Listy o Iráku i regionálních volbách v Rusku
Už jsme si "zvykli" na to, že každý přicházejí z Iráku zprávy o dalších a dalších obětech násilí a ozbrojených útoků. Američtí vojenští plánovači údajně začali připravovat strategii pro stažení z Iráku pro případ, že selže současný bezpečnostní plán a v hřmotu sektářského násilí a stovek mrtvých poněkud zaniká povědomí o tom, co se stane s iráckým národním bohatstvím.
Deník The New York Times v této souvislosti informuje, že Irák připravuje přijetí zákona, který poskytne zahraničním ropným společnostem takový přístup k iráckému černému zlatu, jaký hned jen tak jinde nemají. Podle listu je drtivá většina ropných zdrojů ve světě pod kontrolou národních vlád, které jen investorům propůjčují práva na těžbu. To je případ iráckých sousedů Íránu, Kuvajtu a Saúdské Arábie. Ti si najímají zahraniční společnosti na dobu určitou, ale nedávají jím žádnou kontrolu nad vytěženou ropou. Podle připravovaného iráckého zákona, který podle listu důrazně prosazuje Bushova administrativa, tomu bude jinak.
"Zahraniční společnosti nebudou muset reinvestovat zisky do irácké ekonomiky, uzavírat partnerství s iráckými společnostmi, najímat irácké dělníky a sdílet nové technologie. Mohou se dokonce vyhnout úskalím dnešní nestabilní situace v Iráku. Kontrakt mohou podepsat už nyní, kdy je irácká vláda slabá, a vstoupit na irácké území až za dva roky. Velká část irácké ropy tak bude ležet dál pod zemí bez užitku pro irácký ekonomický rozvoj," píše list The New York Times.
Nedělní regionální volby v Rusku jsou stále tématem zahraničních komentářů evropských novin. Podle oficiálních výsledků si palmu vítězství odnesla prokremelská strana Jednotné Rusko a v jednom případě i nově vytvořená formace Spravedlivé Rusko, která se kloní rovněž na stranu prezidenta Vladimíra Putina. I když komentátoři nezpochybňují poctivost voleb, pozastavují nad tak jednoznačnými sympatiemi k vládě.
Německý tisk si v této souvislosti všímá jednoho paradoxu ruské politické scény. Nedávno zavedená sedmiprocentní hranice pro vstup do zákonodárného sboru totiž vyřadila z parlamentní hry prozápadní strany, ale nikoli komunisty. A právě ti zaujali roli jediné opozice. "Fakt, že právě komunisté vytvoří opozici ovšem ukazuje, co tento politický pojem na ruský způsob znamená. Opozice není politický článek, který formuluje alternativy nebo kontroluje vládu. Opozice jsou ti, kteří jsou vyloučeni z podílu na moci," píše list Frankfurter Allgemeine Zeitung, Provládní výsledek voleb je jen dalším krokem, který připravuje cestu Putinovu nástupci a který zaručuje zachování Putinova politického kurzu.
Dnes je to právě třicet let, co zemřel český filozof Jan Patočka. Pozornosti se tomuto tématu dostalo např. v Polsku, kde neuniklo toto téma listu Rzeczpospolita. Cituje z náš náš zpravodaj ve Varšavě Martin Dorazín. V Praze bylo 13. března 1977 pochmurné počasí. Toho dne ve svém skromném bytě zemřel na infarkt Jan Patočka, který byl před druhou světovou válkou považovaný za naději české filozofie a po válce se stal obětí represí jako antisocialistický element, připomíná Rzeczpospolita v článku Smrt českého Sokrata. List dodává, že Patočka ještě v lednu stačil podepsat Chartu 77.
Den před smrtí ho StB brutálně vyslýchala a naléhala na něj, aby svůj podpis odvolal. Patočka za něj zaplatil svým životem. Možná, že to byl před třiceti lety jediný postoj, důstojný filozofa. Jeho smrt přešel tehdejší český tisk mlčením. Přestože Patočka oficiálně neexistoval, jeho díla kolovala mezi studenty v ručně nebo na stroji psaných kopiích. Práce českého fenomenologa a žáka Martina Heideggera inspirovaly filosofa Jacquesa Derridu. Díky Patočkově eseji "Kým jsou Češi" jsem porozuměl tomu, jak odlišné ale zároveň fascinující jsou dějiny myšlení Čechů a Poláků, napsal autor vzpomínky na Jana Patočku.
Španělsko chystá novinku pro státní zaměstnance. Podle chystaného zákona budou moci odpracovat až čtyřicet procent pracovní doby doma a ještě k tomu dostanou na státní útraty přenosný počítač a internetové nebo telefonické připojení. "Testovacím provozem prošlo asi 110 státních úředníků, většinou těch, kteří mají děti. Vláda počítá s tím, že v roce 2008 bude pracovat "na dálku" asi 20.000 úředníků. Cílem iniciativy je účinnější využít pracovní čas a sladit osobní a rodinný život s profesionálním rozvojem, Uvedl list El País.
