Lotyšsko hledá, kde ušetřit. Prodává protiatomové kryty
Lotyšsko zasáhla ekonomická krize nejvíce ze všech evropských zemí. Stát šetří, kde se dá, a peníze do státní kasy hledá všude možně. Třeba prodejem starých jaderných krytů z doby, kdy byla země součástí Sovětského svazu.
Studená válka sice skončila už téměř před dvaceti lety, ale po celém Lotyšsku zůstalo dodnes z té doby více než 300 krytů.
"Nehledě na to, že jich je více než tři sta, celkem by se do nich vešlo jen asi pět procent obyvatelstva," říká Majgurs Lutbárs, šéf lotyšské civilní obrany.
Chce tak naznačit, že nemá smysl kryty dál udržovat. "Vzhledem k tomu, že se stavěly za studené války, nemají dnes opodstatnění," dodává kapitán.
Navíc jejich údržba stojí lotyšský stát hodně peněz, kterých není v době ekonomické krize nazbyt. "Spočítali jsme, že provoz krytů nás ročně přijde v přepočtu na 300 milionů korun, a to si opravdu nemůžeme dovolit," přiznává šéf civilní obrany.
"Kryty jsou v různém stavu - některé ve víceméně zachovalém, jiné v naprosto dezolátním. A například filtry ve vzduchotechnice nekontroloval nikdo už třicet let," prozrazuje Lutbárs.
Místo krytů obchody i posilovny
Jedním z nevyužívaných krytů je i ten v Exportní ulici na okraji Rigy, hned vedle přístavu. Malé zařízení o několika místnostech postavili před půl stoletím. Mělo sloužit jako úkryt pro vedoucí přístavu. Bunkr ale nikdy nebyl použit. Dnes ho hlídá důchodce Richards Augutsievič.
V hlavní místnosti jsou ještě stůl a židle, speciální sprcha po zamoření taky funguje. Světla kvůli velké vlhkosti pan Augutsievič zapíná jen s obavou. Ventilace na ruční pohon se však rozbíhá bez problémů.
"Co s ním bude? Nejspíš ho zničí a postaví tady nějaký nový dům," říká hlídač stručně a jasně na otázku, jaký osud tento kryt čeká. Většina krytů v Lotyšsku patří státu, část samosprávám a zbytek je v soukromých rukou. Stát se jich však chce zbavit.
"V podstatě neexistuje žádný předpis, jak s kryty naložit. Každý majitel už může sám rozhodnout, co s takového zařízení udělá. Vláda ho nijak neomezuje," podotýká šéf civilní obrany. A tak se některé kryty přeměnily na obchůdky, posilovny nebo na střelnice.
Supertajný bunkr pro KGB
Většina krytů měla sloužit civilnímu obyvatelstvu, byly ale i supertajné bunkry, kde by se v případě války ukrylo tehdejší komunistické vedení. "Takový kryt, neboli centrum velení, se dodnes nachází v Ligatne, osadě v lesích asi 80 kilometrů od Rigy. Dodnes tam zůstalo veškeré vybavení KGB - jídelna, nábytek. Dnes je z toho muzeum," prozrazuje pan Lutbárs.
Tajný úkryt pro ústředí strany a ministry se ukrývá v podzemí, pod bývalým rehabilitačním centrem. Je obrovský. "V tomto jediném bloku se nachází 89 pokojů plus deset technických místností. Jsou tady prostory pro KGB, pro odposlechy, studio pro nahrávání šifrovaných zpráv, tajné sovětské faxy, přímý telefon do Kremlu, jídelna, vlastní studna," popisuje unikátní kryt průvodkyně, paní Margarita.
Dnes už je Lotyšsko členem Severoatlantické aliance, ale bunkr v Ligatne je naprosto přesvědčivou vzpomínkou na období studené války. Odtajnili ho teprve před pár lety. Jako jeden z mála krytů v Lotyšsku tak zůstane i pro další generace.
