Listy o dohodě Hamasu a Fatahu
Znepřátelená palestinská hnutí Hamas a Fatah uzavřela včera na jednáních v saúdskoarabské Mekce dohodu o vytvoření společné vlády národní jednoty a o ukončení násilností, které si v posledních týdnech v pásmu Gazy vyžádaly více než 100 obětí.
Dosažení dohody mezi palestinskými frakcemi si samozřejmě všímají deníky v Evropě. Například britský Guardian cituje palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, který podepsání ujednání označil za začátek nové éry na samosprávném území Palestiny. My se podíváme, co o tom píší noviny přímo v blízkovýchodním regionu.
Izraelský Haarec je při hodnocení výsledků rozhovorů zdrželivý. Upozorňuje hlavně na to, jak nezávazně a volně zní klausule dohody a jak neurčitě dohoda formuluje vztah Hamásu k uznání Izraele. "Hamás trval na použití termínu ctít dohodu a bránil se termínu, že ho dohoda k něčemu zavazuje. Teoretická možnost uznání Izraele se proto mění v něco spíše neschůdného a podle všeho Abbásovu schopnost vyjednávat s Izraelem omezí. S vládou, která není schopna uznat platnost dosavadních dohod, lze jen stěží dojednávat dohody nové," píše Haarec.
Libanonský list Daily Star vyjadřuje politování nad tím, že Izrael a Spojené státy zaujaly k Hamásu po jeho volebním vítězství tvrdý odmítavý postoj a nevyužily možnosti postupně ho proměnit v pragmatickou organizaci. Daily Star píše: "V roce 2006 byla šance, že se Hamás stane pragmatičtějším hnutím výměnou za pocit uspokojení, že je nejdůležitějším prvkem palestinské pospolitosti, za uznání jeho legitimního vítězství a statusu představitele palestinské veřejnosti a také práva na vlastní rozhodování.
Ale realita loňského roku byla jiná. Izrael, Spojené státy, většina arabského světa včetně Saúdské Arábie a s jistými výhradami i Evropa zatlačily místní vedení Hamásu do náruče Íránu a umožnily vzestup Chálida Mišála a dalších stoupenců tvrdé linie, kteří se prezentovali jako jediní obhájci palestinského lidu," píše libanonský deník.
Dění na Blízkém Východě se Evropy určitě týká, ale naším regionem ve středu starého kontinentu v těchto dnech otřáslo odhalení dosud největší sítě distribuce dětské pornografie. Šířila se ze serverů jedné rakouské internetové firmy. Vstup na stránky s tímto obsahem si platilo i 6 desítek Čechů. Jak tuto událost komentují deníky v samotném Rakousku ?
Událost samozřejmě pobouřila rakouskou veřejnost. Téma se objevuje na prvních stránkách většiny deníků. Listovala jimi naše vídeňská zpravodajka Marie Woodhamsová a z jednoho z nich cituje.
Německý deník Der Tagesspiegel si všímá dalšího tématu, které se nás hodně dotýká.
Jde o plánované zřízení systému americké protiraketové obrany v České repoublice a Polsku. List se podivuje tomu, proč Rusko tolik křičí na adresu obou zemí, když samo dělá vše pro to, aby vybavilo Írán raketovou a jadernou technologií schopnou zasáhnout Evropu.
"Je to maškaráda, když Moskva protestuje proti obrannému raketovému systému, který chtějí Američané instalovat ve východní Evropě, aby tomuto íránskému nebezpečí čelili. Moskva moc dobře ví, že obranná zařízení nejsou schopná ruskou odstrašovací sílu vyropvnat. Proto nejde o žádný nepřátelský signál vůči Rusku. Nepřátelským signálem je spíše ruská nezodpovědná podpora radikálního režimu na Blízkém východě," zdůrazňuje Der Tagesspiegel.
Francouzský deník La Liberation věnuje pozornost dopisovým bombám, které rozesílá po Británii neznámý pachatel na různá místa spojená s dopravou. "Britové jsou bohužel navyklí na bomby a na to, že islámský terorismus nahradil údery zasazované donedávna Irskou republikánskou armádou. Ale v současnosti jde o jiný druh útoků. Jistě nejsou tak závažné, ale jsou tajemnější a Británie se s nimi musí nějak vypořádat," konstatuje deník.
Na stejné téma píše britský The Guardian pod titulkem "Umírnění motoristé musí říci své slovo". "Nikdo ještě neutrpěl vážné zranění následkem bombového dopisu, který poslal, jak je pravděpodobné, rozezlený motorista. Ale i tak jde o vážnou věc a velmi dobře naplánovanou kampaň, která zasívá hrůzu. Jedním slovem - země vede v součanosti dvě války a každá má jinou tvář, jiného nepřítele. Jedna se vede s násilnickmi muslismy a druhá s násilnickými motoristy. Použijí úřady taktiku z prvního případu, aby se vypořádaly s druhým," ptá se list.
Italská La Stampa komentuje události kolem italského fotbalu. Italská vláda povolila zápasy za přítomnosti diváků jen na šesti stadionech, které disponují příslušnými bezpečnostními opatřeními. "Levicová vláda udělala něco, co odpovídá spíše vládě pravicové. Postavila fotbal na hanbu. Zavřela brány stadionů, které nenaplňují bezpečnostní kritéria. Bezodkladně a drasticky pozastavila zápasy a pohrozila tvrdšími tresty a zablokovala organizovaní fanoušků do bloků. Možná se ze smrti policisty Filippa Racitiho zrodí opravdu nová Itálie. Píšu možná. Jsme totiž v zemi, která ráda propadá snadno pohoršení a zákonům diktovaným emocemi. Ale pak zasotáváme a ztroskotáváme, když je máme plnit," uvádí La Stampa.
