Litva pobouřena ruským televizním dokumentem

Pobouření a skandál vyvolal v Litvě dokumentární film, který v kabelových sítích odvysílal program ruské státní televize určený pro pobaltské republiky. Autoři filmu v něm vyslovili vlastní výklad dějin a snažili se prokázat, že k uzavření paktu Ribbentrop - Molotov vedla agresivní pozice Polska.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vilnius

Vilnius | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

Vychvalovali také připojení pobaltských republik k Sovětskému svazu. Reakce litevských politiků a úřadů na sebe nedala dlouho čekat.

Dokumentární film, který odvysílala televize PBK - Piervyj Baltijskij Kanal - tedy pobočka ruské státní televize pro pobaltské republiky, viděl historii před 2.světovou válkou zcela jasně. Stalin chtěl chránit Polsko, a proto chtěl na Německo preventivně udeřit. Poláci odmítali vstup Rudé armády na své území. Stalin se bál, že se Polsko spojí s Němci a napadne Sovětský svaz. Proto se raději dohodl s Hitlerem o neútočení a rozdělení si Polska. Poláci si vlastně za všechno mohli sami.

Autoři filmu také vytýkali pobaltským republikám nevděk. Kdyby nebylo Rusů a obsazení Pobaltí, Němci by Litevce, Lotyše a Estonce zničili. Jen díky Sovětskému svazu si uchovali svou kulturu a jazyk.

Dokument by možná nevyvolal tolik nevole, kdyby jej neviděl litevský ministr zahraničí Antanas Valionis. Podle něj dokument napadá nezávislost Litvy a mění historii. Upozornil na ruskou televizi Úřad státní bezpečnosti a Radu pro rozhlas a televizi. Rada se na film podívala a měla rozhodnout, zda nějak televizi PBK postihnout.

"Naše mediální rada a také ministerstvo zahraničí se obrátili na Úřad pro státní bezpečnost, aby zjistil, jestli vysíláním filmu nedošlo k narušení litevské nezávislosti a porušení práva. Jestli neměl film pomlouvačný charakter," řekl Českému rozhlasu předseda litevské Rady pro rozhlas a televizi Jonas Linauskas.

Zatím existuje dobrozdání z Institutu mezinárodních vztahů Vilniuské univerzity, které říká, že televize PBK vysílající z Lotyšska má podle úmluvy platné v rámci Evropské unie právo vysílat na území Litvy a toto vysílání nelze jednoduše zakázat. "Úřad státní bezpečnosti sdělil, že obsah dokumentu byl velmi blízko hranice, jejímž překročením by porušil litevské zákony. Ale zatím je neporušil," říká Jonas Linauskas.

Incident s dokumentem prezentujícím překroucenou historii není první, který má Piervyj Baltijskij Kanal na svém kontě. Proti jeho programům protestovali před červnovými volbami do Evropského parlamentu estonští politici. Podle nich byly programy této televize tendenční a zpochybňovaly smysl členství v Evropské unii.

Litevská mediální rada případ rozporuplného historického dokumentu zatím neuzavřela.

"Obrátili jsme se na kompetentní instituci - komisi novinářské etiky, aby nám řekla, jestli v dokumentu nebyly použity dezinformace a jestli se jeho autoři nezpronevěřili etickým pravidlům žurnalistiky. Pokud by zněla odpověď ano, mohly bychom stanici písemně vyzvat, aby nevysílala filmy, které zostouzejí náš národ. Už jsme ale upozornili naše kabelové televize, aby si lépe prověřovaly stanice, jejichž program ve svých sítích nabízejí," uvedl předseda litevské Rady pro rozhlas a televizi Jonas Linauskas.

Ruská pobaltská televize zatím asi z nabídky litevských kabelových televizí nezmizí. Jisté ale je, že ji litevské úřady budou teď monitorovat mnohem pečlivěji, než dříve.

Milan Kopp, Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme