Listy o summitu EU a Ruska
Včerejší Summit Evropské unie a Ruska, americké základny v Česku a Polsku a unikátní referendum o sesazení rumunského prezidenta - to jsou hlavní témata komentářů deníků ve světě.
Deníky si všímají schůzky Evropské unie a Ruska. Komentátoři si ale kromě nulového výsledku summitu všímají spíše postupu ruské policie. Řada předních osobností ruské opozice se totiž nemohlo do jihoruské Samary vůbec dostat. Byl mezi nimi také šachový velmistr Gary Kasparov. Britské Timesy napsaly: "Znovu se tak musíme ptát: proč dává Kreml podobné příkazy. Zdá se, že se Vladimir Putin opozice bojí. Ale proč? Podle výsledků voleb má přece jasnou podporu velké většiny obyvatelstva. Podobné obavy by byly na místě jen pokud by se ukázaly jako pravdivé zprávy, že s výsledky voleb v Rusku někdo manipuluje," spekulují britské Timesy.
Rusko a Evropská unie měly podepsat strategickou smlouvu. Tomu ale zabránily spory tří členských zemí z východní Evropy s Kremlem. Jedním z těch států je Polsko- Varšava požaduje zrušit embargo na dovoz masa do Ruska. A komentátoři v Polsku se shodují na tom, že Unie svým včerejším chováním obhájila princip solidarity členských zemí - dala totiž Vladimiru Putinovi najevo, že zákaz dovozu polského masa je nejen problém Polska, ale celé sedmadvacítky. Z polského tisku vybíral náš tamní zpravodaj Martin Dorazín.
Ještě nikdy nebyla Unie tak Solidární s Polskem jako během summitu v Samaře, píše Gazeta Wyborcza. Šéf evropské komise José Barroso dal jasně najevo, že nedovolí, aby Rusko členské země Unie mezi sebou znesvářilo , že pravidlo jeden za všechny a všichni za jednoho platí i nadál. Jo také výrazný signál Polsku a zvláště našim euroskeptikům, že stojí za to se v Evropě angažovat. A že na solidaritu Bruselu se vyplatí odpovědět naší solidaritou s Bruselem - například při debatě o ústavě, která má zajistit, aby Unie fungovala lépe.
Tento úspěch má ale hořkou příchuť. Moskva ukázala, že jí na prohlubování vztahů s Evropou nezáleží. To je špatná zpráva pro ty Rusy, kteří jsou nebo cítí být Evropany. Jejich vláda je přesvědčuje, že Rusko není v Evropě, že mu Evropa nerozumí a dokonce je mu nepřátelská. Porážkou Ruska a Rusů bude, jestliže bajkám o protiruské Evropě uvěří. Pokud tomu ale nezabráníme, bude to i naše prohra, uzavírá Gazeta Wyborcza.
Plánované americké základny v České republice a v Polsku - k těm se znovu vrací americký deník New York Times. Podobná ochrana proti útoku z blízkovýchodních zemí je podle listu potřebná a střední Evropa je prý pro podobný projekt velmi dobré místo. Jenže komentátor listu tím nekončí: "Měli bychom se také zeptat, jestli nové základny stojí za to, aby Washington v současnosti ještě zhoršil vztahy s Ruskem. Ať se nám to líbí nebo ne, Moskva je ve světové politice velmi důležitý, mocný a tvrdý hráč. Fakt je, že blízkovýchodní země zatím nemají k dispozici střely dlouhého doletu, které mohou severní Ameriku ohrozit. Takže základna ve střední Evropě může počkat na další prezidentské volební období - ve Spojených státech i v Rusku. Noví nájemníci Bílého domu a Kremlu si třeba budou rozumnět mnohem víc než George Bush a Vladimir Putin," píše deník New York Times.
Rumunská média se zabývají dnešním referendem. 18 milionů obyvatel země se totiž vyjádří k sesazení prezidenta Traiana Basesca. Neobvyklé hlasování komentuje také list Bucharest Business Week. Basesca navrhl odvolat zhruba před měsícem rumunský parlament. Podezřívá ho z porušování ústavy, podněcování nestability a také narušování nezávislosti soudní moci.
Deník událost komentuje slovy: "Politici si velmi rychle uvědomili, že se odvoláním prezidenta dostali na tenký led. Basescu je totiž velmi oblíbený. To potvrdily mimo jiné desetitisícové demonstrace v zemi. Kdyby politici vyřadili prezidenta ze hry, mohli by vlastně skončit také oni. Proto jdou dnes Rumuni k referendu, které je v historii unikátní," vysvětluje rumunský Bucharest Business Week.
