Po Edinburghu i Londýn. Další soud zamítl žalobu proti přerušení zasedání britského parlamentu
Londýnský soud v pátek zamítl žádost aktivistky Giny Millerové a expremiéra Johna Majora, kteří se domáhají, aby premiér Boris Johnson nemohl přerušit zasedání britského parlamentu a zkomplikovat tak poslancům zablokování brexitu bez dohody. Millerová již uvedla, že se proti rozsudku odvolá. Případem se tak bude zabývat nejvyšší britský soud 17. září, informovala televize Sky News.
Cílem iniciativy bylo Johnsonovi zabránit, aby příští týden ukončil aktuální zasedání parlamentu a nové svolal až na 14. října. K žádosti Millerové, aby soud nucenou parlamentní přestávku prohlásil za nezákonnou, se připojil i expremiér Major.
Volby nechci, ale nevidím jinou možnost, říká Johnson. Sněmovna bude znovu jednat v pondělí
Číst článek
Obdobnou stížnost na ukončení aktuálního zasedání parlamentu několik týdnů před termínem odchodu země z Evropské unie soud ve skotském Edinburghu již ve středu zamítl s tím, že se jedná o politické rozhodnutí v souladu se zákonem.
Vyšší skotský soud, ke kterému se neúspěšní stěžovatelé odvolali, by měl ve věci rozhodnout příští týden, uvedl jeden z předkladatelů Jolyon Maugham na twitteru.
Pokud vyšší soudní instance nerozhodnou jinak, nebude parlament několik týdnů před plánovaným odchodem země z unie zasedat, jelikož královna Alžběta II. koncem srpna přijala návrh Johnsonovy vlády, aby bylo zasedání od druhého zářijového týdne přerušeno až do 14. října.
Poslanci tak budou mít minimum času na to, aby legislativní cestou vyloučili brexit bez dohody s Bruselem. Británie má unii opustit 31. října.
Prohra Borise Johnsona i rebelie konzervativců. Co se v úterý stalo v Británii a co se bude dít dál?
Číst článek
Pobouření způsobilo načasování parlamentní procedury, která je za normálních okolností rutinní součástí britské politické kultury. Neobvyklá je rovněž délka plánované přestávky. Podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní.
O načasování jednotlivých kroků v praxi rozhoduje vláda, ačkoli formálně potřebuje souhlas panovníka. Královna je nicméně politicky neutrálním činitelem a jedná podle doporučení premiéra.
