Litevský prezident: Ruský režim je stejný už 105 let. Pobaltí je v Putinových plánech na obnovu impéria
Litva byla první republikou, která vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu, a v tvrdém postoji vůči nástupnickému Rusku pokračuje: tamní parlament označil Rusko za teroristický stát a už v dubnu vyhostil jeho velvyslance. „Pro Vladimira Putina byl rozpad SSSR největší tragédií 20. století, pro Litevce to byl nejšťastnější okamžik historie,“ popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz litevský prezident Gitanas Nausėda.
Společně s polským prezidentem Andrzejem Dudou jste navštívil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě letos 23. února, tedy jeden den před začátkem ruské invaze. Jak na to vzpomínáte?
Tu návštěvu si pamatuji velmi dobře. To, že se něco stane, viselo ve vzduchu. Volodymyr mi řekl, že k tomu dojde během 24, maximálně 48 hodin. Ale neočekával jsem, že válka začne prakticky deset hodin poté, co jsme z Ukrajiny odjeli.
Byla to hrozná zkušenost: další ráno se probudit a vědět, že válka již zuří, že jsou proti Ukrajině vedeny útoky z různých směrů, na Kyjev, Donbas i jih země.
Výbor lotyšského parlamentu označil Rusko za teroristický stát, důvodem je i invaze na Ukrajinu
Číst článek
Dva dny poté byla Evropská rada (setkání prezidentů a premiérů členských států Evropské unie – pozn. red.), na které prezident Zelenskyj promluvil online. Řekl nám, že to je možná naposledy, kdy s námi mluví, a že se může stát cokoliv.
Ale věřím, že Rusové to nebudou mít tak snadné.
Další etapa války
Jak to myslíte?
Znám Ukrajince a jejich kuráž. Ukrajinu není možné zlomit bez ohledu na to, jak moc vojenského vybavení máte nebo kolik raket vystřelíte, kuráž je mnohem důležitější. Rusové nemají za co bojovat. Měli by bojovat za Vladimira Putina, ale co je to za motivaci? Bojovat a umírat za Putina…
Naproti tomu Ukrajinci brání svou suverenitu a svobodu a samozřejmě jejich svoboda je svoboda nás všech, protože další dveře, do kterých Rusové vrazí, patří pobaltským státům či Polsku. Rusko se samo nezastaví.
Jsou to dva dny, kdy raketa, nehledě na to, kdo ji vystřelil, zasáhla východní Polsko a zabila dva lidi. Co to znamená pro Litvu?
Znamená to, že vstupujeme do další etapy války, kdy se nikdo nebude moct cítit bezpečně. Takové nehody se budou dít všude, vzhledem ke vzdálenosti a trajektorii raket nejvíce v Polsku.
Každopádně za to vinu nese Rusko. Rusko bombarduje západní části Ukrajiny a Ukrajina se musí bránit. Pak dochází k tomu, co se stalo v úterý, pravděpodobně to byl tento případ. Nechci ale dělat unáhlené závěry, protože zatím nemáme konečné výsledky vyšetřování.
Jsme extrémně znepokojení a myslíme, že je to velmi dobrý signál k tomu, abychom začali přemýšlet o bezpečnosti východního křídla aliance (které tvoří Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko – pozn. red.). Potřebujeme tam rozmístit mnohem efektivnější systémy protivzdušné obrany, ale musejí být po celé linii východní hranice NATO. Není efektivní je mít v Polsku, ale ne v Pobaltí.
Takže to je náš cíl číslo jedna: zajistit protivzdušnou obranu Pobaltí a dalších členů NATO, abychom pro příště zabránili takovýmto nehodám.
Výbuch způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany, vyplývá z předběžných zjištění NATO
Číst článek
Litva dlouhodobě – nehledě na poslední události – prosazuje další posilování východního křídla NATO. Obáváte se tedy, že by právě Pobaltí mohlo být dalším cílem ruské agrese?
Myslím, že tohle závisí na geopolitických vizích Kremlu a tamního režimu – a oni své vize mnohokrát vyjádřili. Jedna z nejznámějších vět Vladimira Putina na toto téma je, že podle něj byl největší tragédií 20. století rozpad Sovětského svazu.
Zatímco pro nás, Litevce, to byl nejspíš nejšťastnější moment našich dějin. Ale pro něj to znamenalo tragédii a snaží se Sovětský svaz nějakým způsobem obnovit a myslím, že do něj ve svých představách zahrnuje i Pobaltí.
S tímto vědomím musíme udělat všechno, abychom využili efektivitu kolektivní obrany NATO na sto procent. Protože jinak budeme neustále zastrašováni. Abychom se vyhnuli válce, musíme vytvořit nejlepší systém odstrašení, jaký dokážeme.
A nejlepší odstrašení je eFP (alianční předsunutá přítomnost, tedy čtyři bojová uskupení v síle posíleného praporu umístěná v Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku od roku 2014 a na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku od roku 2022 – pozn. red.) v kombinaci s protivzdušnou obranou a regionálními obrannými plány, které by měly být připravené do dalšího summitu NATO, který bude příští rok ve Vilniusu.
Vztahy s Ruskem nemáme
Litva je velký podporovatel Ukrajiny, kam posílá mimo jiné také houfnice a systémy protivzdušné obrany. Váš generál a náčelník generálního štábu Valdemaras Rupšys na konci října řekl, že byste v dodávkách právě těchto zbraní měli přestat, protože jich nemáte dost pro vlastní armádu. Souhlasíte s ním?
Ne, mluvil o systémech NASAMS (v Norsku vyráběný systém protivzdušné obrany středního až dlouhého dosahu – pozn. red.), které jsou určené k obraně vojenského letiště Šiauliai, kde jsou američtí vojáci a odkud startují air policing mise (ochrana vzdušného prostoru nad územím a teritoriálními vodami Litvy, Lotyšska a Estonska aliančními silami – pozn. red.). Ty potřebujeme k zajištění bezpečnosti letiště.
Samozřejmě, naše zásoby systémů protivzdušné obrany jsou omezené, ale jsme připraveni pokračovat v naší podpoře Ukrajiny dodávkami všech možných druhů vojenského vybavení. Teď například opravujeme houfnice, které byly zničené, a pravděpodobně budeme schopní dodat Ukrajině více obrněných vozidel, také tam posíláme protidronové systémy, které jsou velmi efektivní. Dále se budeme aktivně účastnit evropské výcvikové mise.
Takže bychom neměli dělat nějaké závěry, pokud bylo řečeno, že určitá velmi speciální technika je potřebná pro speciální účely na území Litvy. Generál souhlasí s tím, že Litva bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, jak jen bude moci.
Jaké jsou aktuálně vztahy mezi Ruskem a Litvou? Pokud vím, tak už v dubnu došlo k vypovězení ruského velvyslance.
Aktuálně žádné vztahy nemáme. Ponížili jsme zastoupení ruské ambasády na úroveň chargé d’affaires, vyloučili jsme ruské diplomaty.
Gitanas Nausėda
Původním povoláním ekonom je od roku 2019 prezidentem Litvy. Kandidoval jako nezávislý kandidát a nestraník. Prosazuje prohlubování spolupráce své země s Polskem a pokračuje v tvrdém postoji vůči Rusku, který zastávala už jeho předchůdkyně v úřadě Dalia Grybauskaitėová.
Naše ekonomické vztahy s Ruskem se oslabily z dobře známých důvodů: Litva byla první, kdo oznámil, že přestane odebírat jakékoliv energie z Ruska, protože nechceme našimi penězi financovat Putinovu válku na Ukrajině. To se stalo letos v dubnu. Náš slib pořád držíme a energie z Ruska nekupujeme.
Myslím, že to je to nejmenší, čím můžeme přispět k ukončení války. Mnohem víc můžeme dokázat dodávkami vojenské pomoci. Litva byla také velmi aktivní ohledně poskytnutí kandidátského statusu Evropské unie Ukrajině.
Pět procent obyvatel Litvy jsou Rusové a kromě toho je v zemi jedna z nejvyšších inflací v Evropské unii. Dochází k protestům na podporu Ruska tak, jako se to děje třeba v Česku nebo Německu?
Ne, Litva je absolutně sjednocená. Mnoho lidí finančně podporuje Ukrajince nejen skrze neziskové organizace, ale také posílají peníze na různé sbírky. Díky crowdfundingu jsme ukrajinským vojákům koupili dron Bayraktar.
Těžko bych si uměl představit demonstrace proti podpoře Ukrajiny, dokonce i mezi Rusy. Jsou to loajální lidé, žijí v Litvě 30 nebo 40 let, jejich mladá generace mluví litevsky, rozumí velmi dobře tomu, že demokracie je mnohem lepší než tyranie. Putin nemá žádnou oporu v naší zemi. To můžu říct s jistotou.
