Loď USA hlídkovala ve vodách, které si nárokuje Čína. Peking mluví o provokaci

Americká vojenská loď Lassen hlídkovala v Jihočínském moři u ostrovů, které si nárokuje Peking. Torpédoborec vjel do oblasti, která je podle USA součástí mezinárodních vod, záměrně a s posvěcením Bílého domu. Číňané mluví o provokaci.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí na tiskové konferenci v Pekingu (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Americký torpédoborec hlídkoval v oblasti Spratlyho ostrovů. Na ně si dělají nároky třeba Filipíny, Vietnam, Malajsie a také Čína.

Vojenská loď se pohybovala třeba poblíž útesu Mischief a na méně než 12 námořních mil se přiblížila také k útesu Subi, na němž Číňané vybudovali umělý ostrov.

Podle Číny šlo ze strany Spojených států o provokaci. Do vzdálenosti 12 námořních mil od libovolné pevniny se podle Úmluvy OSN o mořském právu nacházejí teritoriální vody daného státu, což platí i pro okolí ostrovů, které k státu patří.

Peking říká, že Američané patrolou ohrozili suverenitu Číny. Ministr zahraničí ČLR prohlásil, že Spojené státy ukazují svaly, a doporučil jim, aby dvakrát přemýšlely, než podniknou podobné kroky.

USA to vidí jinak. Daná oblast podle nich leží v mezinárodních vodách, a s tím také plavbu, kterou posvětil i Bílý dům, uskutečnily.

Naleziště ropy a zemního plynu

Čína si nenárokuje jen Spratlyho ostrovy, které leží od čínské pevniny více než 1600 kilometrů, ale prakticky celé Jihočínské moře. Neopírá se při tom však o mezinárodní smlouvy, ale o své historické mapy.

Hlavní důvod je strategický a ekonomický. Jde o druhou nejvytíženější námořní trasu na světě a v oblasti se nacházejí i významná podmořská naleziště ropy a zemního plynu.

Čína se snaží v Jihočínském moři vybudovat jakousi síť záchytných bodů budovaných právě na sporných ostrovech.

Pentagon tuto síť označuje za námořní Velkou zeď. Velitel amerického námořnictva v Pacifiku Harry Harris Jr. prohlásil, že Jihočínské moře není víc čínské, než je Mexický záliv mexický.

Američané tak budou v podobných patrolách pokračovat.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme