Londýn: Vojenská akce je na spadnutí!
Ultimátum dané Saddámu Husajnovi se chýlí! Britské ministerstvo zahraničí ve středu pozdě večer naznačilo, že vojenská akce proti Iráku začne brzy. Spojenecké jednotky se přemisťují do blízkosti území Iráku a vše nasvědčuje tomu, že pozemní útok bude následovat krátce po prvotních leteckých operacích. Mezitím pokračuje exodus Kurdů a objevily se nepravdivé spekulace o útěku muže číslo dvě iráckého režimu, vicepremiéra Azíze. Česká vláda prohlásila, že v případě války je Praha na straně koalice vedené Washingtonem. Bez ohledu na vrcholící válečné přípravy jednala v New Yorku Rada bezpečnosti OSN.
Vojenská akce proti Iráku je na spadnutí, uvedlo ve středu pozdě večer britské ministerstvo zahraničí. Vyzvalo Brity, aby opustili Jordánsko a vyhýbali se této zemi. "Vojenská akce v Iráku je na spadnutí. Existuje zvýšená teroristická hrozba pro bezpečnost britských občanů v zemích sousedících s Irákem," uvedlo ministerstvo.
Místopředseda irácké vlády Tárik Azíz vyvrátil svou přítomností mezi novináři předchozí informace o jeho útěku do iráckého Kurdistánu. Podle izraelského rozhlasu citovaného italskou agenturou ANSA byl Azíz dokonce zabit, nebo zraněn muži prezidenta Saddáma Husajna, když se spolu s rodinou pokusil o útěk. Šéf Azízova kabinetu ale zprávy o Azízově útěku popřel stejně jako informaci, že s ním uprchl viceprezident Táhá Jasín Ramadán.
Vojska koalice dokončují přípravy na vpád
V kuwajtské poušti probíhají poslední hodiny před vypršením ultimata Spojených států Iráku ve znamení válečných příprav. V oblasti sice panuje počasí nepříznivé pro případnou vojenskou akci, jednotky koalice vedené Spojenými státy jsou však podle velících důstojníků připraveny zaútočit. Americké a britské jednotky dislokované v poušti se v průběhu dne přesouvaly do bojových postavení v bezprostřední blízkosti irácké hranice.
Podle některých zpráv dokonce vstoupily do tzv. demilitarizované zóny. Někteří vojenští představitelé ale tuto informaci popřeli. Navíc je demilitarizovaná zóna u kuwajtské hranice široká asi 5 kilometrů. Plot, který ji ohraničuje, už byl na několika místech odstraněn, a tak ani přítomnost koaličních jednotek v jejím prostoru by ještě neznamenala útok.
Demilitarizovaná zóna zasahuje deset kilometrů iráckého území. Zatím není jasné, jak hluboko spojenečtí vojáci postoupili. V poušti na severu Kuvajtu jsou soustředěny desetitisíce amerických a britských vojáků. Podrobnější informace o dosavadním vývoji situace kolem Iráku naleznete zde.
V poušti směrem na západ a na sever od Kuwait City byla dnes kvůli větru a zvířenému písku snížená viditelnost. Podle předpovědi počasí hrozí písečné bouře, ale ty by neměly případný útok zastavit. V samotném hlavním městě Kuvajtu je v obchodech znát, že místní obyvatelé nakupují větší množství pitné vody. Jinak ale panuje v ulicích klid. Rušno je však na letišti. Zemi se snaží na poslední chvíli opustit velké množství zahraničních pracovníků i Kuvajťanů.
Počet spojenců se zvýšil
Seznam přiznaných spojenců Spojených států ve válce s Irákem se rozšířil na 33. Uvedl to dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí Richard Boucher, podle něhož své spojenectví přiznaly Portugalsko a Singapur.
Na seznamu spojenců USA jsou nyní Afghánistán, Albánie, Austrálie, Ázerbajdžán, Británie, Bulharsko, ČR, Dánsko, Eritrea, Estonsko, Etiopie, Filipíny, Gruzie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Kolumbie, Lotyšsko, Litva, Makedonie, Maďarsko, Nizozemsko, Nikaragua, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Salvador, Singapur, Slovensko, Španělsko, Turecko a Uzbekistán.
