Listy o možnostech vzkříšení eurokonstituce
Tento týden se po delší přestávce začalo opět mluvit o euroústavě. V úterý dokument ratifikoval estonský parlament. Estonsko se tak stalo 15. členem Evropské unie, který ústavní smlouvu schválil. Včera podpořila "euroústavu" německá kancléřka Angela Merkelová. Německo, které bude v první polovině příštího roku Evropské unii předsedat, tím dalo najevo, že má zájem o vzkříšení dokumentu. Je to téma evropských listů?
Německo, které bude v první polovině příštího roku Evropské unii předsedat, tím dalo najevo, že má zájem o vzkříšení dokumentu.
Německý lis Die Welt věří, že snaha kancléřsky Angely Merkelové zachránit evropskou ústavní smlouvu bude úspěšná. "Žádný projekt nemůže přežít další rok, pokud je ponechán u ledu", píší noviny. "Ti, kteří souhlasí s úsilím paní Merkelové, ti kteří chtějí, aby EU měla svoji ústavu, třebas i upravenou a s jasnější vizí, se musí zvednout a přejít do ofenzívy."
Der Tagesspiegel ale namítá, že kancléřka se svojí snahou, zvednout výzvy, kterým unie čelí, nebude úspěšná. List soudí, že na ofenzivní evropskou politiku je už nejvyšší čas, protože brzy může Angela Merkelová postrádat partnery do diskuse. "Chce snad čekat až se euroskeptikové jako Gordon Brown and Nicolas Sarkozy dostanou v Londýně a Paříži k moci?, ptá se list.
Berliner Zeitung zase postrádá konkrétní návrhy jak by mohla unie překonat krizi. "Paní Merkelová neřekla ani jaký nový smysl by evropská smlouva měla mít a jak ji chce zachránit poté, co propadla v referendu ve Francii a Nizozemí," píše list.
Ve Vídni dnes vrcholí summit šesti desítek šéfů vlád a hlav států z Evropy, Latinské Ameriky a Karibiku. Jednat mají o hospodářské spolupráci, ale také o boji proti chudobě a potírání pašování drog. Rozhovory o rozšíření hospodářské spolupráce ovšem zastínilo nedávné rozhodnutí bolivijského prezidenta Evo Moralese znárodnit těžbu plynu, nebo zvláštní daň, kterou na zahraniční podniky uvalil venezuelský prezident Hugo Chavez. Zároveň se summitem se ve Vídni koná i jakýsi "protimítink" nevládních organizací. Píší o tom evropská média?
Německý list Die Tageszeitung si všímá právě toho, že summit EU a Latinské Ameriky ve Vídni nepříznivě kontrastuje s proti akcí, které se účastní asi 200 organizací z obou kontinentů. Evropa se snaží vystupovat jako partner, kterému nezáleží jen na obchodě, ale i demokracii, lidských právech a kulturních vztazích. Summit ale ukazuje, že to tak není. Zatímco "protiakce" je o lidských právech a globalizaci, můžete tam cítit opravdovou empatii a zájem o společnou věc, na obřím summitu diplomatů něco podobného chybí." Rakouský Der Standard píše, že "levicové ikony" venezuelský President Hugo Chavez and Bolivian President Evo Morales, budou bez pochyb nadšeně pozváni i na alternativní summit. List oceňuje Latinsko Americké lídry za to, že se snaží bojovat proti chudobě,má ale výhrady vůči používaným metodám. "Úsilí o spravedlivější rozdělování zisku z nerostného bohatství země je správně, i když metody, které přitom používají mohou být kritizovány." Uzavírá Der Standart.
Ještě jedno téma bych zmínil, komentáře o válce v Iráku se staly už téměř evergreenem amerických novin. Washington Post se tentokrát na tuto problematiku podíval z trochu jiného úhlu pohledu. Srovnal totiž náklady na válku v Iráku s penězi, které by Američané vynaložili na naplnění požadavků tzv. Kjótského protokolu. Ten ovšem jak známo spojené státy odmítly.
Mezinárodní dohoda o snižování skleníkových plynů, takzvaný Kjótský protokol, měla podle odhadů odborníků vyjít Američany na 325 miliard dolarů. Podle Bushovy administrativy by tato částka "vážně poškodila americkou ekonomiku", proto dohodu smetli ze stolu, píše deník. Válka v Iráku měla podle počátečních odhadů stát 50 miliard, už teď její americký rozpočet přesahuje 300 miliard.
Při zamítání Kjótské dohody se Bush oháněl jednoduchou rovnicí: "Příliš vysoké náklady na příliš malý efekt". Měříme-li stejným metrem, pak musíme prezidentu připomenout, že válka v Iráku zatím žádný efekt nepřinesla. A bude stát mnohem víc než užitečná ekologická dohoda, konstatuje severoamerický list Washington Post.
