Listy se zaměřily na Írán
Na prvních stránkách evropských deníků se dnes objevuje téma Írán. Dnes totiž vyprší ultimátum dané Teheránu Radou bezpečnosti OSN. Írán má zastavit svůj program obohacování jaderného materiálu, který chce využívat pro výrobu elektřiny. Jenže svět se obává, že se chystá na výrobu atomové bomby.
Francouzský deník Liberation na své titulní stránce přináší titulek "Jaderná otázka: Írán pokračuje v programu." Jak list uvádí, prezident Mahmúd Ahmadínežád si asi myslí, že je nedotknutelný. Liberation píše o tom, že Organizace spojených národů je v tomto případě bezmocná, hlavně její členové ze Západního světa a především Spojené státy.
Íránské otázce se dnes věnují i britské Timesy. V článku "Jimmy Carter dává naději na dialog se starým nepřítelem", deník píše o tom, že by měl do Spojených států přijet bývalý íránský prezident Chatámí. Jeho dvoutýdenní návštěva by mohla podle Timesů otevřít diplomatický dialog mezi Wsshingtonem a Teheránem. Za klíčovou se přitom pokládá schůzka s bývalým americkým prezidentem Jimmim Carterem v jeho sídle v Atlantě. Ačkoli má být Chatámího návštěva zcela soukromá a nechystá se žádné setkání s členy administrativy prezidenta Bushe, právě do schůzky s Carterem vkládá americká diplomacie velké naděje.
Další problém, který tíží Evropu je neméně závažný a týká se přílivu nelegálních přistěhovalců. Španělsko opět požádalo partnerské země v Evropské unii o pomoc v souvislosti s přílivem ilegálních uprchlíků z Afriky, píše dnes německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jenže reakce některých představitelů EU jsou poměrně skeptické. Nejsou údajně k dispozici žádné volné finanční prostředky, a proto bude muset Španělsko počkat do příštího roku. Neexistuje totiž žádná společná evropská imigrační politika. Některé členské země se dokonce diví, proč by vůbec existovat měla. Připomíná list.
Také švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung se věnuje problému, který tíží zemi na Pyrenejském poloostrově. Píše o tom v článku s titulkem : "Španělsko naříká na tíhu migrace". Evropská komise sice vyjádřila své pochopení pro současnou frustraci ze strany Madridu, ale v souvislosti s nedostatkem financí přesunula španělské volání o pomoc na jednotlivé členské státy Unie. Španělsko - podobně jako Itálie a Malta - se na EU s prosbou o solidární pomoc obrátilo už v květnu letošního roku. Jenom v letošním roce musely totiž úřady na Kanárských ostrovech přijmout více než osmnáct tisíc imigrantů, zatímco za celý loňský rok to bylo pouze čtyři tisíce sedm set uprchlíků. Konstatuje list.
Polské deníky komentují první návštěvu Bruselu premiéra Jaroslawa Kaczyńského. List Rzeczpospolita nazval svůj článek o debutu nového premiéra na mezinárodní scéně "Evropan Kaczyński". Z polských deníků čte náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.
Jaroslaw Kaczyński Brusel ujistil o proevropském kurzu své vlády a respektování společných zásad, píše Rzeczpospolita. Polská vláda byla kritizována za pasivní přístup k diskusi o budoucnosti Evropy. Kaczyński řekl, že se to změní a Polsko do podzimu vypracuje své stanovisko k evropské ústavě. V rozhovorech s předsedou komise Barossem slíbil, že Polsko ještě dnes předá komisi plány na restrukturalizaci loděnic. Na tomto programu záleží shoda komise s dalším financováním loděnic ze státní pokladny, připomíná Rzeczspopolita a všímá si také, že polský premiér požádal Brusel o zprostředkování v diskusi s Ruskem v otázce zrušení zákazu dovozu polského masa.
Podle listu Gazeta Wyborcza přijel premiér Kaczyński do Bruselu rozptýlit pochybnosti, které se v poslední době kolem Polska nahromadily. Ujišťoval, že Polsko je normální zemí Unie a zajímá se o její rozvoj. Nikdo v Bruselu ale pochybnosti neskrýval. Barosso Kaczyńskému připomněl, že Unie je společenstvím hodnot, které nepřipouští trest smrti, diskriminaci homosexuálů nebo zpochybňování nezávislosti centrální banky, napsala Gazeta Wyborcza.
Britský deník The Guardian dnes připomíná osobnost egyptského spisovatele Nagíba Mahfúze, který včera ve věku 94 let zemřel. Knihy tohoto významného romanopisce by se pravděpodobně za hranicemi jeho země nikdy nečetly, kdyby v roce 1988 nedostal Nobelovu cenu za literaturu. Právě on je také důkazem toho, že se Švédská akademie snaží o odklon od jistých eurofilských tendencí. Západní autoři totiž mezi laureáty tohoto prestižního celosvětového ocenění tvořili téměř devadesát procent. Díky této změně se čtenářům na celém světě prostřednictvím Nobelovy ceny za literaturu mohli představit noví a nesmírně zajímaví autoři jako například právě Nagíb Mahfúz, nebo Jihoafričanka Nadine Gordimerová oceněná Nobelovým výborem v roce 1991, Chilan Pablo Neruda nebo bengálský básník Rabíndranáth Thákur, připomíná list.
