Listy o vývoji v Iráku

List New York Times připomíná hlavně fakt, že regionální vůdci z kurdské části země uzavírají stále více kontraktů o dodávkách ropy se zahraničními investory. Německý Spiegel komentuje stavbu nové americké ambasády v Iráku. A konstatuje, že nová budova bude připomínat spíše pevnost uprostřed takzvané zelené zóny v Bagdádu, rozhodně ne velvyslanectví.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

List New York Times komentuje současnou situaci v Iráku. Připomíná hlavně fakt, že regionální vůdci z kurdské části země uzavírají stále více kontraktů o dodávkách ropy se zahraničními investory. Podle autora článku je do další důkaz toho, že se země postupně rozpadá a že plán amerického prezidenta George Bushe nevychází tak, jak by si přál. "Příjmy z ropy jsou nejdůležitějším příjmen iráckého hospodářství a administrativa George Bushe prosazuje to, aby se příjmy z prodeje této nerostné suroviny spravedlivě dělily mezi všechny regiony státu. Jenomže to iráčtí vůdci ignorují.

Proto vzali Kurdové vývoj do svých vlastních rukou a podepsali celkem devět kontraktů se zahrničními investory. Ironií je, že většina z těchto firem je ze Spojených států. Takový krok samozřejmě zvýšil napětí mezi zástupci Kurdů a centrální vládou. Není možné vinit Kurdy za to, že chtějí mít příjmy z nerostného bohatství své země. Zatímco zbytek země se potýká s násilím a je politicky paralyzován, oblast, kterou obývají Kurdové, je relativně stabilizovaná. Fungují tam školy i politické vedení, jsou oddělené zájmy armády a ekonomického sektoru. Podepsání kontraktů je proto dalším krokem k osamostatnění této části Iráku," uzavírá list New York Times.

Německý Spiegel komentuje stavbu nové americké ambasády v Iráku. A konstatuje, že nová budova bude připomínat spíše pevnost uprostřed takzvané zelené zóny v Bagdádu, rozhodně ne velvyslanectví. "Nová budova ale nejspíš nepomůže vztahům obou zemí. Postavit uprostřed města pevnost s hradbami, do které se v podstatě nikdo nedostane, není zrovna dobrým diplomatickým tahem. Washington dělá všechno proto, aby své zástupce v Bagdádu odřízl od běžného života ve městě.

Američané vůbec nebudou mít důvod z velvyslanectví vyjít na okolní ulice. Bude to tedy určitý stát ve státě," píše Spiegel a pokračuje technickými podrobnostmi: "Nová stavba má pokrýt celkem 400 tisíc metrůůčtverečních. Jenom pro porovnání bude šestkrát větší, než komplex OSN v New Yorku. Celý projekt není zrovna levný, Washngton zaplatí téměř 600 milionů amerických dolarů. Stavba ale zatím existuje jenom na papíru. Velkolepé plány architektů totiž komplikuje přístup dělníků. Stavba má totiž některé konstrukční vady, které vznikly mimo jiné použitím špatných materiálů. Komplex proto začne fungovat s určitým zpožděním," uzavírá Spiegel.

K situaci na severu Iráku se vrací také turecký list Turkish daily news. Ten znovu spekuluje o možnosti, že by armáda země zasáhla přes hranice proti kurdským separatistům. "Vláda připravuje návrh, který předloží poslancům parlamentu. Ten by opravňoval turecké vojáky k přeshraničním zásahům proti členům PKK. Kabinet znovu zdůrazňuje, že je ochotný zaplatit jakoukoli cenu za bezpečí svých občanů včetně diplomatické roztržky se Spojenými státy, které prosazují, aby Ankara problém řešila v rámci smlouvy proti teroristům uzavřené mezi Tureckem a Irákem. Turecká vláda by ale měla zvážit, jestli přeshraniční operace nejsou příliš nebezpečné, a nejednat jenom pod tlakem veřejného mínění," tvrdí Turkish daily news.

Deník International Herald Tribune se vrací ke spekulacím o tom, jestli Vladimir Putin zůstane i po skončení svého prezidentského mandátu v ruské politice. "Kroky současného vůdce Kremlu se dají předvídat jenom velmi těžko. Ale podle všeho bude chtít Putin dál zůstat u moci ve vysoké politice, i když už ne v roli prezidenta. Tomu by nasvědčoval i obsah rozhovoru, který spolu ruský a americký prezident měli na schůzce skupiny G8 v Německu. George Bush zavzpomínal na politiky, se kterými se pravidelně na setkáních scházeli, ale už tam nejsou tedy na Tonyho Blaira, Gerharda Schrödera, Silvia Berlusconiho a Jacquese Chiraca. Putin na poznámku zareagoval tím, že na setkání skupiny G8 v roce 2008 nebude už ani on," konstatuje International Herald Tribune.

Petra Steinerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme