Listy o plánech EK na zpřísnění emisních limitů

Návrh Evropské komise na zpřísnění limitů emisí oxidu uhličitého u automobilů bude ranou pro německý autoprůmysl. Zlobit se mohou hlavně automobilky, které mají na výrobních linkách velké množství sportovních a luxusních vozů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Německé deníky proto návrh včerejší návrh z Bruselu odsuzují a alespoň list Financial Times Deutschland tvrdí, že pod pláštíkem boje proti globálnímu oteplování zavádí Evropská komise prvky plánovaného hospodářství. "Kdyby se postupovalo na základě tržních principů a příčinných souvislostí, pak by byla věc prostá.

Ti, kdo spalují v autě palivo a produkují oxid uhlíku, ti musí platit. Takhle ale Evropská unie věci neřeší. Náklady na emise CO2 se nadiktují výrobcům. Kdo nezaplatí, dostane pokutu. To je extrémně komplikované, zdlouhavé a byrokratické," píše list a dodává, že Evropská unie nasadila všemu ještě další korunu. "Komise dokonce předepisuje inženýrům, že emise je potřeba snižovat pomocí motorové části vozu. Ne například zlepšením aerodynamiky nebo jednoduše nenamontováním obrovské klimatizace do vozu."

Vstup do Schengenu se blíží. Všímají si toho noviny i v zemích, které s novými státy přímo nesousedí. Mnohé upozorňují, že zatímco hranice mezi členskými státy Evropské unie padají, vnější hranice se opevňuje. Například belgický Le Soir dnes přináší rozsáhlou reportáž z polsko-ukrajinské hranice a varuje před negativním dopadem rozšíření schengenského prostoru. Začetl se do ní bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka:

Polské vízum pro Ukrajince bylo zatím zadarmo. Jen polský konzulát ve Lvově jich každý rok vydal přes 300 000. V drtivé většině pro lidi, kteří nacházeli práci za hranicemi. Nyní budou muset žádat o schengenské vízum a to stojí 35 eur. Le Soir cituje konzula Wieslawa Osuchovského: "Jsem tu čtyři roky a po pravdě řečeno už nemohu. Nevím, co říkat Ukrajincům, kteří chtějí do Polska a polským zaměstnavatelů, kteří potřebují zdejší pracovní sílu," stěžuje si konzul belgickému listu. Ten končí svou reportáž varováním, že rozšíření schengenského prostoru může potopit významnou část polské ekonomiky.

Tolik Vít Pohanka. Ze světa přicházejí také reakce na včerejší jmenování ruského prezidenta Vladimira Putina osobností letošního roku. Rozhodl se pro něj prestižní týdeník Time. Upozornil přitom, že vybírá osobnosti v dobrém i zlém slova smyslu a vychází z jejich vlivu na život lidí.

Německá internetová verze týdeníku Spiegel ale připomíná, že ani tento důvod není správný. "Ve skutečnosti jde o jakousi moderní pohádku, kterou pustil do světa Kreml a na Západě jí uvěřili. Klamná je hlavně mantra ruské stabilizace, na kterou přísahají unisono západní vlády. Za osm let bezkonkurenčního panování Putin všechny státní instituce oslabil nebo rozmetal na kusy.

Ve jménu takzvané stability - tajné služby z Putinová pověření rozbily ropný koncern Jukos a podřídily si další cenná aktiva hlavně v energetickém sektoru. Putin má pod malíkem ohromnou korporaci neformálních aktérů, kteří s pomocí metod tajných služeb kontrolují zemi. V nynějších parlamentních a prezidentských volbách jde proto této klice o všechno," komentuje Putinův výběr německý týdeník.

Martin Drtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme