Listy o letošní Nobelově ceně míru
Zahraniční deníky se ve svých komentářích vracejí k udělení Nobelovy ceny míru ta tentokrát putuje do rukou šestašedesátiletého bangladéšského ekonoma Muhammada Júnuse, oceněná byla i banka, kterou Júnus založil, a která poskytuje úvěry chudým lidem.
Událost nemohl nechat bez povšimnutí samozřejmě norský Aftenposten, o ceně míru se totiž narozdíl od ostatních Nobelových cen rozhoduje právě v norském Oslu. "Letošní vítěz je velkým překvapením," tvrdí Aftenposten. "Nobelův výbor v Oslu výběrem Júnuse propojil ideu míru s problémem chudoby. Mnoho lidí v Norsku tak vnímá letošní ocenění jako velký posun cenu nezískal žádný mírový vyjednavač ani ochránce lidských práv, zato ekonom, který bojuje s chudobou. Výbor svoji volbu obhajuje slovy: "Trvalý mír nemůžeme vytvořit, dokud velká část obyvatelstva nenajde cestu ze své chudoby." Ocenění banky a ekonoma si můžeme vysvětlit dvojím způsobem buď Nobelův výbor prokázal obrovskou kreativitu nebo ji naopak už zcela postrádá," dodává norský Aftenposten.
Ruský deník Pravda zveřejnil podrobnosti k aféře, který v Oslu vypukla jen necelý den před vyhlášením letošní ceny. Podle listu prý chybějí peníze na financování Nobelova mírového centra, norští politici zatím jemně hovoří o "chybějící finanční kontrole". "Mírové centrum náleží pod výbor, který uděluje Ceny míru. Důvodem jeho založení byla snaha vybudovat muzeum Ceny míru a také získat honosný prostor pro konference a ceremonie, které s cenou souvisejí. Instituce byla s velkými fanfárami otevřena loni v létě," vysvětluje ruský list. "Právě tohle centrum je ale teď podezřelé z nejasného financování. Stát proto centru letos odmítl dát potřebné finance, a tak hrozí, že se muzeum bude muset zavřít. A pokud se prokážou podezření, bude to pro výbor nesoucí odkaz Alfreda Nobela, velká ostuda," uzavírá ruská Pravda.
V reakci na jaderný test včera japonský kabinet jednak odsouhlasil vlastní sankce, rezoluci vůči KLDR by mohla už dnes přijmout i Rada bezpečnosti. Japonský list Asahi Shimbun zdůrazňuje, že rezoluce by měla Pchjongjangu dát jasně najevo, že se dostane do hluboké mezinárodní izolace, pokud bude držet a vyvíjet jaderné zbraně. Podle listu je velkou nadějí posun Číny "její současný postoj vůči Koreji může znamenat pro světové vyjednávání obrovskou výhodu," tvrdí list a pokračuje: "Při neúspěšných šestistranných jednáních se Severní Koreou reprezentovaly Spojené státy tvrdý postoj, Čína mírnější. Jak vidíme, oba přístupy selhaly. Nová rezoluce tak dává oběma zemím příležitost poučit se z chyb a najít nejúčinnější řešení. Přestože se jejich strategické zájmy liší," konstatuje japonský list Asahi Shimbun.
"Kdo ho teď zastaví?" ptá se nad obrázkem Severokorejského vládce Kim Čong-Ila na titulní straně týdeník Economist. Ten zároveň konstatuje, že se Rusové chovají špatně, a proto přichází čas dělat si starosti o postkomunistické země. Z týdeníku cituje zpravodaj Českého rozhlasu při Evropské unii Vít Pohanka:
