Listy o papežově misi do Turecka
Do Turecka dnes přijíždí papež Benedikt XVI. Je to jeho první návštěva muslimské země od chvíle, kdy se postavil do čela katolické církve. Na Bosporu ho nicméně nečekají nadšené vítající zástupy, ale spíš davy protestujících demonstrantů.
Deník Turkish Daily News dnes podpořil názor tureckého premiéra Erdogana, který se od demonstrací distancoval. Podle něj protesty pořádají "marginální skupiny" aktivistů. Turkish Daily News píše: "Ti lidé, kteří se zapojují do protipapežských demonstrací, nemají vůbec žádnou představu o zájmech své země. Turecko přece získalo mezinárodní reputaci pohostinností, kterou svým hostům prokazuje. Ani při návštěvě Benedikta XVI. by na ni nemělo zapomínat. Jistě, papež pronesl ty nešťastné citace o šíření muslimské víry mečem, ale měli bychom jeho návštěvu Turecka ocenit jako gesto smíření a omluvy," soudí list.
Papeže ale nepřivítají turecký premiér Erdogan ani ministr zahraničí Gül. Odjeli totiž na summit NATO, který dnes začíná v lotyšské Rize. Deník připomíná, že uvítání se papež nedočká ani od tureckého ministra pro náboženské otázky ani od starosty Instanbulu. A ptá se: "Je to jen shoda náhod, že většina lidí, kteří by měli pohostit a přivítat papeže, náhle musela odcestovat ze země? Nebo se chtějí vyhnout společné fotografii s~hlavou katolické církve? Brzy přece budou volby...." Končí své zamyšlení turecký deník.
Do zahraničních novin dnes proniklo i jiné téma související s Tureckem. Včera totiž zkrachovala jednání mezi Evropskou unií a Ankarou v otázce Kypru. Ztroskotaných jednání si všímají také německé deníky. Příští rok totiž bude pětadvacítce předsedat právě Německo. A bude to jeho kancléřka Angela Merkelová, kdo se pokusí přimět Turecko ke změně postoje vůči Kypru. Nebude mít ale velké šance, domnívá se německý deník Die Welt. Cituje z něj berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.
Angela Merkelová je proti plnohodnotnému členství Turecka v EU. Jako kancléřka a předsedkyně Evropské rady ho ale musí prosazovat. Tenhle rozpor oslabuje její důvěryhodnost v samotném Turecku a tím taky evropskou vyjednávací pozici. Kdykoli se to bude hodit, může totiž Ankara kancléřce předhodit: "My přece víme, že nás nechcete..." Nutnost ukázat v rozhodujících momentech tvrdost se tím komplikuje, soudí Die Welt. Výzvy, upomínky výhrůžky - nic z tohoto nástrojového repertoáru evropské diplomatické školy na Bosporu nezafungovalo.
Poddajná unijní politika ohledně rozšiřování, která kandidátům vždy otevírá zadní vrátka, každopádně podnítila hněv občanů evropské pětadvacítky. Nejde jen o neochotu Turecka otevřít přístavy Kypru, jakožto členské zemi EU. Jde taky o to, že Ankara v prosazování reformních zákonů už rok vůbec nepokročila. Armáda se znovu vměšuje do politiky; protiamerické a protievropské nálady jsou na vzestupu a tu etnicky, tu nábožensky motivovaný nacionalismus se dál šíří... Pochopitelně může tlak ze strany Evropy tenhle negativní vývoj dále prohloubit. Přesto ho musíme vyvíjet. Bez důsledného jednání totiž evropské instituce ztrácejí na důvěryhodnosti, myslí si německý deník Die Welt.
Podle týdeníku The Economist by se Severoatlantická aliance měla v Rize dohodnout zejména na tom, jak překonat pokračující oslabování své mise v Afghánistánu. Economist připomíná, že evropští členové NATO požadují vyslání dalších asi dvou tisíc mužů do Afghánistánu a navíc chtějí další potřebné vybavení. Situace v zemi se totiž stále zhoršuje. Pro váhavost není omluva, míní britský týdeník a uzavírá: Neúspěch mise v Afghánistánu může mít dalekosáhlé důsledky nepřinese pouze návrat Talibanu a Al-káidy do země, ale dodá odvahu džihádistům po celém světě.
Ještě přidejme postřeh deníku International Herald Tribune. Ten zaznamenal, že summit NATO, někdejší protisovětské vojenské aliance, se dnes vůbec poprvé koná v zemi, která byla kdysi řízena přímo z moskevského Kremlu.
