Listy o protiraketové základně
Dalším dnem bude jednat premiér Mirek Topolánek v Polsku. Hlavní téma, stejně jako včera, budou americké protiraketové základny. Premiér Topolánek i jeho polský hostitel a šéf polské vlády Jaroslaw Kaczynsky, už dali najevo, že na americkou žádost jednat o umístění protiraketových střel v Polsku a radaru v Česku, odpoví kladně. A to i navzdory ruským výhradám.
Tématu věnují např. téměř všechny německé a rakouské deníky věnují zvýšenou pozornost. I když deníky většinou o schůzce jen informují bez komentáře, probleskuje zejména v německých denících jistý odstup od aktivity České republiky a Polska. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje na rozpory, které v německých politických kruzích vyvolává téma protiraketové základny. Připomíná ale i výhrady, které zaznívají uvnitř Polska, kde se proti základně vyslovila největší opoziční strana Občanská platforma. Její šéf Donald Tusk považuje, podle deníku Frankfurter Allgemeine, "zapojení do amerického projektu za riskantní. Jeho poradci se obávají, že v příštím roce vyhrají volby ve Spojených státech demokraté a ti nechají projekt padnout. Potom by zůstal Polsku v ruce černý petr a nic by z věci nemělo, leda zatížené vztahy s Ruskem". Podle bavorského konzervativního deníku Süddeutsche Zeitung panuje ve spolkové vládě nevole vůči americkým plánům. Proč ? "Protože Spojené státy ženou svůj program jednostranně kupředu bez konzultací s partnery." uvádí list.
Dalším doutnajícím sporem v Evropě, ovšem ekonomického rázu, je budoucnost výrobce dopravních letounů Airbus, který čelí ekonomickým problémům. Dnes měl být zveřejněn plán restrukturalizace společnosti, který předpokládá propuštění až 10 000 zaměstnanců.
Např. francouzský ekonomický list Les Echos píše, že při úsporných opatřeních se nelze vyhnout šoku a politickým i sociální zemětřesení buď ve Francii, Německu, Velké Británii či ve Španělsku. Připomenu jen, že společnost Airbus má pobočky právě v těchto čtyřech zemích a každá chce získat práci na novém letadle, aby propouštění nepostihlo právě ji.
"Tuto rovnici má vyřešit úsporný program šéfa Airbusu Louise Galloise. Pokud chce následovat příkladu svého konkurenta, tedy Boeingu, který pro svoji záchranu před lety přikročil k hlubokým škrtům, potom čeká i Airbus zavírání továren, snižování počtu pracovních míst a změna výrobní strukturu. Gallois je ale především diplomat, nikoli ten, kdo by nechal padat hlavy," píše list Les Echos. Podle německého Süddeutsche Zeitung není ale výrobce letounů běžným podnikem. "Je to politický konstrukt. V jeho případě neplatí běžná logika průmyslové výroby. Tón silně udává národní uvažování. Je proto úplně jedno, zda půjde o škrty v pracovních místech nebo investice do technologií budoucnosti. Zčastněné státy se totiž skoro okamžitě pustí do pranice," píše německý deník.
Polský tisk se dnes zabývá především důsledky zveřejnění zprávy o činnosti rozpuštěné Vojenské informační služby. Rozsáhlá zpráva totiž mimo jiné obsahuje i jména agentů armádního zpravodajství v zahraničí.
Ruská média jsou nadšená z dárku, který zahraničním tajným službám připravili prezident republiky a šéf vojenské kontrarozvědky, píše Gazeta Wyborcza. Mezi fámami a dokumentem, který podepsal prezident, je velký rozdíl. Důstojník nebo spolupracovník, jehož jméno bylo zveřejněno, jako agent skončil. Může pracovat nanejvýš jako úředník za stolem v centrále. Vojenští atašé, o kterých se zpráva zmiňuje a kteří se zabývají hlavně legálním obchodem se zbraněmi, už žádný obchod neudělají, protože s nimi nikdo nebude chtít jednat.
Prozradil je jejich vlastní stát, napsala Gazeta Wyborcza. List Žycie Warszawy připomíná, že jde o skandál, jaký tu ještě nebyl. Deník píše, že ruská kontrarozvědka už zadržela několik osob a další zahraniční tajné služby zveřejněnou zprávu pečlivě analyzují. List Rzeczpospolita informuje o tom, že ministerstvo zahraničí okamžitě povolalo do Varšavy dva velvyslance a několik vojenských atašé. Jejich jména se objevila ve zprávě o činnosti Vojenské informační služby.
