Listy o evropském energetickém sváru

Boj proti globálnímu oteplování dominuje titulním stránkám evropských deníků. Sedmadvacítka se včera dohodla na snížení emise skleníkových plynů o pětinu do roku 2020. Média dohodu označují za světově nejambicióznější projekt ochrany životního prostředí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Ale současně upozorňují, že jablkem evropského energetického sváru zůstávají jaderné elektrárny. Šéfové členských států sedmadvacítky našli formulaci, která uspokojila jejich přívržence i odpůrce. Přesto se deníky ptají, kdo si odnáší ze summitu palmu vítězství. Rakouský der Standard například chválí kancléře Alfreda Gusenbauera. "Ten navzdory masivním snahám Francie a Česka přemalovat atomovou energetiku trochu nazeleno prosadil v Bruselu antiatomovou politiku své země," píše list.

Německý Süddeutsche Zeitung označuje dohodu za vyhnání z energetického ráje. "Desítky let bylo pro Evropany všechno tak jednoduché. Kamna žhnula, elektrický proud přicházel jakoby sám ze zásuvek, energie byla vždy po ruce, byla laciná a sotva stálo za zamyšlení, kolik stojí" píše list. V další části komentáře poznamenává, že ctižádostivý záměr snižit emise skleníkových plynů v takové míře je svým významem srovnatelný se zavedením eura nebo rozšířením Evropské unie. "Proto se také stává testem, který rozhodne o dalším rozvoji Unie.

Pokud v testu uspěje, najde společenství, hledající smysl své existence, novou identitu. Pokud v takové existenční věci ztroskotá, bude to důkaz, že jednotlivé členské státy prokazují takovou odstředivou sílu, že Evropská unie je politicky na lopatkách," dodává Süddeutsche Zeitung.

Pojďme dál na skok do Středomoří, s deníkem The Guardian. Ten pozornost soustředil na události v kyperské Nikósii, která je poslední evropskou metropolí rozdělenou zdí na dvě části. Na jedné straně je řecká část a na druhé je turecká.

Zeď dělící město už desetiletí vede podél hlavní nákupní třídy Ledra. A právě tam její kus Řekové tento týden překvapivě zbourali, aby prý naznačili dobrou vůli k řešení sporů s Turky. Šlo ale o upřímnou snahu, nebo jen o teatrální gesto, ptá se The Guardian. "Rozhodnutí řeckých Kypřanů strhnout tuto překážku je prý zřejmě taktickým krokem. Cynici tvrdí, že Řekové se snaží mít politicky navrch nad tureckými Kypřany, protože obě strany jsou pod silným mezinárodním tlakem, aby vyřešili spor táhnoucí se do doby turecké invaze v roce 1974. Ale přeci jen - každý pohyb směřující k vybudování důvěry v tomto dlouhodobém konfliktu je nutno uvítat. Nakonec právě třída Ledra, kypící životem, kavárnami a obchody, je místem, kde se zátarasy objevily poprvé už během etnických násilností v roce 1963," píše The Guardian.

Italská pohostinnost opět slaví úspěch. Ale svoji přivětivou tvář obrací jen k těm, ktěří na to mají. Kdo chce, může se totiž v Milánu ubytovat v prvním sedmihvězdičkovém hotelu na světě, který získal oficiální certifikaci švýcarské dohlížecí společnosti SGS. Jak uvádí italský list La Stampa, hosté mají k dispozici vůz Bentley včetně řidiče, v apartmá může hostům hrát klavírista a komorník je vždy připraven přinést na požádání kaviár nebo šampaňské, v pokoji a v koupelně visí obrovské plazmové obrazovky.

Prostoru je víc než dost. Některé z pětadvaceti pokojů mají rozlohu až 1500 čtverečních metrů. Není to ale žádné láce. Za noc zaplatíte od 800 do 4000 euro. Sedm hvězdiček si dosud nárokoval jen jeden hotel, a to Burdž Al Arab v Dubaji. Nikdy se mu ale nepodařilo získat certifikaci švýcarské dohlížecí společnosti SGS, uzavírá s trochu patriotským nádechem La Stampa.

Martin Drtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme