Šedesáté výročí likvidace ghetta v polské Lodži si dnes připomnělo několik tisíc pamětníků. Lodžské ghetto, druhé největší v Evropě, bylo nejdéle fungujícím na Německem okupovaných územích. Prošlo jím na 200 tisíc evropských Židů. Bylo mezi nimi i 5 tisíc vysídlenců z Československa.

Tento článek je více než rok starý.

18:50 29. srpna 2004 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na největším židovském hřbitově v Evropě se účastníci vzpomínkových akcí v Lodži modlili za oběti ghetta a koncentračních táborů. Smuteční pochod pak přešel na železniční stanici Radegast, odkud odjížděly transporty smrti do Osvětimi a Chelmna nad Nerem. Přesně před 60 lety odtud odjeli i poslední Židé z Lodže.

Dnes tu stojí dva dobytčí vagóny, kterými byli lidé deportováni do plynových komor. Mnoho jich ale zahynulo už v Lodži. Životní podmínky v ghettu byly katastrofální.

"Nejhorší byl hlad a zima. Jídla bylo málo a polské zimy bývají kruté," vzpomíná pan Jerzy Hersperg.

Z 200 tisíc obyvatel lodžského ghetta se jich podle odhadů historiků dočkalo konce války 10 až 12 tisíc.

Pavel Novák, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít