Listy o rozšíření EU
Prvního ledna se Evropská unie rozrostla o další dva nové členy: Rumunsko a Bulharsko. S nimi bude mít dnes už evropská sedmadvacítka o dalších 30 milionů obyvatel více. Rozšíření unie je i častým tématem evropských i světových deníků.
Např. list International Herald Tribune připomíná, že přístup do Unie doprovázely v Bulharsku a Rumunsku mohutné oslavy, přílišný entusiasmus bychom však měli mírnit - obě země se potýkají s řadou problémů, například korupcí a organizovaným zločinem. Jsou nejchudšími členy EU. A navíc jim hrozí, že pokud každých šest měsíců neprokáží pokrok v potřebných reformách, přijdou o část ekonomické pomoci z Bruselu," dodává list. Zároveň ale připomíná, že Rumunsko se s 22timilionovou populací stává sedmým největším členem EU."
Rozšíření Evropské unie komentuje i severoamerický New York Times, který píše: "Druhá vlna rozšíření směrem na východ dává Evropské unii stabilní politické a ekonomické ukotvení v nestabilním regionu." Vstup Bulharska a Rumunska do Unie pomůže ukončit geografické rozdělení Evropy, které pochází z dob studené války.
Pro Rumunsko, které pod Nikolaem Ceausescuem trpělo jednou z nejbrutálnějších diktatur ve východní Evropě, je vstup do Unie symbolickou tečkou za obtížnou minulostí. Pro Bulharsko, jehož historii poznamenaly konflikty s osmanskou říší i sovětská okupace, zase členství v Evropské unii znamená především ekonomickou a demokratickou stabilitu," uzavírá severoamerický list The New York Times.
Pro balkánská média je to téma číslo jedna. Už proto, že prvního ledna došlo defacto k dalšímu rozdělení zemí na Balkáně. Na ty, které jsou členy a které nejsou členy EU. Například Makedonci nebo Srbové tak mají o další dva státy víc, které jim vyhlásily vízový režim. Více náš zpravodaj na Balkáně Martin Ježek.
