Lovci slonů nebo nosorožců přijdou o svůj ráj, Botswana zakázala komerční lov
Botswana zakázala komerční lov divoké zvěře. Rozhodnutí přivítali ochránci zvířat, méně porozumění ale pro ně mají lovci i sběratelé trofejí. Botswana je totiž označována za ráj trofejního lovu, nyní ale chce faunu chránit a podpořit tím rozvoj cestovního ruchu.
Zákaz začne platit 1. ledna 2014. Botswana ho zdůvodňuje tak, že podpora loveckého „sportu“ odporuje ochraně fauny a neslučuje se s rozvojem cestovního ruchu. Ten se totiž podílí na HDP Botswany 12 procenty a je po diamantech druhým největším zdrojem příjmů.
Navíc se čeká další příliv turistů, kteří míří do národních parků Chobe nebo do delty Okavango, kde můžou z bezprostřední blízkosti pozorovat všechny druhy zvířat typických pro Afriku. V Botswaně žije například asi 130 tisíc slonů, což je zhruba třetina světové populace. Naproti tomu příjmy z lovu jsou zanedbatelné.
O zákazu lovu v Botswaně informuje Robert Mikoláš, o pytlácích natáčel také v Jihoafrické republice
Právě poklesu počtu divokých zvířat se Botswana obává, navíc třeba lov slonů je v zahraničí často odsuzován a kritika se nedávno snesla i na španělského krále Juana Carlose I, který do Botswany vyrazil střílet slony.
Komerční lov je ale velmi populární v dalších afrických zemích, třeba v Tanzánii či Kamerunu, nejvíce ale na jihu černého kontinentu, v Zambii, Namibii nebo Jihoafrické republice, tam ovšem výlučně v soukromých rezervacích.
Přesto právě v Jihoafrické republice dochází v poslední době k zabíjení ve velkém. Na vině jsou však pytláci, kteří se zaměřili na nosorožce. Cena jejich rohů totiž jde do milionů korun.
Těžký boj s pytláky
Nacházíme se v sousedství Krugerova národního parku, obklopuje nás bujná vegetace a všude kolem se také pohybují antilopy, zebry či žirafy. V povzdálí se dají zahlédnout i nosorožci. Nosorožec dvourohý neboli černý je odnepaměti ozdobou Afriky a stejně je s tímto kontinentem neodmyslitelně spjatý. Nemá také přirozené nepřátele, přesto může být jeho osud brzy zpečetěn.
„Z tohoto nosorožce získáme z delšího rohu 13,5 kilogramu, dohromady pak asi 18 kilo. Mluvíme tedy o částce přesahující na černém trhu milion dolarů. My mu je ale řežeme a tím ho vlastně chráníme,“ ukazuje John Hume, majitel rezervace Maurice Dale. Kriticky ohroženým nosorožcům a jejich záchraně zasvětil svůj život. Sám ale cítí, že bojuje s větrnými mlýny.
„Došlo to tak daleko, že nosorožci jsou zabíjeni i v zoologických zahradách. Dochází i k vykrádání muzeí. A to vše kvůli Číňanům a Vietnamcům, kteří používají rohy nosorožců v tradiční medicíně. Věří, že vyléčí vše, od horečky přes zvýšení sexuální potence až po rakovinu,“ vysvětluje John Hume.
„Neustále musíš být v pohotovosti, oni chodí hlavně v noci. Zabijí, uříznou roh a za 20 minut jsou pryč. Koukni, zrovna tady leží kostra z nosorožce, kterého zastřelili,“ ukazuje po chvíli strážce na zbytky z kdysi majestátného zvířete.
