Listy o základně na Guantánamu
Komentáře zahraničních novin se většinou věnují domácím událostem ale i o tématu nadnárodnímu, o situaci na americké základně Guantánamo na Kubě. Australan David Hicks, který přešel k islámu, se tam totiž po více než pěti letech věznění přiznal, že materiálně podporoval islámský terorismus.
Hicks je přitom prvním ze zadržovaných, jehož případ se řídí novými pravidly; ta odmítl nejen jeho advokát a ale příkře je kritizují také ochránci lidských práv. Německý list Berliner Zeitung nejprve konstatuje: "Skutečnosti, které se s případem Davida Hickse, ale i s dalšími prominentními případy, dostávají na veřejnost, nemůže Bushova vláda potřebovat. Hanebné je však také to, co se na veřejnost vůbec nedostane. Renomovaný Berlínský deník si pak klade otázku: Co osudy všech těch, kteří nejsou občany spřátelených zemí a jsou a budou navzdory možné nevinně olupováni o svobodu až do doby, než Američané uznají svou chybu a potichu jim umožní návrat do jejich vlasti?
Francouzský International Herald Tribune se evropskýma očima dívá na plán Američanů umístit v Polsku a České republice protiraketovou radarovou základnu: "Technologie je nespolehlivá, hrozba ze strany Íránu a Severní Koreje by mohla být odvrácena diplomaticky a další dráždění Ruska z něj udělá jen větší problém, varuje francouzské vydání IHT.
Le Figaro si všímá vztahu mezi globalizací a národní identitou, která se stává hlavním tématem prezidentské kampaně. Z listu dále cituje náš zpravodaj v Paříži Jan Šmíd:
Do třetice se ještě dotkneme jednoho tématu, které zaměstnává pozornost médií i veřejnosti už hezkých pár let. Je to Kosovo a možná samostatnost této albánské enklávy v Srbsku. Britský Independent nepíše přímo o situaci v Kosovu, osm let po intervenci NATO, ale všímá si postoje Ruska: "Proč Rusko, které má v Radě bezpečnosti právo veta, nesouhlasí s nezávislostí Kosova? Jeho postoj se většinou prezentuje jako projev slovanské hrdosti, doprovozené Putinovou neomylnou vlohou škádlit Západ kdykoli může.
Nezávislost Kosova však může být současně pro Kreml nebezpečným precedentem. Kosovo je chápáno jako část někdejší Jugoslávie, po jejímž rozpadu má stejné právo na nezávislost jako řekněme Gruzie nebo Arménie po rozpadu SSSR. Kosovo však nikdy nebylo jugoslávskou republikou; bylo autonomní částí Srbska. Jeho statut připomíná například gruzínskou Abcházii. Nicméně jedna z nejbližších analogií by byla s Čečenskem, které zůstává součástí Ruska. A právě tato paralela pomáhá pochopit ruský odpor k nezávislosti Kosova. Získá-li nezávislost někdejší srbská provincie, proč ne Čečensko?"
Americký protiraketový systém může podle představ ruské vlády sloužit i k ofenzivním účelům. V německém deníku Handelsblatt to tvrdí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj představuje kontroverzní americký systém riziko jak pro bezpečnost, tak pro řešení íránské krize. Moskva se obává, že by Spojené státy mohly případně změnit poslání raketových základen na evropském území. Lavrov toto podezření vyjádřil už před měsícem po berlínské schůzce se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem: "Třetí uvažované místo pro základnu v Polsku předpokládá výstavbu šachet pro rakety, které jsou identické se šachtami pro odpalování balistických střel."
Podle Lavrova by bývalo nanejvýš žádoucí, kdyby takto významné změně geostrategického rázu Evropy, bývala předcházela otevřená debata. "Přece jen jde o první případ od skončení Studené války, kdy americká vojenská přítomnost na kontinentu získává strategické složky," uvádí Lavrov na stránkách Handelsblattu. Šéf ruské diplomacie varuje, že by americký raketový štít mohl ohrozit rovnováhu v globální politice. Sergej Lavrov se také obává škodlivých dopadů amerického přístupu na pokusy vyřešit severokorejskou a íránskou jadernou krizi.
"Při zkoumání prohlášení amerických představitelů musí člověk skoro nutně dojít k názoru, že Washington nevěří v úspěch počínání mezinárodního společenství," uvádí ruský šéfdiplomat v deníku Handelsblatt.