Exodus Kurdů na sever
V iráckém Kurdistánu byl vyhlášen mimořádný stav. Jak uvedla agentura AFP, desetitisíce lidí utíkají z měst a ukrývají se na vesnicích. Zvláštní zpravodajka Radiožurnálu v Kurdistánu Pavla Jazairiová hlásí, že do této bezletové zóny na severu Iráku, která je pod mezinárodní ochranou, dorazili i první iráčtí dezertéři.
Jednotka o síle asi 500 mužů přešla u ropného města Kirkúku přes demarkační linii do iráckého Kurdistánu. Tamní Kurdy dezerce neudivuje; tvrdí, že Saddámova armáda čeká jen na diktátorův pád. Bojovat prý budou pouze jeho elitní gardy. Kurdistán se chystá na příchod amerických vojáků. Americké a kurdské síly připravují poblíž Ervilu přistávací plochu. V pohotovosti musí být i tamní nemocnice, které čekají na posilu amerických lékařů. Kurdové po boku Američanů zatím bojovat nebudou. Jejich milice tvoří asi 100 tisíc špatně vycvičených mužů.
V případě války stojí Praha na straně Washingtonu
O situaci jednala i česká vláda. Jak pak oznámil premiér Vladimír Špidla, jeho kabinet je připraven poskytnout Iráku humanitární pomoc a podílet se na obnově země po vojenské operaci. Čeští vojáci se však nezúčastní přímo vojenské akce. V Iráku a dalších okolních zemích budou moci zasáhnout pouze v rámci humanitárních operací. To znamená, že mohou začít fungovat jen v případě, že budou použity zbraně hromadného ničení nebo bude podezření, že takové zbraně byly použity. Čtyři iráčtí diplomaté mají podle Špidly 48 hodin na opuštění České republiky.
"Vláda chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN," uvádí se ve stanovisku vlády.
Prezident Václav Klaus s usnesením vlády souhlasí, řekl Radiožurnálu jeho mluvčí Tomáš Klvaňa. "Prezident si pozorně prostudoval usnesení vlády k situaci kolem Iráku. Podle jeho mínění jasně vymezuje stanovisko České republiky ve škále zemí, které se vyjadřují k irácké krizi," uvedl Klvaňa. Dodal, že usnesení je v souladu s předchozími vyjádřeními Klause o nutnosti jednotného postupu české politické reprezentace v této otázce.
Zahájení války v Iráku bude znamenat přísnější bezpečnostní opatření i v České republice. Policisté ve spolupráci s vojáky zpřísní ochranu některých strategických objektů v Praze a Středočeském kraji. Patří mezi ně třeba zdroje pitné vody, dopravní a telekomunikační uzly. Vojenský úder na Irák bude znamenat také pro dalších 620 vojáků převelení pod policejní složky. Hasiči budou mít k dispozici další detekční zařízení, kterými budou schopni zjistit širší škálu nebezpečných látek.
Situaci před pravděpodobným válečným konfliktem v Iráku bedlivě sledují i čeští poslanci. Konkrétně členové výboru pro obranu a bezpečnost jsou připraveni na mimořádné zasedání. Radiožurnálu to řekl jejich předseda Jan Vidím z ODS. Poslanec zároveň oceňuje, že ministerstvo obrany chystá tiskové středisko, které bude - v případě zahájení útoku - informovat novináře o aktuální situaci.
Někteří diplomaté se ještě nevzdávají
Bez ohledu na zřejmý začátek úderů americko-britských jednotek, jednali v New Yorku v sídle OSN ministři zahraničí Německa, Francie a Ruska, tedy zemí, které jsou proti válce s Irákem před dokončením inspekcí. Šéfové diplomacií USA a Británie, které chtějí jít do války ihned, do New Yorku nepřijeli a zastupovali je velvyslanci při OSN. Názory stálých ani nestálých členů se nezměnily.
Generální tajemník OSN Kofi Annan pak prohlásil: "Podle mezinárodního práva spadá odpovědnost za ochranu civilního obyvatelstva ve válce na válčící strany a v okupovaných oblastech na okupační mocnosti," řekl Annan. Slíbil, že OSN udělá vše, co bude možné, aby civilnímu obyvatelstva pomohla.
