Listy o kritice amerického viceprezidenta

Deníky ve Spojených státech komentují skandál, který rozpoutala výpověď bývalého blízkého spolupracovníka viceprezidenta Dicka Cheneyho Lewise Libbyho. Ten čelí obvinění, že vyzradil identitu agentky CIA. Libby teď ovšem vypověděl, že šlo o záměrný únik informací, ke kterému dal souhlas i sám George Bush.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Deník Washington Post v souvislosti s aférou píše, že prezident Bush byl vždy tvrdým kritikem úniku tajných informací. Odhalení Bushovy role v celé záležitosti vyvolalo ve Spojených státech vášnivou debatu. Podle některých právníků a analytiků má prezident Bush právo odtajnit některé zprávy CIA, ale v žádném případě by takový počin neměl zůstat utajen členům vlády nebo samotné tajné službě, konstatuje list.

Jiný americký deník, USA Today, píše, že podle soudních dokumentů prezident Bush schválil únik tajných informací před zahájením války v Iráku, aby tak pomohl ospravedlnit důvody pro invazi do Iráku.

List New York Times považuje za zajímavé, že odhalení o úniku tajných informací z Bílého domu a o možném svolení k němu prezidentem dochází právě v okamžiku, kdy se Bílý dům musí bránit obviněním, že před útokem na Irák zbytečně zveličil hrozbu, kterou představoval právě Saddám Husajn.

Z Ameriky, kde se na prvních stránkách propírá skandál kolem úniku informací pojďme do Evropy. Polský tisk se na prvních stranách zabývá pokračováním afér kolem ultrakatolického Rádia Maryja.

List Rzeczpospolita připomíná, že Vatikán nečekaně ostře vyzval polské biskupy, aby se touto stanicí konečně začali vážně zabývat. Vatikánu vadí, že se Rádio Maryja plete do politiky a že v poslední době z jeho vysílání opět zazněly antisemitské útoky. Další reakce polských novin zaznamenal náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.

Ve vysílání Radia Maryja jeho fejetonista Stanislaw Michalkiewicz šířil ty nejhloupější antisemitské stereotypy: že Židé vládnou světu a vykořisťují naši zemi, píše Gazeta Wyborcza a pokračuje: Sdružení Otevřená republika požaduje zásah Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ale ta tvrdí, že intervenovat nemůže. Je to jen záminka. Rada ovládaná vládnoucím Právem a spravedlností si nechce rozhněvat Rádio, ve kterém se politici Práva a spravedlnosti cítí - jak sami říkají - jako doma. Rada pro rozhlasové v,ysílání by neměla cenzurovat žádná média a žádné výroky, ani ty hloupé. Fejetonista Michalkiewicz si nezaslouží, abychom se za peníze ze státního rozpočtu zabývali jeho psychickou chorobou. Od jeho výroků by se ale okamžitě měli distancovat politici Práva a spravedlnosti, protože to je jejich rádio, jejich mediální politika a jejich odpovědnost za kulturu veřejného života v Polsku, uzavírá Gazeta Wyborcza.

Tolik z citace z poslkého tisku od našeho varšavského zpravodaje Martina Dorazína. teď se podíváme na téma které zajímá noviny na Ukrajině a tím je utvoření staronové oranžové koalice.

Oranžová princezna, jak na Ukrajině titulují bývalou premiérku Julii Tymošenkovou, jaksi pozapomněla na své prohlášení ze září loňského roku, připomínají dnes slovenské Hospodárske noviny. Tehdy ji po sedmi měsících z čela kabinetu odvolal její revoluční soukmenovec Viktro Juščenko. Tymošenková se tehdy zapřísahala, že do dalších voleb ani do žádné další vlády nepůjde s lidmi, kteří tak zdiskreditovali Ukrajinu - tedy s lidmi ze strany Naše Ukrajina.

Chuť moci je ale sladší, než všechny zásady. Blok Julie Tymošenkové teď vytvoří vládu společně s Juščenkovou Naší Ukrajinou a se socialistickou stranou Alexandra Moroza. Podobně jako po oranžové revoluci v roce 2004. Důvodem je zabránit skutečnému vítězi voleb, proruskémuViktoru Janukovyčovi, aby Ukrajině šéfoval a tím zařadil eurointegrační zpátečku. To má logiku. Velkým problémem nové koalice ale bude její symbióza. Zejména symbióza názorová, píše list.

O nové oranžové koalici dnes píše i německý deník Die Zeit. Představitelé stran, které budou novou koalici tvořit, včera sice potvrdili, že se dohodli, ale s velkou pravděpodobností je možné očekávat boje o obsazení klíčových pozic v nové koaliční vládě.

V koaličním návrhu totiž chybí klauzule, kterou původně prosazovala Julie Tymošenková. Podle ní by premiéra měla určit nejsilnější frakce. Spory o rozdělení vládních postů totiž probíhaly už během posledních několika týdnů. Podle ukrajinského práva mají politické strany ještě více než devadesát dní na sestavení vlády, uzavírá Die Zeit.

Soňa Marešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme