Loď USA hlídkovala ve vodách, které si nárokuje Čína. Peking mluví o provokaci
Americká vojenská loď Lassen hlídkovala v Jihočínském moři u ostrovů, které si nárokuje Peking. Torpédoborec vjel do oblasti, která je podle USA součástí mezinárodních vod, záměrně a s posvěcením Bílého domu. Číňané mluví o provokaci.
Americký torpédoborec hlídkoval v oblasti Spratlyho ostrovů. Na ně si dělají nároky třeba Filipíny, Vietnam, Malajsie a také Čína.
Vojenská loď se pohybovala třeba poblíž útesu Mischief a na méně než 12 námořních mil se přiblížila také k útesu Subi, na němž Číňané vybudovali umělý ostrov.
Podle Číny šlo ze strany Spojených států o provokaci. Do vzdálenosti 12 námořních mil od libovolné pevniny se podle Úmluvy OSN o mořském právu nacházejí teritoriální vody daného státu, což platí i pro okolí ostrovů, které k státu patří.
Peking říká, že Američané patrolou ohrozili suverenitu Číny. Ministr zahraničí ČLR prohlásil, že Spojené státy ukazují svaly, a doporučil jim, aby dvakrát přemýšlely, než podniknou podobné kroky.
USA to vidí jinak. Daná oblast podle nich leží v mezinárodních vodách, a s tím také plavbu, kterou posvětil i Bílý dům, uskutečnily.
Naleziště ropy a zemního plynu
Čína si nenárokuje jen Spratlyho ostrovy, které leží od čínské pevniny více než 1600 kilometrů, ale prakticky celé Jihočínské moře. Neopírá se při tom však o mezinárodní smlouvy, ale o své historické mapy.
Hlavní důvod je strategický a ekonomický. Jde o druhou nejvytíženější námořní trasu na světě a v oblasti se nacházejí i významná podmořská naleziště ropy a zemního plynu.
Čína se snaží v Jihočínském moři vybudovat jakousi síť záchytných bodů budovaných právě na sporných ostrovech.
Pentagon tuto síť označuje za námořní Velkou zeď. Velitel amerického námořnictva v Pacifiku Harry Harris Jr. prohlásil, že Jihočínské moře není víc čínské, než je Mexický záliv mexický.
Američané tak budou v podobných patrolách pokračovat.
