Listy o volbách v Izraeli
V dnešním zahraničním tisku se často objevuje jedno slovo - volby. V Izraeli volby právě začínají. Na Ukrajině už skončily, ale přesné výsledky zatím neznáme. V posledních desetiletích jsme v podstatě nezažili volby, které by nebyly označované jako historické a přelomové. Píše o dnešních volbách v Izraeli tamní deník Haaretz. Jenže ať chceme nebo nechceme - tyto takové opravdu jsou.
Z dnešního vydání listu cituje přímo z Tel Avivu náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.
I když výsledky ukrajinských voleb teprve budou zveřejněny, je už jasné, že voliči nevolili tak, jak předpokládali strůjci oranžové revoluce. To konstatují ve svém dnešním vydání slovenské Hospodárske noviny. Po osmnácti měsících jejich revoluce neprošla testem volebních uren.
Prorusky orientovaný Viktor Janukovyč, který byl v roce 1994 obviněn z falšování výsledků voleb, dnes za sebou s přehledem nechal Blok Julie Timošenkové i Naši Ukrajinu prezidenta Viktora Juščenka. Jeho modrý revanš - politická barva jeho strany je modrá - ale nic neřeší.
Na samostatné vládnutí nemá dostatečný počet hlasů. Je tak odsouzený k sestavení koalice, a právě to bude velkým problémem. Bez ohledu na výsledek koaličních rozhovorů je jasné, že se Ukrajina výsledkem voleb zpomalila. A to nejen ekonomicky, ale také integračně.
Volby nepochybně byly demokratické a změnily Ukrajinu ze státu prezidentského na stát parlamentní. Pro oranžovou revoluci ale představují tvrdou lekci. Do zahraničí tak tyto volby daly vědět, že v zemi stále ještě existuje zájem korigovat směřování Ukrajiny opačným směrem, píší závěrem Hospodárske noviny.
Ukrajinským volbám se věnuje také britský deník Daily Telegraph. Oranžová revoluce na Ukrajině vyvolala na Západě velký zájem. Druhá nejlidnatější republika bývalého sovětského impéria tak hledala cestu ke snižování své závislosti na Rusku ve prospěch Evropské unie a Seveoatlantické aliance. Nicméně jako v jiných částech východní Evropy, i na Ukrajině se demokratická revoluce brzy obrátila proti svým iniciátorům.
Nejlepší věc, kterou by teď Viktor Juščenko a Julie Timošenková mohli udělat, je spojit se a společně se pustit do potírání korupce. Měli by se snažit udržet orientaci Ukrajiny na Západ, který je pro Ukrajinu slibným zdrojem zahraničních investic. Dále by se také měli snažit překlenout propast mezi východní a západní částí Ukrajiny.
I když nedělní volby byly z hlediska reforem neúspěšné, v žádném případě jejich výsledek nijak nezradil ideály oranžové revoluce. Jen si srovnejme průběh ukrajinských voleb se zastrašováním a manipulací s volebními hlasy, které před týdnem doprovázely volby v sousedním Bělorusku, uzavírá Daily Telegraph.
Americký deník Christian Science Monitor se dnes ptá, jak v souvislosti s Irákem uvěřit tomu, čemu věří americký prezident. Každý, kdo minulý týden George Bushe sledoval, si musel všimnout jeho vlastního přesvědčení, když říkal, že kdyby sám v úspěch irácké mise něvěřil, nevystavoval by tam americké vojáky nebezpečí. Otázkou teď ale zůstává, jestli bude mít dostatečnou podporu k tomu, aby misi v Iráku dovedl ke zdárnému konci.
Podpora veřejnosti a s tím související naděje na úspěšné zakončení irácké anabáze je dnes totiž podle průzkumů veřejného mínění na absolutním minimu - a to za celé období od zahájení invaze před třemi lety. Američané nyní nepochybují jenom o samotné válce v Iráku, ale také o svém prezidentovi.
Podle průzkumů má prezident Bush důvěru pouze u čtyřiceti procent Američanů. Prezident sice říká, že jsou mu průzkumy veřejného mínění lhostejné, ale pro členy amerického kongresu jsou důležité. A právě tam by prezident Bush mohl časem narazit na vzpouru proti válce v Iráku, píše Christian Science Monitor.
