Listy o vývoji v Palestině a francouzských parlamentních volbách
Izraelské listy se nepřestávají zabývat tím, že palestinské hnutí Hamás v průběhu minulého týdne ovládlo celé pásmo Gazy. Hamás tam vojensky zlikvidoval oddíly organizace Fatah, tedy jedinou sílu na palestinské scéně, která mohla vyvažovat vliv radikálních islamistů.
Ti odmítají uznat Izrael a považují ho za součást okupované Palestiny, kterou je potřeba osvobodit. Izraelský tisk pročítal náš zvláštní zpravodaj na Blízkém východě Břetislav Tureček:
Okřídlený bonmot praví, že sejdou-li se dva Židé, budou zastávat tři rozdílné názory. Co se ale vývoje v Gaze týká, izraelští komentátoři se shodují: může za to jejich vláda. List židovských pravicových nacionalistů Makor Rišon tvrdí: To, k čemu došlo v Gaze, jen zrcadlí slabost izraelské vlády a ozbrojených sil. Levicový Haarec obviňuje vládu také, i když z úplně opačných pozic. Podle deníku totiž k triumfálnímu ta?ení palestinských radikálů přispěl naopak příliš tvrdý postup Izraele.
"Ekonomický a politický bojkot ani nesnížil podporu, jíž se Hamás těší mezi Palestinci, ani toto hnutí nepřiměl ke zmírnění stanovisek," napsal Haarec. Za východisko z krize je dnes považována skupina kolem palestinského prezidenta Abbáse, tedy v zásadě hnutí Fatah. Jenže například list Jediot Achronot se domnívá, že ani Fatah není žádný výhra. "Je to prohnilá a nefunkční organizace," píše deník. A jedním dechem kritizuje izraelské, americké i evropské rozhodnutí sázet všechno na Fatah, a to i ve chvíli, kdy už bylo každému jasné, že dny tohoto hnutí jsou sečteny a jeho šéfové neschopní.
Nový prezident Francie Nicolas Sarkozy a jeho spojenci získali sice nadpoloviční většinu v parlamentu, nicméně jejich náskok je výrazně menší, než se čekalo. "Bezpochyby to bude působit na nově zvoleného prezidenta jako brzda. Přesto mohou prezident a jeho vláda opřít reformní politiku o solidní parlamentní většinu," píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Rakouský Der Standard předpokládá, že to Sarkozy se socialisty nebude mít vůbec lehké: "Levicová opozice se teď ze všech sil opře do muže, který chtěl vládnout sám. Sarkozyho doba hájení je náhle ta tam," píše rakouský list a dodává, že pokud Francozouzi nebudou vidět výsledky, budou z toho vinit právě prezidenta. "Sympatie se mohou rychle proměnit v pravý opak," varuje Der Standard.
Kancléřka Německa, tedy předsednické země Evropské unie, konstatovala po víkendových jednáních s představiteli Polska a České republiky, že vážné problémy se systémem hlasování v Unii přetrvávají. A nad směřováním společenství se - z trochu jiného pohledu - zamýšlejí i britské Timesy. Federalizovaná Evropa, ke které směřují Němci a Francouzi, je podle listu pro Brity nepřijatelná: "Taková Evropa stěží obstojí ve světové konkurenci. Je nepravděpodobné, že se Němci vzdají federální ideje. Stejně nepravděpodobné je ale i to, že Britové přestanou dávat přednost ekonomické a politické svobodě," zdůrazňují Timesy.
A postavení Německa ve světě v souvislosti s evropskou zahraniční politikou si všímá španělský El País. "Německo musí vyřešit, jak sladit novou roli v Evropské unii a snahy o postavení světové mocnosti," píše deník - a konstatuje, že v globálním měřítku Německo žádnou velkou roli nehraje, ale v Evropě si ji nárokuje. List dodává, že jednou z příčin nejednotného hlasu Evropy může být fakt, že zatímco Velká Británie a Francie jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, Německu stálé členství zůstává upřeno.