‚Nemůžeme mlčet.‘ Devět prezidentů včetně Zemana a Čaputové odmítlo anexi části Ukrajiny
Číst článek
Stejný režim už 105 let
Litva bude hostit příští summit NATO. Co bude na programu?
Budeme řešit národní obranné plány a kontrolovat implementaci závazků, které jsme si dali letos na summitu v Madridu. Dále, doufám, budeme vítat nové členy, Finsko a Švédsko. A možná proběhnou pozitivní změny ohledně integrace Ukrajiny do NATO.
I když jsem v roce 2008 v politice ještě nebyl, pamatuji si sliby, které tehdy na summitu v Bukurešti byly dány Ukrajině (Gruzie a Ukrajina se tehdy ucházely o zařazení do Membership Action Plan, přístupového plánu do aliance, což se ale nestalo, nicméně jim bylo přislíbeno, že se v budoucnu mohou stát členy NATO – pozn. red.). Stává se rutinou opakovat sliby, ale reálně nedělat nic. To je důvod, proč země na východním křídle NATO už kontaktovaly své kolegy prezidenty, aby státy obnovily diskuzi o perspektivě Ukrajiny v NATO.
Východní křídlo NATO
V reakci na ruskou agresi proti Ukrajině z roku 2014 a anexi ukrajinského Krymu NATO posílilo svou přítomnost na východním křídle. Na varšavském summitu Severoatlantické aliance v roce 2016 bylo rozhodnuto o vytvoření tzv. předsunuté přítomnosti. O rok později vznikly první čtyři alianční mnohonárodnostní bojová uskupení v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022 došlo k dalšímu posílení již existujících uskupení a vzniku čtyř nových: na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. K červnu 2022 se na východním křídle nacházelo 40 tisíc aliančních vojáků.
Někteří říkají, že to není realistické a že to nevyjde, protože není pravděpodobné, aby všechny členské státy s tímto návrhem souhlasily. Ale stejné to bylo i s kandidátským statusem Evropské unie pro Ukrajinu. Také byli skeptici, kteří byli silně proti a říkali, že to nebude možné, ale nakonec se to povedlo a Ukrajina ho letos v červnu získala.
Možná to bude tentokrát těžší, ale budeme pokračovat v naší snaze, protože já vím, jak důležité to je pro prezidenta Zelenského i pro obyčejné Ukrajince, obzvlášť v této fázi války. Nejdříve je ale potřeba dosáhnout pokroků na bitevním poli a vytlačit ruského agresora ze země.
Do Prahy jste přijel, abyste zahájil výstavu o Litevcích, které sovětský režim věznil v pracovních táborech či deportoval do vyhnanství. Kromě toho jste se zúčastnil konference s názvem Ruská hybridní válka proti demokratickému světu: výzva pro evropskou paměťovou politiku. Jak byste tuto výzvu popsal, v čem spočívá?
Je velmi důležité mluvit o historické paměti a o svědomí, protože jakákoliv ruská agrese začíná ideologií. A v případě Ukrajiny to nebylo jinak: začali tím, že zpochybňovali ukrajinskou státnost, právo na existenci ukrajinského národa nebo ukrajinštinu jako národní jazyk. A teprve poté přešli k další fázi agrese, a sice k vojenské invazi.
Sovětský svaz je pro Putina nejlepší kapitolou ruských dějin. Opakuje i jeho zločiny, říká rusista Černoušek
Číst článek
Proto je důležité pochopit, že máme dva druhy totalitarismu v Evropě: nacismus a komunismus. V evropských školách se žáci a studenti učí o hrůzách a obětech Hitlerova režimu, ale mnohem méně se dozvědí o obětech komunistických režimů.
Lidé nevědí, co se stalo v Pobaltí po druhé světové válce, kolik Litevců, Lotyšů, Estonců a dalších národů bylo deportováno, trpělo, zemřelo. To je velmi nebezpečné, protože – na rozdíl od Hitlerova režimu – tento režim stále existuje. Možná v trochu jiné podobě, ale úmysly jsou pořád stejné: rozbořit světový řád, který je založený na principech a pravidlech, a zastrašit zbytek světa.
Ten stejný režim vládne v Rusku už 105 let, pokud to budeme počítat od Leninovy revoluce v roce 1917. Utrpení a oběti, které za sebou tento režim nechává, jsou pravděpodobně větší než ty způsobené nacistickým Německem. Hitlerův režim existoval jen 12 let.
Na to bychom měli myslet a měli bychom dělat mnohem víc pro to, abychom ukazovali temnou historii tak, jak se odehrála.
