těm skupinám, které se bojí jeho rostoucího vlivu. V posledních měsících Milinkiewicz výrazně posílil svou pozici. Založil hnutí Za svobodu a přivedl do něj zástupy aktivistů z jiných opozičních stran, připomíná Dziennik. Milinkievič se stal hrozbou pro zbytek opozice. Nejde jen o politický vliv, ale také o peníze. Pokud na něj Západ vsadí, celá finanční pomoc se ocitne v jeho rukách.
Polský list dále píše o rozbrojích mezi opoziční pravicí a komunisty: "Musíme konečně pochopit, že běloruská opozice nebude úplně sjednocená. Máme pravici orientovanou na Evropu a proruskou levici. To ale neznamená, že budeme mezi sebou bojovat. Musíme začít spolupracovat na nových principech a netvářit, že se nám podaří obnovit to, co už dávno neexistuje - tedy jednotu", citoval polský deník vůdce běloruské opozice.
